Katalog chytrých služeb
Každý, kdo dnes navrhuje nová řešení nejen pro obce, ale i pro jiné zákazníky, se setkal s pojmem Smart. Toto označení se většinou používá, pokud je takové řešení inovativní a používá ve větší míře digitální služby. Tento význam je ale mnohem širší. V případě nejnovější koncepce Smart Cities, kterou lze najít na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, je definováno dokonce 7 znaků, které by takový chytrý projekt měl naplňovat.
To pro obce představuje poměrně velkou výzvu – tvorba projektů je již tak administrativně i časově náročná, musí obsahovat nejen analýzu místních poměrů, ale i vazby na národní strategie a další relevantní dokumenty, dále odkazy na příklady dobré praxe a případné vymezení se vůči nim. V tomto okamžiku se požadavek na „chytrost“ může jevit jako další komplikování života obcí.
Proto MMR přichází ve svém implementačním plánu s myšlenkou vytvoření Katalogu chytrých služeb (KCHS), který by výše uvedené činnosti dokázal usnadnit a do jisté míry i automatizovat. Právě ověření těchto možností bylo, mimo jiné, i předmětem projektu který Ministerstvo pro místní rozvoj finančně podpořilo.
Základní princip Katalogu chytrých služeb (KCHS) je v pokusu o sjednocení dvou základních pohledů – národního, reprezentovaného zejména ministerstvy a municipálního, který mají obce, města, ale i regiony. Tento pohled je ze svého principu více praktický a konkrétní. Tyto dva pohledy se sjednocují pomocí tzv. Typových opatření, které jsou definovány již v samotné Koncepci. Ta se snaží veškerou činnost obcí popsat pomocí 3 základních pilířů (Lidé a komunity, Lokální ekonomika a Prostředí pro život), nad nimiž pak ještě definuje zastřešující oblast Odolnost prostřednictvím SMART řešení. Všechny tyto části pak obsahují cíle, kterých má být dosaženo a pak právě definici Typových opatření, které k jejich naplnění pomáhají.
Další základní myšlenkou je, že vše, co je popisováno nebo poskytováno (např. jako projekt) je služba. Ta lze buď popsat zcela, nebo pomocí dalších služeb, které obsahuje, nebo na ně odkazuje. Pomocí této vcelku jednoduché logiky lze popsat jakýkoliv projekt jako službu, navíc lze poměrně snadno oddělit znaky obecné, které jsou platné vždy a znaku specifické, které mají relevanci jen v konkrétních případech.
Katalog chytrých služeb se tak stane platformou, která propojuje významným způsobem řešitele projektů (obce), národní tvůrce strategií, ale i firmy, které řešení dodávají i akademickou obec.
Získané informace ukazují, že taková platforma je velmi potřebná zejména pro usnadnění přístupu k relevantním informacím, zefektivnění přenosu příkladů dobré praxe i lepší realizovatelnosti strategií v území. Vychází z jednoduché premisy – informace již tu jsou, je potřeba jim dát řád a systematičnost pro jejich používání.
