Knihovna v alucobondové vazbě

O nové architektonické dominantě Liberce, budově Státní vědecké knihovny, jsme již v našem časopise informovali. Není však na škodu se k některým konkrétním detailům Stavby smíření blíže vrátit. Zajímala nás především přímá zkušenost lidí, kteří se na její realizaci podíleli.

  Objekt na první pohled zaujme svou členitou fasádou - opláštění objektu je ve spodní části realizováno betonovými obklady, horní část je prosklená v kombinaci s efektními, stříbřitými hliníkovými obklady – alucobondem. Dodavatelem fasádního systému byla pražská společnost ALKON plus s.r.o., jejíž ředitel, Vladimír Prášil, nám zodpověděl několik otázek.

Jaké zkušenosti má vaše firma s tímto materiálem?
   S alucobondem pracujeme od roku 1992, kdy jsme se dodávkou tohoto materiálu podíleli na stavbě České spořitelny v Praze na Pankráci. Na kompletně obložené výškové stavbě jej bylo zapotřebí asi 18 tisíc čtverečných metrů. Mezi další zajímavé realizace patří například Teplárna Olomouc nebo stanice metra Rajská zahrada.
   Podle mého názoru jsou kazety alucobondu jedním z nejvhodnějším materiálů pro použití na fasádách - z hlediska fyzikálních parametrů, odolnosti proti povětrnostním zátěžím a v neposlední řadě i z hlediska estetického.
   Alucobond je svou povahou předurčen k provádění rovinných ploch. Výsledný efekt je podmíněn podkladní konstrukcí, kde velmi zaleží na přesnosti osazení nosného roštu. Specializujeme se také na zpracování tohoto obkladového materiálu do pravidelných oblouků. V této oblasti jsme na řadě realizací dosáhli velmi dobrých výsledků, libereckou knihovnu z toho nevyjímaje.

Jaké nové zkušenosti jste získali na »Stavbě smíření«?
   Alucobond je na této stavbě prezentován prakticky v nejširší možné škále použití. Byl zde aplikován alucobond tloušťky 4 mm ve standardně dodávaném stříbrném odstínu. Nové bylo především jeho použití na velkých zakřivených plochách. Technicky nejnáročnější bylo řešení venkovních 950 m² obkladů střešní markýzy, kde celá střešní konstrukce v podélném směru kopíruje křivku kružnice. Obklad zde přechází z vodorovné plochy do zakřivení o poloměru r = 60 mm šikmo ke svislé skleněné fasádě. Bylo proto nutné jednotlivé alucobondové desky předem upravovat do přesně stanoveného lichoběžníkového tvaru v nejrůznějších šířkách a modulačních variantách. Přesnosti se dosahuje mimo jiné zpracováním výrobní dokumentace pomocí speciálního software; zároveň však bylo nutno tyto vypočtené hodnoty korigovat s malými nepřesnostmi skutečných stavebních částí, tak aby vše vyhovovalo představám architekta.
   V interiéru bylo 600 m² alucobondu použito na obklad sloupů a plných ploch konferenčního sálu; za zmínku také stojí prostorové řešení zakrytí vzduchotechniky, vyčnívající z úrovně alucobondových podhledů. Hliníkové dílce byly na dodatečné přání architekta využit i pro vnitřní informační systém.