Klinika Dr. Pírka Mladá Boleslav
Je obklopena parkem, ve kterém jsou umístěny plastiky od českých i zahraničních sochařů. Také si tu můžete projít venkovní galerii s fotograi emi historie kliniky. Zdá se, že roky léčení pacientů absolutně vymazaly negativní energii místa – původně šibeničního vrchu. To je Klinika Dr. Pírka.
Co je dál důležité? Stále platí citát: „Jsme si vědomi toho, že pracujeme v soukromém ústavě a existence naše jest závislá na dobrém jeho jméně,” jak už v roce 1934 řekl MUDr. Antonín Pírek.
Již několik let jezdím do Mladé Boleslavi na kontroly po operaci kolene. Totální náhradu mi dělali na Klinice Dr. Pírka. Přiznám se, že na kontroly jezdím ráda asi i proto, že se náhrada povedla a já nemám skoro žádné omezení pohybu. Proč ale o tom píšu? Na kliniku jezdím také pro optimisticky naladěného pana doktora, pro usměvavou sestru a pro krásné prostředí, které zde skutečně je. Do přírody úžasně zasazená stavba z třicátých let minulého století, která je s velikým citem modernizovaná.
Trocha historie
Kliniku stavěl architekt Ing. Walenfels a spolu s Dr. Pírkem se jim podařilo vytvořit prostředí optimistické, plné světla. Nízké okenní parapety a vyšší lůžka umožňovala pacientům vidět okolní přírodu, kterou „přitáhli” stavitelé přímo až ke klinice. Slavnostní otevření bylo v říjnu 1934 a následovalo šest úspěšných let. Ale přišla doba německé okupace, doktor Pírek byl poslán do koncentračního tábora. Němci kliniku přeměnili na vojenský lazaret. Přesto německá přesná evidence a pořádkumilovnost dokázala po válce vrátit kliniku původním vlastníkům víceméně v zachovalém stavu. Co klinika však nepřežila, byla péče socialistických hospodářů, kteří necitlivými přestavbami zničili jedinečnou stavbu. Nu a jestliže se neudržovala sama stavba, což teprve park! Ten byl úplně zanedbán.
Syn zakladatele Dr. Miroslav Pírek, který na klinice pracoval po válce, byl brzy převelen do severních Čech a po okupaci v roce 1968 emigroval do Švýcarska. Pod péčí socialistického zdravotnictví pak klinika chátrala, až byla zrušena a objekt byl opuštěn. Privatizace umožnila navrácení majetku dědicům MUDr. Pírka a ti započali v roce 1993 celkovou rekonstrukci. Na základě zkušeností MUDr. Oldřicha Čecha ze švýcarského St. Galen vznikl nový, moderní operační trakt. Dědici založili společnost a zařízení se v roce 2004 přejmenovalo na Kliniku Dr. Pírka. A přesto, že žádný ze současných dědiců nežije v ČR, zachovávají všichni svorně tradici zakladatele. Co nejlepší péči o pacienty. A daří se jim to. Vrátili klinice její prestiž a také optimistické a přátelské prostředí.
Současnost
Nyní se chci vrátit k původnímu impulsu, který mě vedl k napsání tohoto článku. Při příjezdu ke klinice mě překvapil pohled na stěnu, která byla sice z pískovce, ale rozhodně nebyla přírodního rázu jako před dvěma roky. Překvapeně jsem hleděla na stavbu, která kombinuje přírodní pískovcové bloky se sklem a nerezovými prvky. A co teprve pohled na budovu z druhé strany, kam jsem byla poslána do ordinace svého ošetřujícího lékaře.
První, co mě napadlo, byly otázky – tohle je nemocnice? A další – tohle postavili a zprovoznili za dva roky? Před původní pískovcovou skálou upravili lože bývalého lomu a na uvolněném místě postavili prosklený čtyřpatrový pavilon, do které se jde po roštové lávce. V proluce mezi skálou a pavilonem je nyní parkoviště. Stěna přírodní skály je zpevněna armovací ocelovou sítí a pokryta geotextilií, ve které jsou zasázené skalničky. Těmi jsou ostatně posázené i „ zelené střechy”. Po vstupu do budovy stojíte na masivní skleněné podlaze, mezi patry vás sveze skleněný výtah, nebo můžete jít po skleněném schodišti, které je diskrétně zmatněné, aby prý nebylo vidět dámám pod sukně.
Klinika jako Stavba roku?
To vše nám prozradil ředitel kliniky MUDr. Stanislav Najman, se kterým jsme přijeli udělat rozhovor. V nejvyšším patře budovy je restaurace se střešní terasou, která slouží jako zázemí pro pacienty i jako kongresové centrum. Líbila se mi i výzdoba restaurace, kde byla vystavena výtvarná dílka dětí Základní umělecké školy. Vlastně celý interiér pavilonu doslova bere dech. Každá maličkost je dotažená, kombinace přiznaného betonového skeletu, přírodního kamene, masivního skla a nerezu vypovídá o nesmírné profesionalitě realizačního týmu. A není se čemu divit, neboť na této stavbě se podílely ty nejprestižnější firmy nejen z Mladoboleslavska. Výběr se povedl, ale když se sejde ten, který ví co chce, a ten co ví, jak to udělat, tak se musí dílo podařit.
Stejně jako všichni, kdo se podíleli na téhle stavbě, i já doufám, že titulem Stavba roku bude oceněn nový pavilon Kliniky Dr. Pírka (pochází z architektonické dílny Martina Rajniše), který je na toto prestižní označení nominován.
Fotogalerie
