Několik dobrých důvodů, proč používat průmyslově vyráběné suché maltové směsi

Stále aktuální otázka stavebních firem i stavebníků je: Proč používat právě »suché maltové směsi« (SMS), když se dosud stále staví i z klasické malty, připravované na stavbě, která je navíc »levnější«. Zkusme se podívat, co dnes zákazník požaduje a co je v nabídce na trhu.

Malty pro zdění:
Provedení staveb se vrací většinou k »tradiční« formě zděných konstrukcí se třemi zásadními změnami:
• podstatné zvýšení přesnosti výrobních rozměrů zdicích prvků vede k tzv. přesnému zdění – s minimální spotřebou malt při provádění co nejtenčích spár;
• nutnost dosažení vyššího tepelného odporu obvodového zdiva, a tím i vyloučení tepelných mostů v konstrukci zdiva vytvářeného klasickou maltou;
• po opuštění panelové výstavby se tradičním způsobem – keramickým zdivem – realizují i vícepodlažní stavby.
Požadavek na přesné zdění s minimální spárou vyžaduje malty stejnorodé s minimální zrnitostí při zachování pevnosti malty. Současně musí být zaručeno, aby malta při velmi tenké vrstvě (do 5 mm) udržela dostatek vody pro vyzrání. Minimální tloušťka spár zajišťuje pak rovněž i snížení výskytu tepelných mostů.
Přesto však u některého druhu materiálu obvodového zdiva je navíc u zdicí malty vyžadován vyšší tepelný odpor, aby výsledné zdivo mělo požadované tepelně izolační vlastnosti. Zde se pak používají speciální lehčené maltové směsi se zvýšeným odporem proti vedení tepla.
Některé novější zdicí materiály – např. pórobetonové tvárnice (YTONG, HEBEL, YPOR…) – se už prakticky pouze lepí stavebními lepidly nebo speciálními maltami a zdění na silnou vrstvu klasické zdicí malty je přímo nebezpečné.
Při realizaci mnohapatrových budov zděním jsou ze statického hlediska už předepsány také minimální pevnosti malt, a proto výrobci SMS připravují malty přímo na specifické použití. Malty s pevnostmi v tlaku do 5 MPa jsou pro jednopodlažní stavby a vyzdívky (např. u skeletů anebo nenosných příček). Malty s pevnostmi 10 MPa nebo 15 MPa pak již pro nosné zdivo a pilíře vícepodlažních staveb.
Takto definované požadavky nemohou uspokojivě splňovat malty připravované na stavbě, ale pouze průmyslově připravované suché maltové směsi. Ty obsahují speciální přísady pro zaručení jejich vlastností a případně i lehčená plniva pro lepší tepelně izolační vlastnosti. Nutnou podmínkou je, aby malty měly zaručenu určitou pevnost, nutnou ze statického hlediska zejména u více než jednopodlažních staveb. Výrobci SMS tuto podmínku u svých výrobků deklarují a jsou povinni ji minimálně dodržet a průběžně kontrolovat, což nelze zajistit u malt připravovaných na stavbě pokaždé z jiných surovin a za jiných podmínek.
Z uvedených důvodů vyplývá, že pokud stavebník nebo dodavatel stavebních prací má dodržet normami požadované vlastnosti stavební konstrukce, neměl by již riskovat »levnější« řešení. Ta mohou být v důsledku několikrát dražší než náklady vynaložené na SMS, které jsou navíc jen nepatrně vyšší než cena klasicky připravené směsi - pokud poctivě započítáme všechny náklady na zajištění všech komponentů, dopravu a práci na jejich výrobu.

Omítkové směsi:
Stejně jako v předchozím případě vyvolávají také u omítek nové trendy ve výstavbě požadavky na jejich vlastnosti:
• s rostoucí přesností zdicích prvků roste i potřeba tenkovrstvých omítek;
• vynucená rychlost výstavby vede často k nedodržování zásadních a jinak běžných technologických postupů;
• při řešení tepelného odporu obvodových zdí hraje roli každá desetina hodnoty – tedy i podíl tenké vrstvy omítky.
Tenkovrstvé omítky se používají vždy na ty druhy podkladů, kde byl zděním dosažen rovný povrch bez větších nerovností. V interiérech se jejich tloušťka pohybuje kolem 5 mm, což je i doporučovaná minimální tloušťka omítky. Na fasádách se pak doporučuje nejmenší tloušťka 7 až 10 mm. To je proto, aby omítka mohla absorbovat vlivy venkovního prostředí a uchránila zdivo před jejich působením.
I přesto, že snahou všech výrobců SMS je, aby tyto malty maximálně odolávaly chybám při jejich aplikaci, je nutné dodržet alespoň dvě základní podmínky pro jejich použití: jednak musí být zdivo beze spár (resp. spáry musí být vyplněny v celé ploše až do líce zdiva) a jednak musí mít zdivo určitou maximální rovnoměrnou vlhkost a vyzrálost.
Nedodržení první podmínky vede k nestejnorodé tloušťce vrstvy omítky (v místě nevyplněné spáry je minimálně dvakrát větší tloušťka). Při jednovrstvém pracovním postupu pak vlivem různé doby tuhnutí omítky dojde k prorýsování spár (vznikne malá prohlubeň v místě větší vrstvy), což se může projevit při konečné barevné úpravě plochy - při určitém úhlu osvětlení nebo při náhlých větších změnách vlhkostních a teplotních poměrů.
Nedodržení druhé podmínky vede k pozdějšímu dotvarování zdicích prvků po ztvrdnutí a vyzrání omítek – smrštění po vyschnutí nebo dozrání. Tenká vrstva vyzrálé omítky se už pak nedokáže tvarově přizpůsobit podkladu a dojde k popraskání v rovině spár.
Nedodržení lhůt pracovních postupů ovlivňuje také tvorbu klasických jádrových omítek se štukovou vrstvou. V praxi není výjimkou vytvoření několika centimetrů silné omítky včetně štukové vrstvy za jeden pracovní den. Přitom dříve každý zedník věděl, že vrstvy nad 1,5 až 2 cm se provádí postupně až po dotvarování (»vypraskání«) předchozí vrstvy, tj. s několikadenní přestávkou. Vlivem informace, že na jiné stavbě to bez problémů šlo, je vědomě porušen správný postup, protože zedníci nemají ucelenou informaci, že na té stavbě byla použita speciální (např. vápeno-sádrová) omítka, která takový postup umožňuje. Současně je poptávka po různých »jednovrstvých« omítkách, které urychlují pracovní proces.
Takové SMS nabízejí výrobci jak pro ruční, tak pro strojní omítání, ale také u nich jsou doporučeny časově návazné a tloušťkami omítek řízené pracovní postupy.
Nejzávažnějších porušení pracovních postupů, které ohrožují kvalitu omítek, se dopouštějí dodavatelé stavebních prací při rekonstrukcích objektů. Ve spodních patrech se už například provádějí nové omítky a přitom v horních se teprve betonují podlahy a zdí se příčky. Nebo se naopak v budově už vytvářejí omítky a současně se začíná s podřezáváním suterénního zdiva pro vložení dodatečné izolace proti vlhkosti. Žádná omítka není schopna odolat případným následným statickým poruchám konstrukcí zdiva vzniklým dodatečným dotvarováním celé stavby vlivem nerovnoměrného zatížení konstrukcí.
Vysoká cena energií vede ke hledání úspor také ve zlepšování tepelně izolačních vlastností konstrukcí obvodových plášťů. Proto už výrobci SMS vyvinuli také lehčené jádrové omítky se zvýšenými tepelně izolačními vlastnostmi, které spojují hned několik nesporných výhod:
• zvyšují tepelný odpor konstrukce zdiva a šetří tak energii pro vytápění;
• mají značně vyšší vydatnost vzhledem ke hmotnosti, což snižuje dopravní náklady;
• jsou »pružnější« a lépe odolávají dotvarování zdiva, resp. snižují vznik prasklin.
Tyto malty zákazníkovi po dobu jejich životnosti mnohanásobně vrátí ty výdaje, které vynaložil navíc oproti běžné maltě.

Co říci na závěr
Kvalita stavby se posuzuje mnoha faktory – počínaje projektem, výběrem dodavatele, kvalitou stavebního dozoru a možnostmi nebo přáními stavebníka. Pokaždé se může dosáhnout jiného výsledku dodávkou materiálů různých výrobců, rozdílné kvality a ceny. Mělo by platit, že může být dodán jiný (nebo levnější) materiál, ale při dodržení norem, výsledné kvality a bezpečnosti. Nelze předpokládat, aby - obrazně řečeno – do mercedesu byla namontována součástka z trabantu a neovlivnilo to výslednou kvalitu.
Při rozhodování, zda použít některou průmyslově vyráběnou SMS nebo přistoupit na přípravu malt na stavbě, musí investor i prováděcí firma zvážit nejen okamžitou cenu maltové směsi, ale všechny její užitné vlastnosti, záruky a služby k ní nabízené. Významní výrobci např. většinou garantují cenu včetně dopravy na stavbu, zapůjčí potřebné strojní vybavení pro omítání apod. Tito výrobci SMS mají také své poradce a fundované obchodní zástupce, kteří umí doporučit nejvhodnější řešení pro konkrétní případ a nejvhodnější materiál při sladění všech mnohdy různorodých potřeb stavebníka nebo prováděcí firmy.