Nízkoenergetické a pasivní domy z jednovrstvé konstrukce
Otevření se světu v devadesátých letech přineslo do stavebnictví mnoho nových technologií a materiálů, které se prosazují s proměnlivou mírou úspěšnosti. Nejčastěji se řeší snižování energetické náročnosti budov. V té věci přitom pozadu nezůstaly ani jednovrstvé konstrukce, které jsou schopny v moderních a inovovaných verzích obstát bez dodatečného zateplení i v pasivní či nízkoenergetické zástavbě.
Je třeba si uvědomit, že zateplení budovy v případě rekonstrukce i novostavby je poměrně náročný technologický proces, který má svá úskalí a který bohužel vytváří bohatý prostor pro chybná řešení. Projekt zateplení fasády, který kromě jiného řeší polohu rosného bodu a který by měl být samozřejmostí, je vzácnou výjimkou. A i s dobrým projektem nemáme jistotu správné realizace. Důkazem budiž například to, že odkrytí starších chybně provedených fasád šokuje množstvím plísní, pro které může být prostor mezi zdivem a fasádními izolačními deskami optimálním životním prostředím.
Dodatečné zateplení budovy není naštěstí jedinou odpovědí na zvyšující se požadavky na tepelnou ochranu budov. Dnes již známe a umíme vyrobit materiály, které jsou schopny náročným požadavkům na tepelnou ochranu vyhovět i bez zateplení.
Řešení jednovrstvé tepelněizolační konstrukce umožňuje i stavbu nízkoenergetických i pasivních domů. Příkladem je stavební systém Ytong, který v porovnání s běžným dodatečným zateplením vyniká snadnou výstavbou bez rizika tepelných mostů i příznivou cenou a zcela eliminuje riziko strážení vody pod izolací.
Jednovrstvá tepelněizolační konstrukce
Společnost Xella CZ, takové řešení nabízí. Kromě zateplovacího systému využívajícího minerální tepelněizolační desky Multipor, vyvinul výrobce Ytongu zdicí tvárnice, které v tloušťce 450 mm vyhoví požadavkům pro velmi náročný segment výstavby nízkoenergetických domů. V tloušťce 500 mm jsou tyto zdicí prvky vhodné pro stavbu pasivních nebo nulových rodinných domů.
Co je pasivní dům?
1) Jeho celoroční spotřeba energie na vytápění je do 15 kWh na jeden m2 vytápěné plochy. Dům o podlahové ploše 100 m2 ročně protopí do 1500 kWh. Návrh počítá s tím, že dům vytápějí elektrické spotřebiče, technická zařízení a osoby.2) Léto dům opomíjí s tím, že průměrné denní teploty jen vzácně překročí 27 °C, což řeší silná tepelná izolace domu.
3) Koncept nejen pasivní výstavby přehlíží sluneční záření, které v létě za jasného dne dopadá na dům v množství až 1,5 MWh/den. Tuto lavinu na úrovni celoroční spotřeby tepla pasivního domu řeší sluneční ochrana (světlá fasáda a střecha, venkovní stínění, trávník, listnatá zeleň v okolí...).
Pasivní dvojdům v Brně-Slatině
Jedním z projektů, který prověřil vhodnost a komplexnost materiálu Ytong pro stavbu pasivních rodinných domů, je projekt dvojdomu v pasivním standardu v Brně-Slatině. Základním nutným předpokladem výstavby v tomto vysokém standardu je nabídka systémových řešení, která vyloučí rizika vzniku tepelných mostů. Zdivo pasivního domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, ale musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím vyloučilo nutnost chlazení. Tomu napomáhá tepelně aktivovaná konstrukce stropu a základové desky, která vystačí díky minimálním tepelným ztrátám s teplotami povrchu o hodnotách cca. 22 °C. Další důležitou vlastností je vzduchová neprůzvučnost pláště budovy, která přímo souvisí se ztrátami větráním a prověřuje se v závěru stavby zkouškou těsnosti Blower door. Pro dotace v rámci programu Zelená úsporám nesmí dojít při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa k objemovým změnám nad 60 %.
Blower door
Blower door test je detekční metoda na zjišťování vzduchotěsnosti obálky budovy a na lokalizaci případných netěsností. Slouží k ověřování kvality staveb a, především u dřevostaveb nebo pasivních domů, tvoří důležitý ukazatel celkové energetické náročnosti budovy.
Samotné měřicí zařízení se sestává z velkoprůměrového ventilátoru osazeného ve dveřích (nebo okně) v obvodové stěně, pomocí kterého je vytvořen v budově podtlak i pře- tlak. Následně je měřena intenzita výměny vzduchu n50. Pro nízkoenergetické domy je požadováno n50 ≤ 1,5 h-1, pro pasivní n50 ≤ 0,6 h-1.
Při stavbě dvojdomu v Brně-Slatině realizované z materiálu Ytong Theta tloušťky 500 mm byly u jednotlivých budov naměřeny hodnoty 20 a 22 %. Tento vynikající výsledek má na svědomí struktura materiálu Ytong, která je homogenní a neobsahuje žádné děrování či otvory.
Roční energie potřebná k vytápění těchto budov je 14 kWh/m2/rok. Celková dotace v rámci programu Zelená úsporám bude 1,170 mil Kč, což pokryje 20 % realizačních nákladů.
Je nutno dodat, že stavba byla realizována svépomocí, což napovídá, že jednovrstvé zdivo Ytong, známé svou rozměrovou přesností a snadnou opracovatelností, je pro tento způsob výstavby ideálním řešením. V této souvislosti nepřekvapí ani délka výstavby obou budov, která byla šest měsíců.
