Které teplo je dražší a které levnější?
Výše nákladů na bydlení je stále aktuálnějším problémem.S tím úzce souvisí volba zdroje.Obecně je jako nejlevnější chápáno plynové vytápění a elektrické pak naopak jako dražší.Pro objektivní posouzení je nejlépe sledovat skutečné výdaje konkrétních domácností spojené s jednotlivými druhy vytápění.
Holá fakta
Pro srovnání celkových nákladů na energii jsme si vybrali typizovaný rodinný dům se zastavěnou plochou domu cca 153,1 m2. Výběr stavebních materiálů, jenž je v rámci možností závislý na přáních investora, je společně s vybavením domu zpracován v přiložených grafech. Celková tepelná ztráta objektu č. 4 je vypočtena na základě přiloženého projektu a stavební dokumentace na 9,77 kW. V tomto smyslu můžeme dům řadit k lepšímu standardu.
Stavební dispozice a situace
Oslovili jsme celkem sedm majitelů vybraných rodinných domů. Dva ze zmíněných domů jsou plně elektrifikovány a k vytápění je použit komplexní systém podlahového elektrického vytápění DEVI. U dvou objektů bylo realizováno plynové podlahové vytápění a další dva objekty jsou vytápěny obecně nejpoužívanějším systémem topení, tj. pomocí plynového kotle v kombinaci s radiátory. Poslední dům je navíc vytápěn z podstatné části krbovou vložkou, jelikož to dovoluje otevřená vnitřní dispozice domu.
Provozní náklady
Pokud vyčleníme z celkových nákladů pouze náklady za vytápění a porovnáme výdaje za standardní (radiátorové) a podlahové vytápění, pak vyjde najevo, že podlahové vytápění je vždy úspornější. Jedná se totiž o velkoplošný zdroj nízkoteplotního sálavého tepla, kterému pro dosažení srovnatelného tepelného komfortu postačí výkon o 2 až 3 stupně nižší. Navíc podlahovým vytápěním dosahujeme současně vhodnějšího rozložení teploty v místnosti a následně omezení proudění vzduchu (viz obr.).
Výsledky testu
V námi prováděném testu bylo dosaženo až překvapivě nízkých celkových provozních nákladů u plně elektrifikovaných domů, které byly vytápěny podlahovým vytápěním. Na nízkých nákladech se podílí úspornost podlahového vytápění, tedy v prvé řadě jeho zcela přesný, inteligentním termostatem řízený provoz. Celý systém podlahového vytápění má navíc životnost podlahy, do které byl nainstalován. Pro plně elektrifikované domácnosti hovoří také cena el. energie, která se pohybuje cca 3,40 Kč za 1 kWh. Při používání plynu se cena za 1 kWh pohybuje cca 1 Kč za 1 kWh. Při spotřebě energie cca v rozsahu 3 000 kWh dochází tedy k úspoře 7 000 Kč.
Nejnižších provozních nákladů pak bylo dosaženo při kombinaci plynového radiátorového vytápění a přitápění v krbové vložce. Spotřebu dřeva jsme stanovili dle zkušenosti 3 kg za hodinu, dobu vytápění 14 hodin ve volný a 4,5 hodiny ve všední den a počítali jsme dle zkušenosti s cenou 0,90 Kč za 1 kg dřeva.
Investiční náklady a celkové náklady
Pořizovací náklady hrají přirozeně nemalou roli při volbě konkrétného druhu vytápění. Dle cen na trhu je zcela zřejmé, že elektrické vytápění vychází bezkonkurenčně nejlevněji, druhým nejlevnějším je tzv. klasické vytápění, tedy vytápění plynem v kombinaci s radiátory a největší finanční zatížení pro investora naopak představuje podlahové vytápění plynové. Díky levnému provozu se však vysoká pořizovací cena eliminuje po uplynutí pěti let. V případě elektrického podlahového vytápění je pak situace srovnatelná a ve výsledném součtu veškerých nákladů na provoz domácnosti vychází dokonce lépe, tedy levněji.
