Zákazník by neměl zapomínat na dobrou smlouvu s vybranou montážní firmou

1) Okna zabírají v průměru jen 15 % plochy obvodové konstrukce nebo kolem 8 % celého obsahu nadzemních obálkových konstrukcí. Ovšem díky podstatnému, troj- i vícenásobnému zlepšení tepelně izolačních vlastností stěn a střechy začaly být okna hlavním faktorem, který má „na svědomí” ztráty tepla a pokles akumulačních schopností staveb. Jak se bude podle vás ubírat další rozvoj v oblasti technických vlastností oken a souvisejících doplňků? Nakolik je podle vás udržitelná trvalá snaha o zvyšování tepelně izolačních vlastností oken?

Vývoj plastových oken a zejména jejich konstrukční a technické vlastnosti jdou neustále dopředu. Konstruktéři profilů se snaží držet krok s ostatními materiály tvořícími skelet domu. Před sedmi lety zákazník nevěděl, co jsou to komory a spokojil se s dvou až tří komorovými profily. V současné době si zákazník nedá taková okna ani do garáže. Dnes nejsou výjimkou ani osmikomorové profily se speciální konstrukcí a termicky dělenými výztuhami právě pro domy nízkoenergetické a pasivní. K tomu jsou přizpůsobena a vyrobena speciální tepelně-izolační skla, která tvoří většinu plochy okna. Bohužel, takto speciálně konstruovaná okna jsou pro zákazníka finančně náročnější a to bývá často důvod k volbě oken standardních. Přesto však více než kdy jindy se i tato okna prodávají. Za pár let budou i tato okna standardem a vývojoví konstruktéři nám bezpochyby předloží nové, ještě dokonalejší profily, ze kterých budeme vyrábět okna s ještě lepšími tepelně izolačními vlastnostmi než jaké doposud známe.

2) Co se týče konstrukčního návrhu okna, je z pohledu součinitele prostupu tepla dnes snazší realizovat špičkové tepelně izolační zasklení než rám. Přestože rám tvoří zlomek plochy okna a jeho vliv na celkové ztráty není velký, zůstává problémem, že rám vytváří v zimě tepelný most s nízkou povrchovou teplotou uvnitř a vysokou venku. Jak se podle vás bude ubírat vývoj v oblasti okenních rámů a související techniky a technologie kotvení a upevňování oken, výztuží rámů, kování apod.?

Jak jsem již v předcházející odpovědi uvedl, vývoj půjde v oblasti plastových oken neustále dopředu tak, jak tomu bylo doposud. Řekl bych, že zde platí přímá úměrnost mezi energií a tepelnou izolací okenních prvků – dokud se budou ceny energií zvyšovat, budou se konstruktéři předhánět ve vývoji profilů s co nejmenšími tepelnými ztrátami. S tím souvisí i různé technologie upevnění okenního prvku do ostění. Před pár lety nikoho nenapadlo, že by se mohlo okno utěsnit jinak než kotvou, turbovrutem či hmoždinou a PUR pěnou. V současnosti existují celé propracované systémy řešící u montáže oken kotvení, upevňování a izolaci. Vývoj montážních a izolačních materiálů jde ruku v ruce s trendem úspory energie.

3) Kvalitní zabudované okno je výslednicí čtyř proměnných: kvalitní konstrukční návrh okna, kvalitní tovární výroba, kvalitní projekt zabudování okna do stavby a konečně kvalitní realizace. Jsou podle vás v tomto řetězci nějaké slabiny a když, tak jaké?

Ano, máte pravdu. Všechny tyto činnosti se podílí na dobrém či špatném výsledku provedené práce. Jakékoliv zaváhání či chyba konstruktéra, projektanta, výrobce či montážníka může pokazit dobrou práci všech ostatních. Obecně to znamená, že je-li profil vynikající, nemusí z něho být zákonitě vyrobeno dobré okno a naopak, je-li okno špičkové, dá se velmi snadno „znefunkčnit” montáží. Řekl bych, že tento řetězec kvality občas porušují výrobci, daleko častěji ho však porušují montážní firmy. Také se bohužel dosti často setkávám s tím, že projektanti se zejména u rodinných domů, a to i u nízkoenergetických a pasivních, způsobem zabudování okenních prvků nezabývají.

4) Domníváte se, že je správný postup, kdy výrobce oken a projektant ponechá detail napojení okna do stěny na montážní firmě?

To v žádném případě není! Neřeší-li detail napojení okna do ostění projektant, musí se pak montážní firma řídit bez výhrady montážní směrnicí výrobce profilu, popř. výrobce oken. Garantem správné montáže musí být ale výrobce oken.

5) Domníváte se, že je potřebná komunikace mezi výrobcem zdicího, stěnového či střešního systému a výrobcem oken při definici doporučených či závazných pravidel pro zabudování okna do stavby?

Myslím, že není potřebná tehdy, kdy tuto záležitost řeší v první fázi už projektant. Ten by měl znát velmi dobře oba spojované materiály a jejich vlastnosti a s tím kalkulovat v projektu.

6) Zákazník, který zakoupí certifikované okno s deklarovanými vlastnostmi, zafinancuje a obdrží projektovou dokumentaci s podrobným výpočtem tepelných ztrát, průkaz energetické náročnosti a energetický štítek si může při přebírání stavby položit otázku, jakou kvalitu celé stavby vlastně získává. Jak by si měl podle vás investor hlídat a zkontrolovat kvalitu výsledného díla? Jak by se měl bránit při zjištění případných nedostatků?

Pokud investor zjistí nedostatky či odchylky oproti projektu, cenové nabídce či smlouvě, měl by rozhodně požadovat jejich nápravu či odstranění. Není-li to možné, pak má nárok na adekvátní slevu z díla. Kvalita provedeného díla by měla být automaticky doložena certifikátem či prohlášením o shodě k dodanému výrobku – investor má právo prohlášení o shodě po dodavateli požadovat. Má-li investor pochybnosti o kvalitě díla (mluvíme-li o oknech), má možnost obrátit se na projektanta, generálního dodavatele, provádí-li stavbu on, ale především se mu určitě vyplatí investovat peníze do nezávislého stavebního dozoru, který by mu měl právě tyto náležitosti ohlídat. Určitě se investor může obrátit i přímo k výrobci samotných profilů, kde si může řadu informací ověřit. Pokud ani zde nenabude investor kladného přesvědčení, musí se obrátit na soudního znalce a případně na soud.

Zpracoval: RNDr. Jiří Hejhálek, hejhalek@vega.cz

Otázky za společnost A.R. OKENNÍ TECHNIKA spol. s r.o. zodpověděl Mgr. Marek Mucha, vedoucí obchodu