Jednoduché dřevostavby

Ač u nás stále převažují zastánci klasických zděných staveb, našly si své příznivce také dřevostavby a mnozí lidé si volí za místo pro svůj domov právě dům ze dřeva. O přednostech tohoto materiálu bylo napsáno již mnoho, ovšem způsobů, jak ho optimálně využít pro stavbu domu, je více.

Výhody dřeva

Dřevěné domy nejsou u nás samozřejmě žádnou novinkou, dřevo bylo v dřívějších dobách spolu s kamenem tradičním materiálem pro stavbu obydlí. Jako stavební materiál bylo používáno od nepaměti a naši předkové dovedli konstrukce dřevěných staveb k dokonalosti, kterou by jim mohl závidět leckterý současný stavitel. Postupně ho nahradila cihla, zdánlivě pevnější a věrohodnější materiál pro stavbu domů „pro generace”, a později také beton a ocel, materiály pro výstavbu panelových domů. V mezičase jsme zapomněli na to, že dřevo jako jediné ze současných stavebních materiálů je z obnovitelných zdrojů, a prospěšné je nám po celou dobu své existence. Když roste, spotřebovává oxid uhličitý a uvolňuje kyslík, nezbytný k dýchání. Jeho zpracování je méně energeticky náročné, než je tomu u jiných materiálů. A v neposlední řadě je také dobře recyklovatelné, případně, pokud už ho nelze nijak prakticky využít, lze ho spálit a získat teplo.

Typy dřevěných konstrukcí

Během let bylo dřevo u nás odsunuto mezi provizorní a nepříliš kvalitní materiály, které byly využívány pouze příležitostně. Špatnou službu dřevu jako stavebnímu materiálu také udělaly nekvalitně provedené stavby a neznalost či pouhé nedodržení technologie výstavby. Že však dřevostavba není pouhým řešením z nouze, dokazuje fakt, že u nás i v zahraničí stojí dřevěné stavby desítky a dokonce i stovky let, a to bez závažných kazů na kráse. Konstrukční systémy dřevostaveb byly v průběhu let zdokonalovány a v současné době jsou využívány víceméně tři: staví se dřevěné masivní a skeletové domy nebo domy s rámovou konstrukcí. Pokud jde o stavby z masivního dřeva, mají mnoho předností, ovšem je nutno brát v potaz, že tyto v dnešní zástavbě velmi výjimečné domy nemohou stát všude, je třeba pro ně vybrat správnou lokalitu a také dostatečně velký pozemek. Mezi typovými domy na malém pozemku ztratí své kouzlo. Skeletové stavby přicházejí také v současnosti ke slovu, jejich možnou nevýhodou je fakt, že obvodový plášť zde nespolupůsobí s nosnou konstrukcí při přenosu zatížení a plní funkci jen jako výplň a ochrana. Dříve byly využívány pouze pro stavbu průmyslových objektů, dnes se začínají prosazovat i ve stavbách obytných domů, neboť jejich konstrukce je vysoce variabilní a nabízí nové možnosti řešení projektů.

Two by four

Nejčastěji využívaným stavební systémem jsou rámové konstrukce, jejichž základem je dřevěná kostra z řeziva, opláštěná dřevěnými deskami nebo deskami na bázi dřeva, které zde působí spolu s rámem při přenosu zatížení. Tento systém, nazývaný také „two by four”, má svůj původ v severní Americe a pro svou jednoduchost a velkou variabilitu architektonického řešení během celé stavby je tam stále velmi oblíben a využíván. Všechny prvky systému two by four jsou přizpůsobeny rozměru 2×4 palce, to je cca 50×100 mm. Tím se počet různých prvků snižuje na minimum, stavba je tak mnohem rychlejší a za nízkou cenu nabízí velmi vysokou kvalitu. Montáž přímo na stavbě je možné zvládnout i s celkem běžným technickým vybavením. V Evropě se tento systém prosazuje jen pomalu, neboť stavebníci zatím preferují spíše dřevostavby z panelů, které zaručují díky kontrolám v průběhu výroby kvalitní a dokonalou stavbu. Navíc dnes lze i v prefabrikátech najít dostatek možných variací prostorového řešení celého domu.

I bez základové desky

Metoda two by four umožňuje díky své jednoduchosti vyprojektování v podstatě jakéhokoli typu domu, bezpodmínečně nutné je však dodržení technologie a zákonitostí dřevěných konstrukcí v průběhu celé stavby. Tento systém lze tedy doporučit tam, kde existuje záruka ze strany dodavatele, že zná specifika výstavby dřevostaveb a je schopen dodržet požadovanou kvalitu během realizace. Existují však i architekti, kteří projektují dřevostavby v tomto systému a pod jejich vedením jsou tyto stavby alespoň v počáteční fázi výstavby pláště domu realizovány přímo samotnými stavebníky svépomocí. Při správném stanovení zásadních rysů projektu je možné zahájit stavbu ještě před tím, než je dořešen projekt jako celek a realizace stavby se tedy může ještě dále urychlit. Výhodou systému je příprava všech součástí přímo na stavbě, není tedy nutný žádný další výrobní prostor. Prvky jsou spojovány ocelovými sponami nebo hřebíky. Základem stavby je rámová konstrukce, která je oplášťována dřevotřískovými deskami, mezi nimiž je tepelná izolace. Velmi často jsou pro opláštění voleny OSB desky, které byly vyvinuty jako náhrada stavební překližky v době jejího nedostatku, a mají proto podobné vlastnosti. Velkou předností dřevostaveb je jejich lehkost, pokud tedy nechceme dům podsklepený, není nutné, aby stál na základové desce. Velmi zajímavým řešením je takzvané lehké založení stavby, kdy základovou desku nahradí základové pasy a nad zemí už jsou jen sloupky, na nichž je položena podlaha domu s tepelnou izolací. Dům je několik desítek centimetrů nad terénem, je tedy velmi dobře izolován. Toto řešení lze v případě dřevostaveb využít i v místech s vysokou koncentrací radonu, neboť objekt je dokonale odvětrán.

Bezpečné dřevostavby

Základem dobrých dřevostaveb je kvalitní a optimálně vysušené dřevo a co nejvhodnější desky a další materiály. Jen tak může být zajištěno, že stavba nebude během času pracovat, tedy vysychat, což by mělo za následek minimálně deformaci izolací, okenních otvorů a podobně. V obecném povědomí je možnou nevý-hodou dřeva také jeho nízká odolnost proti škůdcům, povětrnostním vlivům a ohni. Dnes však existují nátěry, které chrání dřevo kompletně proti dřevokazným houbám, hmyzu i vlhkosti a UV záření. Proti povětrnostním vlivům lze také dřevěné domy ochránit částečně i vhodnou konstrukcí prvků tak, aby bylo zajištěno odvětrávání, to především v oblasti krovů, případně aby nezatékalo do dřevěného obložení. Pokud jde o požární odolnost, otevřené dřevěné konstrukce lze chránit speciálními dvouvrstvými nátěry, z nichž první je proveden látkou, která v případě extrémního zvýšení teploty zvětší svůj objem a nabobtná a tím znesnadní přístup ohně ke dřevu. Druhý nátěr slouží jako ochranný film. Další možnou ochranou dřeva jsou minerální omítky nebo nehořlavé či obtížně hořlavé obklady, například cementotřískové desky. Požární bezpečnost dřevostaveb je navíc dána poměrně přísnými předpisy. A že jde i z tohoto hlediska o stavby bezpečné, dokazuje fakt, že dnes už jsou ze dřeva stavěny i vícepodlažní stavby s větším počtem bytových jednotek, což dříve nebylo s ohledem na požární předpisy možné.