Města pro chodce i cyklisty

Dánové se při stavění hodně zabývají nejen tím, jak to vypadá uvnitř v jejich domech, ale hodně dbají i o ulice a město jako celek. Výsledkem je, že venkovnímu prostoru nevládnou jen auta, ale životní prostor mají i chodci a cyklisté. Popíšu vám to na Odense, dánském městě se 150 000 obyvateli.

Zboží vyložené do ulic

Centru vládne pěší zóna s obchody podobně jako známe z českých měst. Když jsou otevřené obchody, tak tudy stěží projdete. Dánové mají totiž zvyk vyložit zboží na ulici, ať už je to oblečení, domácí potřeby nebo potraviny. Přidejte k tomu dav nákupu chtivých obyvatel a ulice jsou plné k prasknutí.

Centrum města pravidelně oživují kulturní akce. Nesetkáte se ale s desítkami stánků se smažákem, pivem nebo ruskými panenkami. Naopak všechno je ve stylu festivalu a nic navíc. Na festivalu H.C. Andersena jsou to divadla a pouliční umění. Květinový blomster festival doprovází bohatá výzdoba, soutěž o nejhezčí dekoraci, skleník s orchidejemi a koncerty.

Potrapte mozkové závity

Centrum stejně jako parky na okrajích města jsou místa, kde se uplatní moderní umění. Kromě pasivních soch s Andersenovskou tematikou (H.C. Andersen se v Odense narodil) je tu spousta aktivního umění, které vyvolává lidskou tvořivost a zájem, „K čemu to vlastně je? Co všechno se s tím dá dělat?” Jeden příklad za všechny: Dílo, které vypadá jak několik do země zapuštěných pneumatik má po stranách barevná tlačítka, ta když stisknete tak nejenže svítí, ale při správné sekvenci vyšle signál do jiného 200 km vzdáleného města kde se jiné umělecké dílo rozsvítí.

Zelené plíce města

Co mě na městě fascinuje nejvíc je velké množství zelených prostranství a zadních stezek za zahrádkami rodinných domů. Člověk projde nenápadnou stezkou mezi domy a dostane se na travnatou louku s jezírkem a vzrostlými stromy. Takové zelené prostory mohou mít několik desítek metrů čtverečních nebo i velikost poloviny městské čtvrti. A i když jsou na hodně atraktivních místech, žádný developer je nezastaví. Tady mohou vyvádět své lumpárny děti, relaxovat dospělí, pobíhat psi a hnízdit divoké ptactvo. Zelená místa jsou dobře udržovaná s pravidelně sekanou trávou.

K místům v přírodě, kde si mohou hrát děti mají Dánové pro nás velmi neobvyklý přístup. Jako dětské hřiště totiž využijí třeba poražený kmen, nařezaný na menší části nebo různé jednoduché dřevěné konstrukce. Ty po čase zetlí a obrostou mechem, to ale vůbec nevadí, v přírodě je to v pořádku, zašlost a patina ke dřevu patří. „Sedl jsem na kmen v domnění, že jde o lavičku a začetl se do knihy. Za chvíli po kmeni přikráčela malá holčička, podívala se na nečekanou překážku, z kmene sestoupila obešla mě, vylezla nahoru a pokračovala v cestě...”

Hřiště pro 10 fotbalových týmů

Dalšími zelenými plochami jsou ohromné travnaté pláně, kde není vyznačeno jedno, ale pět někdy dokonce deset fotbalových hřišť. Předimenzované? Ani ne. Přes den tu sportují děti školou povinné, odpoledne se tu hraje fotbal, trénují psi, pouštějí draci. Dánové rádi a hodně sportují, v zemi existují tisíce spolků a hodně z nich je sportovních. Většinou to nejsou profesionální týmy, ale jen skupiny nadšenců, kteří chtějí sportovat nebo cvičit společně.

Umění postavit živý plot

Dánové umí využít živé ploty úplně dokonale. Ty nejnižší, po kolena, vymezují prostory kam není radno chodit, vyšší tak nad hlavu jsou kolem zahrádek rodinných domků, aby tam nebylo vidět. A asi čtyřmetrový plot je mezi lavičkou na které sedím, když píšu tyto řádky a rušnou silnicí. Plot dokázal ruch silnice perfektně odhlučnit. No a ty nejvyšší ploty ze vzrostlých stromů slouží jako větrolamy kolem silnic a také tvoří bariéry mezi bytovými domy aby si lidé navzájem nekoukali do oken.

Závěr

Živé ploty, parky, hřiště, cyklostezky a pěší stezky ve městě i v plánech developerů. Tady se zkrátka myslí na lidi, kteří chtějí vyjít před dům a relaxovat přímo ve městě, nejen sednout do auta a co nejrychleji ze své čtvrti odjet.