Kvalitní vyspádování je předpokladempro bezproblémovou životnost ploché střechy

Jednou z možností, jak předejít chybám při provádění tepelné izolace a hydroizolace ploché střechy, je použití systému Spádových desek SD a Spádových klínů SK firmy Rockwool. V jedné operaci tak vznikne tepelně izolační vrstva s patřičně spádovaným povrchem.

Ploché střechy (střecha se sklonem vnějšího povrchu do 5°) jsou stavební konstrukce nad vnitřním prostředím, které jsou vystaveny přímému působení atmosférických vlivů, podílející se na zabezpečení požadovaného stavu prostředí v objektu.


Stav některých plochých střech je velmi neutěšený. Vedle špatného návrhu a provedení se na tom podílí i zanedbaná údržba.

Plochá střecha musí odolávat mechanickému a dynamickému namáhání, proto se jednotlivé vrstvy střechy navrhují s ohledem na zatížení vlastní hmotností, konstrukcemi a zařízeními, dále s ohledem na zatížení sněhem, ledem, popř. vodou, zatížení od teploty i zatížení provozem a údržbou. Střecha se také musí navrhovat s ohledem na namáhání srážkovou vodou, eventuálně provozní vodou stékající po jejím povrchu, případně srážkovou vodou, zadrženou na povrchu střechy a působící hydrostatickým tlakem. Střecha nesmí propouštět vodu a vlhkost v kapalném skupenství do podstřešních konstrukcí a prostor, ani na svůj vnitřní povrch. Konstrukce střešního pláště ploché střechy se musí podílet i na tepelné ochraně budovy a musí odolávat koroznímu namáhání.

Jedním z významných faktorů, který se podílí na tomto namáhání, jsou i biologické vlivy, které mohou působit chemicky, mechanicky či biologicky. Nepříznivý vliv na hydroizolaci střechy mohou mít např. plísně, houby a bakterie. Jejich eliminace a dosažení příznivého vlhkostního stavu a režimu střechy docílíme i tím, že zabezpečíme rychlý odtok vody z povrchu střešní konstrukce kvalitním vyspádováním. Životnost konstrukcí plochých střech je výrazně ovlivněna i kvalitní údržbou. Na obrázcích 1a a 1b je vidět bohužel ještě velice častý stav plochých střech.


Pokládka spádových klínů SK.

Spádová vrstva jako součást konstrukce střešního pláště plochých střech vytváří potřebný sklon následujících vrstev střešního pláště včetně spádu hydroizolační vrstvy. Hydroizolační vrstva ploché střechy chrání podstřešní prostory i některé vrstvy střechy před srážkovou vodou se dNa vodorovnou konstrukci střechy se kladou podkladní střešní desky Spodrock (ty tvoří základní projektem navrženou minimální tloušťku tepelné izolace navrženou dle ČSN 73 0540). Na tento podklad klademe jednostranné Spádové desky SD (500 x 1000 mm) o proměnné tloušťce se spádem 2 % v podélném směru desek. Pokud se trojice Spádových desek SD opakuje, jako podklad se použije další vrstva desek Spodrock tloušťky 60 mm (obr. č.7). Pokud je potřeba použít náběhových klínů mezi střešní plochou a svislými konstrukcemi, nabízí Rockwool přechodové atikové klíny o příčných rozměrech 80 x 80, 100 x 100 a 120 x 120 mm.oporučuje dle norem navrhovat ve sklonu nejméně 1° směrem k odvodňovacím prvkům.

Stavební konstrukce a budovy se doporučuje navrhovat s co možná největším využitím nepřímých hydroizolačních principů, vedoucích ke snížení přímého hydrofyzikálního namáhání. Proto se konstrukce vtoku navrhuje tak, aby umožnila rychlý a plynulý odtok srážkové vody z povrchu hydroizolačních vrstev do vnitřních či vnějších odpadů či volnému okapu střechy. Tím se vytvářejí předpoklady pro větší hydroizolační bezpečnost plochých střech. Rychlému a plynulému odtoku vody k okapu, do žlabů nebo vtoků nemají rovněž bránit žádné překážky a vtoky se doporučuje tepelně izolovat.


Realizace ploché střechy se spádovým systémem Rockwool.

Sklonovou vrstvu ploché střechy, kterou vytváříme potřebný sklon pro hydroizolační vrstvu, je velmi výhodné sloučit s tepelněizolační vrstvou. Ta se navrhuje do skladeb střech vytvářených nad vnitřním prostředím budov, kde v rozhodující míře zabraňuje unikání tepla z interiéru budov, popř. vnikání tepla do interiérů budov. Chrání rovněž stavební konstrukci před nepříznivým působením teploty.

Rockwool má dlouholeté zkušenosti s výrobou desek pro ploché střechy. Pro realizaci konstrukce plochých střech nabízí produkty,kdy využitím systému spádových klínů v kombinaci s deskami Dachrock a Spodrock je možné vyloučit technologie mokré výstavby (obr. č. 2). Tím lze úspěšně předejít závadám způsobeným nevhodným složením střešního pláště z hlediska tepelně technického a vlhkostního režimu, kdy jsou např. v jednopláťově navržené monolitické spádové vrstvy nad tepelně izolační vrstvu těsně pod hydroizolaci. Použitím spádového systému z desek z kamenné vlny Rockwool lze maximálně urychlit dobu výstavby. Realizátor nemusí čekat, než vyschne a vyzraje monolitická železobetonová spádová deska, rovněž ekonomické aspekty hovoří pro systém spádových desek Rockwool.

Nabídkou výrobků pro spádování plochých střech pod obchodními názvy Spádové desky SD, Spádové klíny SK a výrobou přechodových atikových klínů dostává zákazník produkty prvotřídní kvality s kvalitním poradenským a projekčním servisem, na rozdíl od výrobků některých „garážových výrobců“, které mají mnohdy neodpovídající parametry zapříčiněné používáním polotovaru s nedostatečnou objemovou hmotností a pevností v tlaku (obr. č.3). Pro projektanty Rockwool nabízí možnost zpracování kladečského výkresu spádových desek a klínů pomocí programu Cadrock.
Pro jeho zpracování je nutné předat tyto podklady:

  • Schématický okótovaný půdorys střešního pláště, včetně okótování umístění střešních vpustí.
  • Popis ukončujících detailů na obvodě střešního pláště.
  • Popis detailů (střešních nástaveb) umístěných nad úrovní střešního pláště.
  • Minimální – projektem navržená – tloušťka tepelné izolace (zpravidla u vtoků nebo u říms a úžlabí).

Důsledky nevyspádovaného úžlabí.

Doporučení pro projektanty a investory:

Navrhujeme minimální 2% spád hydroizolací plochých střech z následujících důvodů:

  • Větší spád = větší hydroizolační bezpečnost, rychlejší odtok vody, menší predispozice pro vznik poruch zatékáním vody (na obr. č. 4) jsou vidět důsledky nevyspádování úžlabí).
  • Navržené spády by měly respektovat i reálné možnosti navržených technologií (možnosti řezání desek, výrobní tolerance desek, možnosti ukládání prefabrikátů a jejich výrobní tolerance, rozměrové tolerance při výrobě monolitických konstrukcí…), včetně požadavků na rovinnost podkladu vyplývajících z normy. Projektant by měl při návrhu minimálních spádů plochých střech prioritně vycházet z výše uvedených atributů a nikoliv z požadavku na „stejnou výšku“ hydroizolace kolem atik či prostupujících konstrukcí či z „potřeby“ zachovat nejnižší výšku atiky za každou cenu. Projektant by měl při návrhu spádování ploché střechy respektovat technologické možnosti výroby s citem pro daný materiál.
  • Doporučujeme, aby vzdálenost vtoků od atik byla cca 6 m, vzdálenost vtoků navzájem cca 14 m (ekonomické a výškové aspekty řešení).
  • Oblast vtoku by měla být zapuštěna min. 5 mm pod sousedící plochu střechy. Na obrázcích 5a a 5b je vidět vhodně výškově umístěná vpusť po realizaci hydroizolace. Vtoky se nemají umisťovat do závětrných koutů střech, do bezprostřední blízkosti atik nebo jiných nadstřešních konstrukcí. Tvar střešního pláště je určen zpravidla půdorysem objektu. Umístění střešních vpustí obvykle vychází z dispozice objektu. Vpusť musí být umístěna v nejnižším místě.

Chybný projekt, vpustě nejsou osazeny v nejnižším místě.

Tepelná izolace se provádí z důvodů eliminace možného promrzání vtoku a jeho okolí. V praxi se osvědčilo pro dokonalou eliminaci tepelných mostů izolovat alespoň v nejvyšším podlaží i svodové potrubí. Použitá nehořlavá izolace z kamenné vlny Rockwool zároveň působí jako vynikající akustická izolace.


Spádování deskami SD.

Vytvoření spádové vrstvy pomocí spádových desek Rockwool

Na vodorovnou konstrukci střechy se kladou podkladní střešní desky Spodrock (ty tvoří základní projektem navrženou minimální tloušťku tepelné izolace navrženou dle ČSN 73 0540). Na tento podklad klademe jednostranné Spádové desky SD (500 x 1000 mm) o proměnné tloušťce se spádem 2 % v podélném směru desek. Pokud se trojice Spádových desek SD opakuje, jako podklad se použije další vrstva desek Pokud je potřeba použít náběhových klínů mezi střešní plochou a svislými konstrukcemi, nabízí Rockwool přechodové atikové klíny o příčných rozměrech 80 x 80, 100 x 100 a 120 x 120 mm.

Pro vyspádování úžlabí jsou určeny oboustranné Spádové klíny SK s podélným spádem 2 % a příčným 8 % (obr. 8a). Na obrázku 8b je vidět realizace ploché střechy se spádovým systémem Rockwool.


Izolování atiky asfaltovými pásy za použití atikových klínů.

Atikové klíny by měly být nezbytnou součástí střešního pláště zejména při použití asfaltových pásů (obr. č.9). Bližší informace o spádových systémech Rockwool pro odvodnění plochých střech naleznete na webových stránkách www.rockwool.cz, či u specialistů na ploché střechy (602 611 909,606 702 055) či na 800 161 161. Své dotazy můžete rovněž zasílat elektronicky na e-mail: info@rockwool.cz.

Poznámka autora na závěr

Jako projektant zásadně používám návrhy sklonů v procentech. Spády v procentech, pokud respektují hraniční normové požadavky sklonu ve stupních, považuji osobně vzhledem situaci na stavbách za „přijatelnější“. Nivelační přístroje či laserové vodováhy jsou na stavbách rozhodně rozšířenější než theodolit. Spád v % se dá vytvořit i pomocí vodováh. Úhloměr, nebo pro tak malé spády dostatečně přesný sklonoměr, jsem na ploché střeše (pro vytváření spádu) za dobu své stavařské praxe zatím neviděl. než theodolit. Spád v % se dá vytvořit i pomocí vodováh. Úhloměr, nebo pro tak malé spády dostatečně přesný sklonoměr, jsem na ploché střeše (pro vytváření spádu) za dobu své stavařské praxe zatím neviděl.

Autor: Zdeněk Kobza
Foto: Archiv firmy