Jak se stavěly evropské památky, které zná celý svět?

Možná jste už stáli v úžasu před majestátním palácem Pena v portugalském Sintru, procházeli se ve stínu římského Kolosea nebo vzhlíželi k věžím pařížské Notre-Dame. Ale víte, jak tyto architektonické ikony vznikaly a jakými proměnami prošly v průběhu staletí?

Evropa oplývá neuvěřitelným množstvím architektonických skvostů – od majestátních středověkých katedrál po odvážné moderní stavby. Každá z těchto staveb má za sebou svůj vlastní příběh – o tom, jak vznikla, čím si prošla a co jí pomohlo přetrvat až do dneška. Vydejte se s námi po stopách pěti evropských ikon – staveb, které nejsou jen krásné, ale také neobyčejně odolné a plné příběhů.

Sagrada Família: Chrám, ve kterém ožívá Gaudího genialita

V srdci Barcelony se tyčí jedna z nejpozoruhodnějších staveb moderní architektury – Sagrada Família. Překrásný chrám, oficiálně nazývaný Temple Expiatori de la Sagrada Família, je dílem katalánského génia Antoniho Gaudího, který do něj promítl svou víru, lásku k přírodě i neotřelou představivost. Stavba se buduje už více než 140 let a zůstává i dnes nedokončená. Přesto patří k nejnavštěvovanějším památkám Španělska a je jedním ze symbolů Barcelony. Její organické tvary, věže připomínající zkamenělé plameny a promyšlená symbolika v každém detailu z ní dělají dílo, jaké nemá ve světě obdoby. V současnosti vrcholí práce na centrální věži Ježíše Krista, jejíž dokončení je plánováno na rok 2026 – symbolicky ke 100. výročí Gaudího smrti. Po jejím dostavění se Sagrada Família stane nejvyšší církevní stavbou na světě.

Jak probíhala stavba? Stavební práce na Sagradě Família začaly v roce 1882 podle návrhu architekta Francisca de Paula del Villara, který chrám pojal v tradičním neogotickém stylu. Na výstavbu se tehdy začal používat pískovec z barcelonské hory Montjuïc, z něhož jsou dodnes zhotoveny například věže na fasádě Narození nebo fasádě Umučení [1]. Ještě ten samý rok ale Villar od projektu odstoupil. O rok později se vedení stavby ujal Antoni Gaudí, tehdy teprve jednatřicetiletý architekt, jenž svým přístupem celé dílo zásadně proměnil. Původní neogotický koncept postupně nahradil organickou a symbolikou nabitou architekturou [2]. Dnes se při stavbě používá pískovec z lomu Brinscall v anglickém hrabství Lancashire. Ten svými vlastnostmi i vzhledem věrně navazuje na původní materiál z Montjuïcu [3,4].

Při obchůzce chrámu si jistě všimnete, jak se každá strana liší stylem i výzdobou – a není to náhoda. Gaudí záměrně navrhl tři fasády s odlišnými tématy, z nichž každá směřuje na jinou světovou stranu. Zdroj: Vunav, Shutterstock

Koloseum: Věčný symbol římské síly a architektury

Milovníkům antické historie by rozhodně neměla uniknout návštěva Kolosea. Když se procházíte jeho oblouky, nelze nevnímat ozvěny tísíců hlasů z doby, kdy se zde konaly gladiátorské zápasy nebo hon na divokou zvěř. Tento římský gigant byl postaven v roce 80 n. l. pro zábavu římského lidu, Koloseum pojmulo desítky tisíc diváků a představovalo vrchol inženýrského mistrovství antického světa. Pod arénou se rozprostíral propracovaný systém chodeb, šachet a výtahů, díky kterému se zvířata nebo bojovníci mohli nečekaně objevit přímo na scéně – a v některých obdobích měla stavba dokonce i zatahovací plátěnou střechu, která chránila publikum před sluncem. Dnes patří Koloseum mezi nejnavštěvovanější památky nejen v Itálii, ale i na celém světě.

Koloseum utrpělo v průběhu staletí řadu poškození v důsledku zemětřesení a do dnešních dní se dochovala přibližně třetina jeho původní struktury. Přesto si stavba dodnes uchovává monumentální charakter a množství působivých detailů. Zdroj: Vlas Telino studio, Shutterstock

Jak probíhala jeho výstavba? Na stavbě Kolosea se podílelo přibližně 12 000 židovských zajatců přivedených do Říma po obléhání Jeruzaléma. Tito otroci vykonávali nejtěžší práce – hlavně těžbu a přepravu travertinových bloků z lomů v Tivoli, zhruba 32 kilometrů od místa stavby. Samotná konstrukce Kolosea vznikla z kombinace několika klíčových materiálů: travertin tvořil hlavní nosnou část, tuf (sopečný kámen) se uplatnil ve výplních a římský beton umožnil výstavbu kleneb a podzemních prostor [5]. Na vnitřní členění stavby byly použity také tradiční cihly a malta, které jsou pro římskou techniku typické [6].

Hrad Kost čeká oprava Lobkovického paláce, letošní sezonu to neovlivní

Libošovice (Jičínsko) 10. dubna (ČTK) - Gotický hrad Kost na Jičínsku čeká po letních prázdninách rekonstrukce Lobkovického paláce. Je to poslední dosud neopravená část horního…

Notre-Dame: Tichý svědek francouzských dějin

Jen málokterý chrám je tak pevně spjat s identitou svého města jako právě Notre-Dame s Paříží. Vznešeně se tyčí nad Seinou, v samotném srdci francouzské metropole, a už po staletí fascinuje svou gotickou krásou. Štíhlé věže, jemně zdobené fiály, chrliči opředené stěny a monumentální rozetová okna jsou dokonalou ukázkou středověkého řemesla a architektonické promyšlenosti. Stavba začala už ve 12. století a katedrála se postupně stala dějištěm korunovací i revolucí – i literární ikonou díky Hugovu Quasimodovi. V roce 2019 zasáhl katedrálu ničivý požár, který zničil věž, velkou část střechy a poškodil interiér. Po letech pečlivé rekonstrukce se však Notre-Dame v prosinci 2024 znovu otevřela veřejnosti.

Jak probíhala jeho stavba? Stavba Notre-Dame v Paříži byla zahájena v roce 1163 a trvala téměř dvě století. Jako první vznikl chór, aby se mohly co nejdříve konat bohoslužby, a teprve poté přibývala hlavní loď, transept, dvě ikonické věže a bohatá výzdoba – od chrličů až po slavná rozetová okna z barevného skla. Stavělo se převážně z vápence těženého v okolí Paříže, a střešní konstrukce byla tvořena mohutnými dubovými trámy, známými jako „les“ – právě tento historický krov zcela shořel při požáru v roce 2019 [7]. Během rekonstrukce po ničivém požáru bylo upraveno vše - od šachovnicové podlahy a fresek až po zvony vyjmuté ze zvonice.

Stačí jediný pohled a budete mít pocit, že jste se ocitli v jiném čase. Notre-Dame není jen náboženskou ikonou, ale také hlavním bodem pařížského turistického průmyslu. Zdroj: JeanLucIchard, Shutterstock

Palác Pena: Pohádková fantazie na vrcholu hor

Dalším populárním evropským klenotem je bezpochyby Palác Pena. Tato pestrá a hravá stavba tyčící se na vrcholcích hor nad městem Sintra kombinuje gotiku, maurské prvky i renesanci. Barevná fasáda, věže jako z komiksu a nádherné výhledy na zelené kopce dělají z paláce jedno z nejromantičtějších míst v Evropě. Není divu, že byl kdysi letním sídlem portugalské královské rodiny a inspirací mnoha umělců. Palác obklopuje rozlehlý park Parque da Pena, který láká k dlouhým procházkám i tichému rozjímání. Čekají tu na vás malebná jezírka, romantické altány, zdobné věžičky i šumící vodotrysky.

Palác Pena je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Portugalsku – a není divu. Tento extravagantní žluto-fialovo-šedý zámek na skalnatém vrcholu působí na první pohled opravdu majestátně. Zdroj: mairu10, Shutterstock

Jak probíhala stavba? Stavba Paláce Pena probíhala mezi lety 1842–1854 pod vedením německého inženýra a architekta Wilhelma Ludwiga von Eschwege. Základem celé realizace byla přestavba ruin původního kláštera, který byl vážně poškozen při zemětřesení v roce 1755. Nové části paláce vznikaly převážně z místního pískovce a žuly ze Sintry. Stavělo se tradičním způsobem – pomocí kamenného zdiva, omítek a bohatě barevných keramických obkladů. Architekt navrhl celý objekt jako složitou soustavu teras, věží a zdí, jež se citlivě prolínají s hornatou krajinou a vytvářejí tak téměř pohádkový dojem [8].

Karlův most: Gotická brána do české duše

Z evropských architektonických ikon rozhodně nesmí chybět ani ten český – Karlův most. Není to jen spojnice mezi Starým Městem a Malou Stranou, ale skutečný symbol české české gotiky a jedna z nejvýraznějších staveb střední Evropy. Po staletí se stal svědkem korunovacích průvodů, slavností, bitev i zlomových okamžiků českých dějin. Přestože byl postaven ve 14. století, svou stabilitou a výrazem obstojí i mezi moderními stavbami. Jeho odolnost se ukázala i během ničivé povodně v roce 2002, kterou přečkal s nečekanou elegancí a minimálními škodami.

Karlův most spolu se Staroměstskou a Malostranskou mosteckou věží patří mezi největší turistické taháky Prahy – a právem. Zdroj: Mistervlad, Shutterstock

Jak probíhala výstavba? Stavitelé Karlova mostu používali především kvalitní český pískovec – například žehrovický z Kladenska, nehvizdský z východu od Prahy nebo kámen z lomů u Kostelce nad Labem. Jádro mostu pak tvoří zdivo z petřínské opuky spojované vápennou maltou, která mostu dodala výjimečnou pevnost – a to i díky neobvyklým přísadám, jako byla třeba vejce [9]. Vědci později zjistili, že tehdejší stavitelé do malty přidávali kromě vajec i další netradiční složky – například mléko, klíh nebo dokonce volskou krev. Tyto ingredience pomáhaly prodloužit dobu, po kterou šla malta zpracovávat, a zároveň zlepšovaly její vlastnosti [10].

Zdroje:

• [1] ARMSTRONGS GROUP. Basilica de la Sagrada Familia in Barcelona [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné z: https://www.armstrongsgroup.com/our-projects/basilica-de-la-sagrada-familia-in-barcelona/
• [2] BASÍLICA DE LA SAGRADA FAMÍLIA. History of the Temple [online]. Barcelona: Junta Constructora del Temple Expiatori de la Sagrada Família, [cit. 2025-04-04]. Dostupné z: https://sagradafamilia.org/en/history-of-the-temple
• [3] ​LANDSCAPE JUICE. Brinscall Quarry stone used on Gaudi's Basilica de la Sagrada Familia [online]. 2018 [cit. 2025-04-07]. Dostupné z: https://www.landscapejuice.com/2018/05/brinscall-quarry-stone-used-on-gaudis-basilica-de-la-sagrada-familia.html
• [4] ​​Lancashire Evening Post. Barcelona's iconic Basilica de la Sagrada Familia built with stone from Lancashire [online]. 2 May 2018 [cit. 2025-04-07]. Available from: https://www.lep.co.uk/whats-on/barcelonas-iconic-basilica-de-la-sagrada-familia-built-with-stone-from-lancashire-296310
• [5] ENGINEERINGROME.ORG The Engineering Behind the Roman Colosseum [online]. Engineering Rome. Dostupné z: https://engineeringrome.org/engineering-behind-the-roman-colosseum/?utm_source=chatgpt.com m_source=chatgpt.com
• [6] EUROPE.FACTSANDDETAILS.COM Roman Concrete and Construction of the Colosseum [online]. Facts and Details. Dostupné z: https://europe.factsanddetails.com/article/entry-1165.html?utm_source=chatgpt.com
• [7] Notre-Dame de Paris. Encyclopædia Britannica [online]. c2024 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Notre-Dame-de-Paris
• [8] Parques de Sintra. Park a Národní palác Pena – Historie [online]. c2025 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://www.parquesdesintra.pt/en/parks-monuments/park-and-national-palace-of-pena/history/
• [9] MUZEUM KARLOVA MOSTU. Karlův most [online]. Praha: Muzeum Karlova mostu, [cit. 2025-04-04]. Dostupné z: Muzeum Karlova Mostu
• [10] OPPELT, Robert. Karlův most se skutečně stavěl z vajec, zjistili vědci [online]. Praha: iDNES.cz, 15. října 2008 [cit. 2025-04-04]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/karluv-most-se-skutecne-stavel-z-vajec-zjistili-vedci.A081015_193239_domaci_zra