Mechanické kotvení izolací plochých střech

V poslední době se ukazuje, že technologie volně položených, pouze mechanicky upevněných hydroizolačních pásů se stává nezbytně nutnou potřebou při realizaci střešního pláště plochých střech. Tato technologie řeší spoustu problému a to jak technických tak ekonomických. Na druhé straně si ale vyžaduje důslednou pečlivost přípravy s ohledem na složení střešního pláště a volbu správného kotvicího prvku. Proto je doporučeno používat pouze ověřené kotvicí prvky a jejich použití konzultovat jak s dodavatelem kotvicích prvků, tak s výrobcem izolačního pásu.

  Je doporučeno si na každé střeše nechat provést odborné tahové zkoušky (většina dodavatelů toto provádí zdarma) a na základě jejich hodnot nechat vypracovat kotvicí plán. Obecně lze říci, že takto připravená střecha zaručuje kvalitu kotvení a havárie z hlediska kotvení je prakticky vyloučena. Vlastní kotvení není nic složitého a jeho realizace je proveditelná každou firmou, která se zabývá izolací střech a dodržuje základní zásady nutné pro kotvení střešního pláště:
• volit vhodný izolační materiál pro mechanické kotvení;
• provést tahové zkoušky (nutné zejména u neověřené kvality stávající střechy);
• používat pouze vhodné kotvicí prvky ke stávající skladbě střešního pláště;
• nechat si vypracovat kotevní plán anebo dodržovat hlavní zásadu kotvení (rohová zóna, okrajová zóna a střední zóna);
• konzultovat střechu s dodavatelem kotvicích prvků a izolačního materiálu;
• dodržovat technologickou kázeň.
   Při dodržování těchto zásad lze prakticky vyloučit havárii střechy z hlediska použití mechanického kotvení.
   V dnešní době je na trhu mnoho kotvicích prvků a to kvalitních i naprosto nevhodných. Používají se hlavně kotvicí prvky plastové a kovové. Kotvicí prvek musí zejména garantovat výtažnou sílu, nedeformovatelnost a korozní odolnost, která je doporučena minimálně 15 Kesternichcyklů (galvanicky pozinkované šrouby mají korozní odolnost do 2 a žárově pozinkované šrouby do 8 Kestern.) Zejména u rekonstrukcí starých střech je kotvicí prvek vystaven abnormální vlhkosti a někdy je doporučeno i použití nerezových prvků. Zde je nutné připomenout, že běžně prodávané šrouby a hřeby jsou pro použití mechanického kotvení naprosto nevhodné. Taktéž nevhodné ke kotvení střešního pláště jsou kotvicí prvky konstruované k přichycení izolace fasád. Je si třeba uvědomit, že na kotvicí prvek působí mimo vlhkosti střešního pláště i dynamické namáhání a sání větru. Je proto důležité volit vždy kotvicí prvek, který je přímo konstruován pro daný podkladový materiál.
   Nejčastěji se používá kotvení k podkladu z trapézového plechu, betonu různé kvality a dřeva.

Trapézový plech
   K upevnění potřebné střešní skladby používáme korozně odolné závitotvorné nebo samovrtné šrouby ve spojení s hmoždinkami (tvoří teleskop a přerušují tepelný most) anebo s přítlačnými podložkami. U agresivního působení na střešní plášť (zejména potravinářský, chemický a metalurgický průmysl, plavecké bazény a zimní stadiony) nebo na hliníkové plechy se používají kovové prvky s korozní odolností min. 30 Kesternichcyklů anebo ze speciální nerezavějící oceli. Délka kotvicího prvku je dána tloušťkou střešní skladby plus cca 20 mm. Toto nám zaručuje držení činného závitu v plechu. Zde je nutné dbát na nášlapnost kotvicího prvku a hlava šroubu nebo ocelová podložka nesmí perforovat upevňovanou izolaci. I z tohoto důvodu se v dnešní době převážně používají kotvicí prvky ve spojení plástová hmoždinka a šroub. Při vlastní realizaci je velice důležité znát tloušťku trapézového plechu a upevňované izolace a zásadně kotvit do horní vlny plechu.

Dřevěný záklop
   Převážně se kotví hydroizolace k záklopu provedenému z prken, překližky nebo různých desek (např. OSB). Zde se většina firem z neznalosti problematiky mechanického kotvení a vlivů na tuto skladbu střešního pláště (vysychání dřeva, dynamické síly atd.) snaží mylně používat klasického kotvení hřeby, což je ideální stav pro havárii střechy. Střechy z dřevěných záklopů nás nesmějí svádět k lehkomyslnosti a vyžadují stejnou péči přípravy jako střechy betonové. V každém případě je nutno brát v úvahu prostředí, kde je střešní skladba instalována a stav kvality dřeva. Zde je doporučeno provádět tahové zkoušky a používat šrouby výhradně určené pro tuto technologii střechy (korozní odolnost a provedení závitu šroubu). Je známo, že šrouby se špatnou korozní odolností mají ve dřevě velice krátkou životnost. V případě, že se kotví pouze hydroizolační pás, používají se korozně upravené podložky a šrouby. V případě, že střešní skladba obsahuje i tepelnou izolaci, použijeme spojení podložka nebo plastová talířová hmoždinka plus šroub.

Beton
   Beton jako podkladový prvek patří vzhledem k jeho různorodosti k velice náročným podkladům na dodržování všech pravidel kotvení a technologické kázně. Zde je doporučeno si provést důkladnou kontrolu střešního pláště a tahové zkoušky. Hlavně u oprav starých střech se může stát, že při vlastní realizaci se objeví místa, kde navrhovaný kotvicí prvek neplní svůj účel a tak je doporučeno ihned kontaktovat dodavatele kotvicích prvků a tuto záležitost společně řešit.
   I zde se používá dle potřeby přítlačná antikorozní podložka nebo plástová hmoždinka ve spojení s kotvicím prvkem, který je vybrán dle kvality betonu. Jeho délka je určena na základě tloušťky prokotvovaného materiálu, kvality podkladu a výsledku tahové zkoušky.
   Do prefabrikátovaných panelů nebo betonu velice dobré kvality používáme jako kotvicí prvek převážně nerezové hřeby nebo speciální šrouby určené jako kotvicí prvek do betonu. Zde se většinou musí předvrtat otvor a jeho průměr je určen dodavatelem kotvicího prvku. Při kotvení do tenkostěnných prefabrikátovaných panelů je doporučeno používat používaní nářadí k s pneumatickým tlumením rázů aby nedocházelo k odpadávání betonu při podhledových střechách. Ostatně u každého vrtání do betonu je potřeba si uvědomit, že na vrták se zásadně netlačí a že při vrtání přes staré lepenky a izolaci dochází k abnormálnímu zahřívání vrtáku.
   Do betonu horší kvality a lehčených betonů se používají převážně jako základní kotvicí prvky speciální šrouby k tomuto podkladu určené, nebo plastové podložky s trnem nebo propojení podložka, šroub, hmoždinka.
   I zde je nutné počítat s tím, že beton i pórobeton obsahuje trvale vysoké procento vlhkosti, a proto je potřeba používat opět kotvicí prvky s korozní odolností.

Ostatní materiály
   Kromě obvyklých střešních podkladů se můžeme setkat i s dalšími materiály, do kterých je třeba mechanicky ukotvit střešní skladbu. Zde je vždy doporučeno toto konzultovat s dodavatelem kotvicích prvků a provést tahovou zkoušku, která ověří a určí možnost použití mechanického kotvení.