Jan Bárta: Pasivní dům potřebuje kvalitní návrh a dobrou práci

Již tři měsíce uplynuly od vyhlášení státního dotačního programu Zelená úsporám, který mimo jiné přispívá na nově postavené pasivní domy. O zhodnocení tohoto krátkého období a celkově o budoucnosti pasivní výstavby jsme si povídali s Janem Bártou, ředitelem sdružení Centrum pasivního domu.

Pane inženýre, jak hodnotíte minulé tři měsíce, po které mají Češi možnost čerpat dotace z programu Zelená úsporám? Média informovala, že zatím podalo žádosti jen pár rodin a o pasivní dům dokonce nepožádal nikdo?

Dle zpráv ze Státního fondu životního prostředí je zatím žadatelů opravdu málo. To ale neodpovídá vlně zájemců, která se zvedla na začátku spuštění dotačního programu. Očividně teď lidé přemýšlí a zhodnocují vlastní možnosti. Čekají na upřesnění podmínek čerpání dotací. Různí se názory na povinnost zateplovat nebo stavět pasivní dům s firmou zařazenou do Seznamu odborných dodavatelů. V současné době se pracuje na tom, aby seznam dodavatelů pro pasivní domy nebyl povinný, ale pouze doporučující.
Většina podporovaných projektů se týká stavebních prací a vyžaduje výpočty energetické náročnosti od oprávněných osob. Příprava stavebních prací je během na dlouhou trať, a proto není divu, že jich je zatím přihlášeno málo. Program také umožňuje žádat o dotaci až po realizaci příslušného opatření, což dále prodlužuje dobu podání žádosti.

Jistě jste díky dotacím na pasivní domy zaznamenali zvýšený nárůst zájmu stavebníků. Kolik pasivních domů v České republice stojí? Máte přehled, kolik lidí by si pro srovnání chtělo pořídit pasivní dům nyní?

Pasivních domů v České republice stojí jen několik desítek, což je ve srovnání s tisíci budovami v pasivním standardu v německy mluvících zemích velmi málo. Na druhou stranu v Německu se pasivním domům věnují již 15 let, zatímco u nás první pasivní dům vyrostl ani ne před 5 lety. Dynamika oboru je však obrovská, každým rokem se počty domů i zájemců několikanásobně zvyšují.
Na našich stránkách máme anketu, kde přes 800 lidí hlasovalo, že se chystá postavit pasivní dům. I kdyby to byly páry, chystá se tu v nejbližší době výstavba minimálně 400 nových pasivních domů.
Také na výstavách a veletrzích se několikanásobně zvyšuje zájem návštěvníků o technologie a stavební postupy spojené s energeticky úspornými domy. Po obležení poradenského místa Centra pasivního domu na stavebním veletrhu IBF se naše sdružení chystá na další veletrh ForArch v Praze. Očekáváme zde stejný nápor jako před třemi měsíci v Brně.

Co říkáte na názor, že stavba nákladného pasivního domu se lidem nevyplatí? Prý jsou drahé a dotace 220 tisíc Kč je jen malý zlomek ceny. Lepší je prý se pokusit o nízkoenergetickou stavbu a zkombinováním solárních kolektorů, nového kotle na biomasu a bonusu dosáhnout až na 180 tisíc Kč?

Myslím, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli pořizovat levná řešení. Poskytovaná dotace představuje jenom tu viditelnou část úspory. Postavím pasivní dům a jednorázově dostanu 220 tisíc korun. Ale potom v domě budu bydlet a stále šetřit mnoho peněz za platby za energii. Potřeba energie na vytápění je v  pasivním domě až o dvě třetiny nižší oproti domu nízkoenergetickému. Jde tedy o investici do budoucnosti. Nikdo nepochybuje o nutnosti spoření na důchod a pasivní dům je dobrým prostředkem, jak za pár desítek let ušetřit významné náklady na bydlení a jeho provoz. Kdo si nyní třeba koupí ledničku, která je ve třídě C místo A+? U domů je tato filozofie stejná, pouze mluvíme o větší investici a vyšších úsporách. Lidé u nás zatím na takovouto filozofii nejsou zvyklí. Zvýšení zájmu o oblast podpory B (pasivní domy) bychom jako sdružení uvítali, stejně jako zvýšení poskytované podpory alespoň na 300 000 Kč, aby byla motivace lidí vyšší.

Jsou podle vás podmínky pro získání dotací přísné?

Dosáhnout pasivního standardu tak, jak jej definuje Passivhaus Institut v Německu, je v našich klimatických podmínkách velmi obtížné. Pro účely dosažení dotace jsou podmínky méně přísné, ale stále je to velmi dobrý standard. Opatření B programu Zelená úsporám - Nová výstavba v pasivním standardu, je od začátku nastaveno tak, aby nebyly podporovány nerozumně navržené a postavené domy. Lze to chápat i jako ochranu investorů před nekoncepčním řešením.

Co si myslíte o tlaku veřejnosti na zmírnění kritérií programu Zelená úsporám, aby mohlo dotaci získat více lidí?

Sdružení Centrum pasivního domu se staví za zachování stávajících tepelně-technických kritérií části A a B programu. Zmírnění kritérií zejména v části A, tj. komplexní nebo dílčí zateplení obálky budov, povede k realizaci nekvalitních opatření. Ta nevedou k velkým úsporám energie a především zabrání možným budoucím lepším rekonstrukcím.
Uvítali bychom proto zachování stávajících tepelně-technických podmínek, které odpovídají současnému stavu techniky. Související opatření jsou bez problémů proveditelná. Do budoucna by podmínky pro zateplování dokonce zasloužily zpřísnit na úroveň obvyklou pro poskytování dotací v sousedních zemích.
Často se nás lidé ptají, proč je v rámci dotací nastavena hranice pasivního domu jinak než je běžné v okolních zemích. Pro účely dotace je použito hodnocení dle TNI 73 0329 a 73 0330, a pro rodinné domy je jako hraniční hodnota potřeby tepla na vytápění stanovena 20 kWh/(m2a). Podle německého výpočtu dle PHPP (Passivhaus Projektierungspaket) je tato hodnota 15 kWh/(m2a). Obě výpočtové metody vycházejí z ČSN EN ISO 13 790. TNI není konkrétní výpočtový nástroj, ale stanovuje okrajové podmínky pro hodnocení a kvalifikaci budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, a je určena primárně jako deklarativní. Naproti tomu PHPP je konkrétní výpočtový program a slouží pro vlastní návrh a optimalizaci budovy.

Lze architektonický návrh tradičního domu předělat na návrh pasivního domu pouhou úpravou projektu?

Pro mnohé stavebníky i stavební firmy by to bylo nejspíš jednodušší, ale bohužel to nejde. Při návrhu i stavbě pasivního domu se postupuje jinak, než jsou architekti a projektanti zvyklí. Je nezbytné uvažovat o energetické náročnosti už v rané fázi návrhu – ve fázi studie. Na to mnoho architektů a projektantů zapomíná. Následně nelze ze špatného návrhu pasivní dům udělat ani použitím nesmyslné tloušťky izolací.

Jak se díváte na námitky některých architektů, že pasivní domy nejsou architektonicky hodnotné?

Zásadou při navrhování pasivního domu je jednoduchý tvar s co nejmenší plochou stěn. Optimální je koule. K ní se nejvíce blíží krychle. Ani jeden z těchto tvarů však pro stavbu domu není ideální Proto se ustálil ležatý kvádr natočený delší stranou k jihu. Každý architekt může volit tvar, jaký se mu líbí. Důležitá je kompaktnost domu bez složitých výstupků, výčnělků a členitostí, ve kterých vznikají tepelné mosty. Zabránit únikům tepla je podstatou návrhu a stavby pasivního domu. I při dodržování těchto zásad lze navrhnout hezké a zajímavé stavby, což dokládají vítězové architektonických soutěží u nás, ale především v zahraničí – Německu a Rakousku. V blízké době budou mít všichni možnost prohlédnout si velké množství pasivních domů díky celoevropské databázi, která vzniká v rámci projektu PASS-NET. Na podzim bude opět možnost některé pasivní domy po celé Evropě navštívit díky Mezinárodnímu dni pasivních domů.

Proč se v České republice nestaví více pasivních domů?

Pokud byste si prohlédli inzeráty v časopisech a na internetu, byli byste překvapeni širokou nabídkou energeticky úsporných domů a firem, které jejich stavbu nabízí. Ve skutečnosti existuje málo pasivních domů jednoduše proto, že je většina projektantů neumí navrhnout a stavební firmy postavit. Projektanti a architekti neznají koncept pasivního domu, který je potřeba navrhovat jako celek v souvislosti s okolními podmínkami. Nelze jen k běžnému domu přidat 30 cm izolace, dvojskla v okenních rámech vyměnit za trojskla, popřípadě namontovat vzduchotechnickou jednotku. Takto uděláme ze stavby nanejvýš nízkoenergetický dům, tj. s potřebou tepla od 30 – 50 kWh/m2, podobný nekoncepční slátanině, který bude mít nakonec vyšší pořizovací cenu, než kdybychom se všemi opatřeními počítali již při návrhu stavby. Pasivní dům potřebuje jediné, kvalitní návrh a dobře odvedenou práci. Za práci je však málo lidí ochotno zaplatit, a tak vznikají projekty pro stavební povolení a stavby provedené svépomocí, které se často ke špatně provedenému projektu ani nepřibližují.

Jaký je největší problém, se kterým se může stavebník při stavbě pasivního domu setkat?

Zaprvé je důležité najít zkušeného architekta nebo projektanta. Pokud takový v okolí investora není, je možné oslovit projektanta, který se nebojí učit nové věci a o oblast energeticky úsporného stavění se zajímá, popřípadě se dále v této oblasti vzdělává. V České republice už existuje pár desítek odborníků, na které je možné se obrátit o radu. Poradnu pro odborníky a veřejnost koneckonců provozuje i naše Centrum pasivního domu v Brně. Pracujeme na rozšíření sítě odborných poraden, které by pokrývaly celou republiku. Největším problémem, se kterým se investor běžného i pasivního domu potýká, je jeho kvalitní realizace. Je velmi těžké najít pečlivou stavební firmu s přísnými nároky na dělníky a řemeslníky, kteří při stavbě dbají na detaily a umí je „udělat“ - od přesného založení, přes izolování osazení oken do stěny nebo prostupu sítí obálkou budovy až po kvalitní dotažené vnitřní omítky. Jen tak nebudou vznikat ve stavbě místa s úniky tepla. Pasivní dům splní základní požadavek svých tvůrců jen tehdy, bude-li maximálně vzduchotěsný.

Kolik firem existuje podle vás v ČR, které jsou schopny postavit pasivní dům?

Centrum pasivního domu sdružuje 52 firem – výrobce stavebních materiálů, prvků a zařízení, stavební firmy, architekty, projektanty a další dodavatele spojené s pasivními domy, které prošly výběrovým řízením a splnily následující podmínky - mají prokazatelné zkušenosti s pasivními domy; prokázaly kvalitu návrhu nebo realizace pasivního domu (reference od zákazníků), kvalitu výrobků (reference od zákazníků, certifikát); respektují, dodržují a souhlasí s parametry pasivního domu uvedené v příloze normy ČSN 73 0540. Pokud žadatel uvedené podmínky splňuje, je přijat Radou sdružení, která tak garantuje, že firma je schopna dodat služby nebo výrobky pro pasivní domy. V druhé polovině roku 2009 se nám do sdružení hlásí další zájemci z řad firem a podnikatelů.

Proč se zásady návrhu a výstavby pasivních domů nevyučují už na středních a vysokých školách?

Jak už jsem řekl, v České republice jsou pasivní domy poměrně novou koncepcí. Školy mají své učební plány, které je velmi těžké změnit z roku na rok. Záleží také na tom, zda na příslušných fakultách existuje zkušený člověk, který by se tomuto tématu věnoval. Těchto lidí je v Čechách velmi málo. Naše sdružení i jeho členové se snaží pořádat na vysokých školách přednášky o pasivních domech, ale jsou to jednorázové akce a není to koncepční řešení. Proto byla v tomto roce v České republice založena Platforma pasivních domů, jejímž iniciátorem je Centrum pasivního domu. Jejím účelem je rozvoj nových vzdělávacích programů na vysokých školách a přenos výsledků výzkumů a know-how mezi vysokými školami a firmami v oblasti pasivních domů. Jde o tříletý projekt spolufinancovaný z Evropské unie v rámci programu Spolupráce.

Máte nachystánu nějakou akci pro architekty nebo projektanty domů?

Naší každoroční vlajkovou lodí je říjnová konference PASIVNÍ DOMY v Brně, kterou se snažíme povzbudit všechny, kteří by chtěli umět navrhovat pasivní domy, aby se nebáli vstoupit do nových vod. Setkávají se zde zkušení odborníci na pasivní domy z celé Evropy a snaží se předat své know-how ostatním kolegům. V tomto roce se v rámci česko-slovenské spolupráce uskuteční na Slovensku v Bratislavě, příštím rokem pak opět v Brně.
Absolutní novinkou jsou pak desetidenní semináře „Navrhování pasivních domů“ pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví, kteří chtějí stavět chytře. Na unikátní kurz pořádaný poprvé v České republice se mohou odborníci těšit od podzimu tohoto roku. Kurz je akreditován a zařazen do vzdělávacího programu ČKAIT. Díky velkému nárůstu poptávky po pasivních domech v České republice se tak snažíme reagovat na velký nedostatek zkušených architektů a projektantů v oblasti navrhování pasivních domů.

Děkujeme za rozhovor.

Ondřej Daniel

Související odkazy

[1] Centrum pasicního domu: Pozvánka na desetidenní kurz pro navrhování pasivních domů, který se koná šesti místech a v šesti termínech od září do prosince 2009.