Moderní cihlový systém – stavebnice pro dospělé

V současné době vyráběné cihlové bloky využívají jako základ tisíci lety ověřené vlastnosti cihelného střepu a svou moderní konstrukcí – speciálními tvary otvorů, vylehčením hmoty drobnými póry, velikostí tvarovky, zámkovým systémem styčných spár, snížením tloušťky ložných spár na minimum atd. – spolehlivě splňují současné, často protichůdné požadavky na stavební dílo (požadavky na tepelné vlastnosti, trvanlivost, pevnost, zdravé mikroklima, akumulaci tepla, difuze vodních par apod.).

Moderní cihly tak lze bez přehánění nazvat „materiálovým desetibojařem”, který sice nevítězí ve všech disciplínách, ale v konečném součtu jsou na absolutní špici pořadí mezi stavebními materiály, čehož jsou důkazem i tržní podíly jednotlivých materiálů určených pro zděné objekty.

Od cihly k cihlovému systému

Ještě v 60. letech minulého století se běžně vyrábělo pouze několik málo druhů cihel, které se společně ve stejné stěně nijak nekombinovaly. Plná cihla či „cédéemka” se používaly pro zdění všech druhů stěnových konstrukcí, dvouděrák při pohledu na některá stavení „spáchaná” svépomocí v podstatě taktéž, ačkoli samozřejmě zcela špatně.

Důkazem toho, že cihla vydrží skoro všechno, je fakt, že domy z podélně děrovaných cihel stojí dodnes. Postupem času se začaly objevovat cihly specializované pro určité použití ve stavbě – podélně děrované cihly s různým počtem otvorů pro vnitřní nenosné příčky tlouštěk od 40 do 140 mm, již zmíněné plné cihly či poměrně málo děrované cihly metrického formátu CDm pro vnitřní nosné zdivo a více otvory vylehčené svisle děrované cihly pro obvodové stěny. K nim například patřily cihly voštinové CV, různé inovace děrovaných cihel CD, CDK, CD INA, CD IVA a také CD TÝN I a II. Tento poslední druh cihel, tzv. „týnky”, jejichž tvar byl inspirován italskými výrobky, byl nakonec velmi oblíbený a jako jeden z mála druhů děrovaných cihel se dokonce dočkal samostatné ČSN.

O koordinaci rozměrů všech možných druhů cihel vyráběných velkým počtem cihelen po celé republice se sice snažilo ředitelství Československých cihlářských závodů v Brně, avšak o použití cihel v nějakém systému pro stavění nemohlo být příliš řeči. Prvními vlaštovkami v sortimentu doplňkových cihel se staly cihly-dělivky, které pomocí otvorů měly naznačeny roviny pro dělení po mocí zednického kladívka. Nejprve to byly cihly formátu plné cihly, ale se tře mi kosočtvercovými otvory umožňující dělení na půlky nebo čtvrtky – tzv. „kvantlíky”. Postupně se dělicí rovina pro půlky začala objevovat i u větších formátů cihel, aby bylo možné bez větších obtíží dodržovat správnou vazbu cihel ve zdivu, protože dělení větších celých cihel zednickým kladívkem již nebylo jednoduché. Dnes je poloviční cihelný blok nejčastěji používaným doplňkem.

Začátkem 90. let se cihláři začali více poohlížet po výrobcích nejbližších zahraničních sousedů. A zjistili, že v ČSFR dosud převážně používaná výška cihel 140 mm, která odpovídá dvojnásobku výšky plné cihly a samozřejmě do té doby oficiálnímu stavařskému rozměrovému modulu 300 mm, se již v zahraničí téměř nepoužívá. Největším vzorem se pro nás stal rakouský a německý modulový systém vycházející z rozměru 250 mm. A právě modulové výšce 250 mm byla přizpůsobena i výška velkorozměrových cihelných bloků. Nový modulový systém a v něm vyráběné cihelné bloky přinesly menší počet ložných a styčných spár a z toho vyplývajících několik výhod: nižší spotřebu malty pro zdění, vyšší rychlost zdění, zlepšení tepelných vlastností stěn, a to vše při zachování přípustné hmotnosti cihel do 20 kg/ks.

Avšak nesměli bychom být v Čechách... Protože jsme už byli zvyklí na tloušťky vnějších stěn 440 mm, nezačali jsme vyrábět cihly se všemi rozměry pouze v modulu 250 mm, ale nakombinovali jsme oba modulové systémy. Pro tloušťku stěny jsme zachovali český modul, pro délku a výšku cihly převzali modul 250 mm. Jenže pak už při vazbě v rohu stěn nelze vystačit jenom s celými a polovičními bloky! A tak, díky českým tradicím, přišly na svět nové tvary – rohové cihly, které tento problém řeší. V současnosti se vyrábějí rohové cihly pro tloušťky stěn 440, 400 a 300 mm.

Rohová cihla pro tloušťku stěny 400 mm

Rohová cihla pro tloušťku stěny 300 mm

Výborné tepelněizolační vlastnosti cihelných bloků však v ložných spárách částečně degraduje obyčejná vápenocementová malta pro zdění. Toto zhoršení vlastností lze velmi dobře odstranit použitím tepelněizolační (neboli lehké) malty pro zdění s nízkým součinitelem tepelné vodivosti λ ≈ 0,20 W/(m·K). Další součástí systému je tepelněizolační (neboli lehká) omítka s ještě nižším součinitelem tepelné vodivosti na úrovni λ ≈ 0,13 W/(m·K).

Poměrně krátkou životnost měly speciální vyrovnávací cihly pro doplnění nemodulové délky stěny, které se v praxi příliš neujaly. Vyráběly se koncem minulého století (cca 4 roky) pro tloušťky vnějších stěn 440, 400 a 365 mm.

O něco větší uplatnění na stavbách, hlavně u rodinných domů, nalezly další z rodiny doplňkových cihel – cihly nízké. Tento druh cihel se podle německého vzoru vyrábí o 2/3 modulové výšce, což umožňuje navrhovat a provádět výšky stěn odstupňované po 1/3 výškového modulu 250 mm, tj. po 83 mm. Nízké cihly se vyrábějí pro tloušťky stěn 240 mm a větší. Univerzální nízké cihly THERM 30/24 N se taktéž používají pro nadezdívání plochých překladů šířky 115 a 145 mm do modulové výšky 250 mm.

Nízká cihla pro tloušťku stěny 440 mm

Nízká cihla pro tloušťku stěny 300 a 240 mm

Na přelomu tisíciletí začaly nabývat na vážnosti akustické vlastnosti budov určených pro pobyt osob. Od malých a těžkých akustických cihel velikosti CDm se cihláři postupným a tentokrát draze zaplaceným vývojem propracovali vlastní cestou až k moderním a výkonným akustickým blokům splňujícím ne jen akustické, ale také tepelné nároky na vnitřní zdivo.

Cihelné akustické bloky se vyrábějí pro tloušťky stěn od 115 až do 365 mm, přičemž jednovrstvé oboustranně omítnuté zdivo vykazuje laboratorní hodnotu vážené neprůzvučnosti až 57 dB! Stejné hodnoty neprůzvučnosti dosahují i malé a těžké akustické cihly, avšak s vyšší pracností a spotřebou malty, kterou je nutné vyplňovat i svislé spáry.

Akustická cihla pro tloušťku stěny 365 mm

Akustická cihla pro tloušťku stěny 250 mm s kapsou pro maltu ve styčné spáře

Další vylepšování tepelných vlastností cihel určených pro vnější zdivo si vyžádala revidovaná tepelně-technická norma z roku 2002, která zvýšila požadavky na tepelnou ochranu budov o cca 25 %. Pod tímto tlakem spatřily světlo světa nové tepelně „superizolační” cihly, které naplňují požadavky normy dokonce až na tzv. doporučené úrovni, tj. na úrovni o 1/3 přísnější, než je úroveň normou vyžadovaná. Výjimečných tepelných vlast ností bylo dosaženo hustším děrováním a velkým vylehčením (porozitací) cihelného střepu.

Nezbytnou podmínkou pro dosažení těchto vlastností ve zdivu je použití lehké tepelněizolační malty pro zdění, doporučuje se též použít tepelněizolační omítku.

Přibližně před čtyřmi roky se začaly do ČR dovážet a posléze i vyrábět tzv. broušené cihly, které mají obě ložné plochy zbroušeny do roviny a na přesnou výšku 249 mm tak, aby obě ložné plochy byly dokonale rovnoběžné. Pro zdění z těchto cihel se nepoužívá běžná malta, ale tzv. malta pro tenké spáry. Poslední dobou se také při zdění objevuje používání speciální polyuretanové pěny, avšak pro tento způsob zdění dosud v ČR neexistuje předpis, podle kterého by se zdivo smělo provádět. Broušené cihly se vyrábějí v sortimentu pro vnější stěny, vnitřní nosné a nenosné stěny. Jejich největšími výhodami jsou podstatně nižší spotřeba malty a tudíž malé množství vnesené technologické vlhkosti do zdiva a čtvrtinová úspora pracovního času potřebného pro zdění.

Poměrně novým druhem doplňkových tvarů cihel jsou cihly koncové, resp. krajové . Tyto cihly se používají k ukončení vnějších stěn, tj. hlavně u otvorů – oken a dveří. Díky svému řešení děrování lze v místech napojení rámů výplní otvorů vložit do ostění, resp. parapetu, pás tepelné izolace, kterým se omezí únik tepla v těchto jinak choulostivých místech a tak zajistí, aby vnitřní povrchová teplota neklesla pod kritickou hodnotu. Koncové cihly je možné použít jak pro otvory bez rolety, tak s roletou.

Vodorovné konstrukce

Nedílnou součástí cihlových systémů jsou i prvky pro vytváření vodorovných konstrukcí. Nosnou částí těchto prvků je kvalitní beton vyztužený speciální betonářskou výztuží. Železový beton je vždy chráněn obálkou z cihelných tvarovek, která významným způsobem zvyšuje trvanlivost prvků a velmi významně zvyšuje požární odolnost konstrukcí.

Prvky pro spřažené překlady

Plně nosné překlady

Cihlové systémy jsou doplňovány různými druhy překladů, ať se již jedná o plně nosné překlady, překlady roletové nebo překlady určené pro spřažení s konstrukcí nad nimi prováděnou – s cihelnou stěnou nebo železobetonovým pozedním věncem.

Stropní kostrukce, které jsou po obvodu olemovány jednou řadou tzv. věncovek, mohou být buď polomontované trámečkové nebo prefabrikované panelové. Trámečkové stropy skládající se ze stropních nosníků a staticky nespolupůsobících vložek MIAKO jsou v České republice populární již více než 40 let pro svoji variabilitu v použití téměř na libovolný půdorys objektu a pro svoji jednoduchost při provádění, díky které si s nimi umí poradit i svépomocní stavebníci.

Již zmíněné věncovky se v úrovni stropní konstrukce používají pro zachování jednotného podkladu pro vnější omítky a společně s tepelným izolantem vloženým mezi věncovky a pozední věnec (odtud pochází jejich název) eliminují lineární tepelný most na styku stropní konstrukce s vnější stěnou.

Polomontovaná stropní konstrukce

Stropní panel

Závěrem

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že dnešní moderní cihlové systémy nabízejí řešení v podstatě pro všechny požadavky, se kterými se můžete na stavbách setkat. Od cihel s požadavky na vysokou pevnost (cihelné bloky dnes dosahují pevností, které dříve nemívaly ani cihly plné), neprůzvučnost, požární odolnost, tepelné vlastnosti, úzce specializované cihly podle rozměrů nebo účelu použití až po prvky pro vodorovné konstrukce. Díky modulovým rozměrům všech prvků systému lze z nich objekt poskládat podobně jednoduše jako model domu ze stavebnice.

---

Související odkazy a doplňky:

POROmetr − porovnejte úspory se stěnou POROTHERM.

Stavebníci, kteří staví z POROTHERMU, mohou díky pomůcce od společnosti Wienerberger zjistit, na jaké výdaje se připravit a zda má vůbec smysl zateplovat nebo raději investovat do kvalitních oken. Na základě informace o velikosti vnější stěny domu POROmetr snadno vypočítá, kolik tepla "uteče" zdmi a kolik.

Vliv oken na tepelnou náročnost obvodové stěny

Vliv oken na tepelnou náročnost celé stěny z tepelně izolačních cihel POROTHERM je větší, než jak bývá známo. Proto je místo zateplení takové stěny účinnější a často levnější volit okna pro pasivní nebo nízkoenergetické domy s hodnotou U_W od 0,5 do 0,85 W/(m²K)) místo standardních oken (U_W = 1,3) nebo normou ještě přípustných (U_W = 1,7). Ukazuje to program Vliv oken na tepelnou náročnost obvodové stěny, kde jsou přednastaveny U-hodnoty pro zdivo z cihel POROTHERM 44 Si (0,24 W/(m²K)).