Materiálové varianty dveří

Před investicí do nových dveří je potřeba zvážit mnoho parametrů. Dnešní trh nabízí od každého typu tolik možností, že se v tom člověk v oboru neznalý velmi lehce ztratí. Zde představujeme dveře z hlediska materiálu použitého na jejich konstrukci. Právě materiál totiž ovlivňuje trvanlivost, vzhled i celkovou odolnost dveří.

Konstrukční typy dveří

Konstrukce dveří je složena z rámu, opláštění, případně z výplně/jádra.

Rám je nejčastěji vyroben z tzv. MDF desek, případně z masivního dřeva. Dle typu křídla pak dveře dělíme na rámové, deskové a sendvičové. [6]

Rám deskových dveří je většinou oboustranně pokrytý určitým druhem dřevovláknité lisované desky. V případě rámových dveří je konstrukce tvořena základním rámem, do kterého je výplň v podobě skla či např. HDF materiálu vsazována. Jedná se zpravidla o bytelnější variantu. Navíc disponuje větší variabilitou, protože lze dveře sestavit z různých druhů výplní, a to jak prosklených, tak plných. Pro venkovní dveře jsou pak typické tzv. sendvičové konstrukce, které povětšinou vynikají svou tepelnou izolací. Důvodem je struktura dveří, která sestává nejen z rámu a vyztužení v podobě opláštění, ale také z výplně jako je třeba PUR pěna.

Opláštění

Opláštění křídla je za prvé možné realizovat z dřevního masivu. Konstrukce je tvořena tzv. spárovkami slepenými z lamel masivního dřeva. Hlavními výhodami masivu jsou: snadná opravitelnost (lze je přebrousit jako např. parkety), nadprůměrná pevnost a především působivý vzhled. Finální úprava produktu je vždy originální, často podpořená vyřezávanými vzory. Negativem je rozpínání masivu za přítomnosti vlhkosti, což může způsobit potíže s otevíráním či uzavíráním dveří, případně vznikají trhliny. Je tedy nutno počítat s jejich pravidelnou údržbou.

Za hodnotnou alternativu masivu jsou považovány dřevotřískové desky, ať už MDF nebo HDF, ale bez jeho negativ v podobě tvarové nestálosti ve vlhkém prostředí. Oba materiály jsou vysoce odolné a disponují výbornými akusticko i tepelně-izolačními vlastnostmi. Dveře z nich vyrobené jsou prakticky bezúdržbové. Navíc mohou být jednoduše upraveny tak, aby splňovaly také protipožární a bezpečnostní parametry. Dané kvalitě však samozřejmě odpovídá poměrná cena. [11]

Skleněné dveřní desky přinášejí do místnosti eleganci. Jejich průhlednost dopomáhá šíření světla prostorem, čímž je snížena potřeba umělého osvětlení. Zároveň opticky zvětšují prostor. Sklo odolává vodě i páře. Disponuje však nízkými tepelně-izolačními vlastnostmi a v neposlední řadě neposkytuje uživatelům soukromí (pokud není použito povrchově leptané či pískované sklo). Nevýhodou je také jeho náchylnost k praskání. Toto bezpečnostní negativum je však částečně vyváženo použitím kaleného skla (zpravidla 8mm), které odolává běžným nárazům, a v případě silného úderu dochází k jeho rozbití na miniaturní tupé střípky, o něž se uživatel nepořeže. Pozitivem je dlouhá životnost dveří a minimální nezbytná údržba. [7]

Nejen v poslední době se k velmi populárním materiálům převážně exteriérových dveří řadí plast. Disponuje mnoha pozitivy jako je nízká cena, snadná údržba a vysoká odolnost proti korozi i chemickým agresivním látkám. Naopak negativem bývá značná roztažnost při vyšších teplotách. Je však nutné vědět, že pod označením plast se schovává několik reálných materiálů s různými charakteristikami. Za nejméně odolné plastové materiály jsou považovány ABS a PMMA plasty. Hodí se spíše pro nenáročné použití, disponují vyššími hodnotami tepelné roztažnosti a nižší mechanickou stabilitou. Mnohem pevnější a stálejší jsou dveře s HPL deskami (vysokotlaký laminát). Mají ideální vlastnosti nejen pro interiérové, ale také exteriérové dveře. Esteticky jsou téměř nerozpoznatelné od skutečného dřeva, praktickými vlastnostmi jej navíc hravě předčí (omyvatelnost, odolnost proti chemickým přípravkům i přímému slunečnímu záření). Za špičku v této materiálové oblasti jsou pak považovány sklolaminátové výplně GFK. Jedná se o kompozitní materiál tvořený skleněnými vlákny a vytvrzenou umělou pryskyřicí. Je velmi houževnatý, téměř bezúdržbový, odolný vůči korozi i UV záření a dalším teplotním vlivům. Je odolnější než hliník a disponuje skvělými tepelně-izolačními vlastnostmi. Nevýhodou je pouze jeho problematická recyklace, technologie zpracování odpadu tohoto materiálu je doposud vyvíjena. [1] [5]

Posledními materiály užitými na dveřní křídla, které dnes zmíníme, je hliník a ocel. Produkty z nich jsou řazeny mezi luxusní, jsou nadčasové a mají univerzální využití. Jsou bezpečné, tvarově stálé a velkým pozitivem je jejich konstrukční přesnost. Ocelové dveře disponují navíc vysokou bezpečnostní třídou (jsou velmi odolné vůči vandalismu). Nevýhodou je však poměrně vysoká cena.

Jádro

Do samého jádra dveří jsou umisťovány různé výplně. V případě sendvičového typu jsou dveře za účelem zvýšení akustického útlumu a tepelné izolace vyplňovány buď papírovou voštinou (s nejnižší odolností), případně dutinkovou dřevotřískovou deskou (DTD). Tento druhý zmiňovaný typ je vhodný do dveří umisťovaných do zatěžovaných objektů, jako jsou hotely nebo školy. [4]

Alternativou k výše uvedeným jádrům jsou také materiály méně známé, avšak oplývající výbornými akusticko-izolačními vlastnostmi. Patří zde lehčená lněná deska (s přidanou hodnotou v podobě protipožárních vlastností) a tzv. hobra. [3] [2]

Vynikající tepelnou izolaci ve spojení s odolností vůči vlhkosti pak naleznete v polyuretanové pěně. Tzv. PUR, případně PIR panely se mimo jiné vyznačují i vysokou pevností v tlaku a jejich užití v dveřním průmyslu je čím dál častější. [10]

Povrchové úpravy

Finální povrchové úpravy se týkají výhradně dveří dřevěných. Mezi ty nejlevnější pohledové vrstvy patří lak či barevný postřik, případně fóliový polep. Takto lze aplikovat téměř jakoukoliv barvu vzorníku RAL nebo imitovat povrchy přírodních materiálů. Jedná se však o varianty s nejmenší odolností vůči otěru. Mezi méně finančně úsporné, ale odolnější eventuality pak řadíme tzv. CPL střednětlaký laminát. Jeho výroba probíhá válcováním při zvýšené teplotě, což urychluje tvrzení pryskyřice, která v tomto případě plní vlastnost velmi účinného pojiva. Variantou je také kašírovací fólie nebo odolný 3D polypropylen. [7]

Nejdražší, ale také nejkvalitnější povrchovou úpravou je pak dýha. Se svou přirozenou strukturou dřeva krytou jen tenkou vrstvou laku je považována za špičku mezi pohledovými vrstvami a ideální náhradu masivu. Její nevýhodou je jen barevná nestálost, kterou se však vyznačují všechny přírodní materiály.

Závěr

V každém případě by měl uživatel primárně zvážit to, kam budou dané dveře umístěny. V tmavé předsíni oceníme průsvitnost skleněných dveří, které propustí dostatek přirozeného světla. Na dveře vedoucí do ložnice mnozí kladou vysoké akusticko-izolační nároky, a proto vyžadují bytelné dveře s kvalitní výplní. Do exteriéru se mohou uplatnit dveře vyrobené z moderního sklolaminátu, který je odolný vůči vlhkosti i časté manipulaci. Je třeba si dobře rozmyslet i to, zdali se nevyplatí investovat do kvalitnějších materiálů s dlouhou životností, místo nutnosti brzké výměny nejlacinějších dveří, které jsou k dispozici.

Související články

• Rosí se nám okna, proč a jak to řešit?
• Rosení oken zvenku
• Funkce a vlastnosti oken napříč časem
• Hliníkové posuvné dveře, panoramatické prosklené plochy
• Vhodné dveře k oknům