Pro dosažení zmíněné reprezentativnosti městských dominant architekti kladou velký důraz na to, aby zevnějšek stavby správně odpovídal prostředí, do něhož je stavba začleněna a také účelu, k němuž je určena. Tyto zásady jsou pak určující i při volbě materiálů, potřebných k naplnění architektonického záměru. Kromě fasády a dalších vnějších stavebních částí stavby je to především materiál pro střešní plášť, neboť střecha je bezesporu korunou stavby. V případě Klicperova divadla v Hradci Králové padla volba na kameninové střešní tašky tzv. kadaňské bobrovky.

Kadaňský závod akciové společnosti KERAMOST, který zmíněnou střešní krytinu dodal, se ve výrobě kameniny může pyšnit více než stoletou tradicí. K její produkci se využívají kvalitní kameninové jíly z oblasti severních Čech, kde tyto suroviny tvoří nadloží tamějších uhelných slojí. Výrobní proces spočívá v pečlivém zpracování jednotlivých komponentů a především ve výpalu při vysokých teplotách, při kterých se dosáhne slinutí všech částic pracovní hmoty. Především tento faktor je podmínkou vytvoření všestranné odolnosti výsledného produktu a odlišuje kameninu od ostatních pálených stavebních materiálů. Proto jsou kadaňské bobrovky odolné proti mechanickému, chemickému a především klimatickému namáhání. Použité suroviny jsou výlučně přírodního charakteru a také samotná výroba je ekologicky šetrná. Navíc celý výrobní proces je důsledně systematicky sledován, aby produkce byla jedině prvotřídní. Standardním výrobkem jsou bobrovky tzv. jihoněmeckého typu, ve formátu 390x185x11 mm. V možnostech výrobce je však zhotovení i jiných rozměrových variant a navíc tašky i jejich kameninové kompletační doplňky dovede glazovat v barvách podle požadavku zákazníka anebo podle konkrétního vzorku. Tak může zejména u historických budov vzniknout nová, avšak dobově autentická střecha.

Všechny uvedené technické vlastnosti i estetické aspekty (stejně jako nabídka replik) jsou důvodem využití kadaňských bobrovek na střešním plášti celé řady významných staveb, jako např. budovy parlamentu ČR a Rohanského paláce v Praze, domů, kostela a kláštera přímo v Kadani a dalších významných staveb v mnoha městech naší republiky.

Skutečně mimořádnou referenční stavbou je rekonstruovaný pražský Obecní dům. Od tohoto architektonického skvostu pak můžeme sledovat přímou paralelu se střechou renovovaného královéhradeckého divadla. V obou případech bylo nutné vyrobit pro značnou část střešního pláště tašky zakřivené, kterými by bylo možno pokrýt tzv. bubnovou střechu. Výroba takovýchto speciálních tašek není jednoduchou záležitostí, neboť jejich zakřivení musí přesně korespondovat se zakřivením střešní konstrukce, zachovat pravidelnost a charakter celé střechy.

Použití pálených kameninových tašek na střeše Klicperova divadla je dokladem, že tyto přírodní, mimořádně odolné výrobky jsou pro svou nespornou eleganci vhodné pro stavby s výraznou osobitostí u nichž budou použité materiály spolehlivě sloužit mnoha generacím po desítky let.

Pro zdar celého díla byla nesmírně důležitá také práce firmy, která střechu pokládala; v rukou jejích pracovníků bylo, zda se dílo skutečně podaří a zda neutrpí nejen budova sama, ale i jméno výrobce střešní krytiny.

Zakázku realizace střechy Klicperova divadla (zhruba 700 m²) v Hradci Králové získala firma Pario prostřednictvím výběrového řízení. Termín provedení zakázky byl od počátku velmi náročný: od okamžiku zadání v srpnu do konce října roku 2000 tak po nezbytných přípravách zbylo na samotné klempířské a pokrývačské práce asi 45 dní. »Šibeniční« termín bylo nutné dodržet z důvodů poprázdninového zahájení divadelní sezóny.

Snaha o včasné a kvalitní provedení však nebyla vedena pouze profesionální ctí zaměstnanců firmy; podle slov jednatele firmy Ing. Miroslava Vízka roli mělo i vědomí důležitosti zakázky a samozřejmě hrdost na město Hradec Králové, ve kterém má Pario shodou okolností své firemní sídlo.

Před rekonstrukcí se na budově divadla nacházela původní dosluhující plechová krytina, která se postupně demontovala zároveň s budováním nového krovu a zastřešováním objektu keramickou pálenou krytinou. Z pohledu této krytiny, keramické bobrovky, mohl největší problémy způsobit případný nesoulad mezi zakřivením konvexních tašek a velmi specifickým tvarováním střechy divadla, především v průčelí objektu. Zakázka však byla s výrobcem důkladně projednávána a projekčně konzultována ve značném předstihu, což se společně se zkušenostmi firmy Keramost z podobných předchozích realizací odrazilo i v samotné pokládce.

„Už v případě prvních zkušebních vzorků jsme byli příjemně překvapeni, jak tašky dobře sedí, a ani s další dodávkou tašek nebyl nějaký podstatnější problém. Krytina se značkou KERAMOST je podle našich zkušeností poměrně precizní z pohledu rozměrů; důležité je pak samozřejmě i přesné nalaťování střechy. V tomto konkrétním případě byla naše spolupráce s projektantem, dodavatelem i stavební firmou na velice dobré úrovni, a technické problémy, které vždy vzniknou, byly úspěšně řešeny tzv. za pochodu. Poměrně nevšední byl například požadavek investora na střešní okna, umístěné právě v oblé části střechy. Zakomponování některých detailů do střešního oblouku s atypickým měděným lemováním jsme řešili ve spolupráci s odborníky z firmy VELUX,“ popisuje Miroslav Vízek.