LIFE IN INTRO - Klonování klienta
Pro skutečné hledače jakési obecné objektivity je zajímavé porovnávat zkušenosti lidí, kteří je skutečně nabyli na vlastní kůži. V našem případě jsou to architekti nebo umělci, kteří se vydali z české kotliny, kde se třeba vše nedaří nebo nedařilo, jak bychom si přáli, a šli do jiného kulturního prostředí.
Šli tam ze zvědavosti, z nutkavé touhy po konfrontaci svých představ se schopnostmi, které se jim lépe zdály probudit vně, než uvnitř. A často dospěli ke zjištěním, že krajíc je o dvou kůrkách. Ale zároveň nám, kteří jsme zůstali, dokážou nastavit nepokřivené zrcadlo, v němž je vidět naše zdejší realita objektivněji. Konkrétně jsme v časopise INTRO mluvili s krajinářským a zahradním architektem Vladimírem Sittou, který prožil tři desetiletí tvůrčího života v Austrálii. A mluvili jsme i s Markem Obtulovičem, jenž již sedm let provozuje praxi ve Vietnamu.
Vladimír Sitta například uvádí: „Ač se to neinformovanému turistovi nezdá, Austrálie je neskutečně svázaná různými stavebními pravidly. Tato pravidla si pak lokální byrokraté kreativně rozvíjejí, aby zdůvodnili svou mizernou existenci.“ (Intro Speciál 2018, téma rostlina, s. 31) Naopak Marek Obtulovič vidí byrokracii ve Vietnamu mnohem horší a ta česká pro něho představuje jakýsi pozitivní řád: „V České republice jsou procesy nějak dané zákonem a proces má své předpisy. Ve Vietnamu to je bohužel stále netransparentní „divočina“. Souvisí to taky s rychlým rozmachem ekonomiky obzvlášť v posledních 10 letech, kdy společnost není mentálně připravená a neumí zacházet s vyššími finančními částkami.“ (Intro Speciál 2018, téma rostlina, s. s. 24).
Vietnamský klient je tedy ve složité, pro něj nové situaci. A co o českém klientovi soudí „Australan“ Sitta? „Tady v Čechách je spíše problém v nevyzrálosti klientů. Vidím ho v nedostatku kulturní elity s dostatečnými prostředky, spíše než elity ekonomické. Lidé mají peněz dost, ale vkus nebo otevřenou mysl si nekoupí. To, co si staví u nás ekonomická elita, je podle mě diagnóza estetického „vidlákismu“. Samozřejmě se najdou i osvícení klienti, ti jsou ale spíše endemity a měli by být památkově chráněni. Zde bych připustil genetické klonování (Intro Speciál 2018, téma rostlina, s. 31).
V papírovém INTRU lze najít k tématu samozřejmě ještě mnohem víc. Dokonce i to, jak se staví na Faerských ostrovech. A jak se staví ke klonování?
