Změny normy pro obytné budovy respektují také obytná podkroví

Podkrovní prostory jsou u dnešních novostaveb ve většině případů využity k bydlení a mnohé půdy starších objektů jsou rekonstruovány na obytné či administrativní prostory. Na využití podkrovních prostor k bydlení zareagovaly i technické normy.

Také poslední znění revize ČSN 73 4301 - Obytné budovy obsahuje údaje a požadavky týkající se právě navrhování podkrovních prostor.

Instalace oken pod požadovanou výškou parapetu

Odstavec 5.1.3.2: „Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (měřeno od úrovně podlahy nadzemního podlaží k upravenému terénu), musí být nejméně 850 mm vysoké nebo musí být doplněny zábradlím či jiným řešením nahrazujícím funkci zábradlí nejméně do této výšky. Výška parapetu se měří od povrchu podlahy k horní hraně vnitřního obkladu parapetu.“

Citovaná úprava počítá s osazením oken pod požadovanou výškou parapetu – funkci zábradlí může nahradit například rám okna (madlo zábradlí) a okno umístěné v úrovni parapetu vybavené bezpečnostním zasklením (výplň zábradlí). Příklad použití pro sestavu střešních oken, která umožňuje komfortní prosvětlení i výhled. (viz obr. 1)

Pro výpočet podlahové plochy není nutno budovat vysokou nadezdívku

Odstavec 5.2.2.11 „Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Střešní okna by měla být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umístěna nejvíce 1 100 mm nad podlahou, zejména v případech vyšší nadezdívky.“ (viz obr. 2) Taková místnost, pokud je určena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejméně 20 m³, pro spaní dvou osob má mít objem nejméně 30 m³ (pro více osob úměrně zvětšit objem).“

Odstavec 5.5.5: „Obytné místnosti musí mít vyhovující přímé denní osvětlení a vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory.“

Díky této nově doplněné formulaci pro měření podlahové plochy není nutné budovat v podkroví vysokou parapetní zeď či svislou příčku jen proto, aby byl dodržen požadavek výšky místnosti 2 300 mm nad polovinou její podlahové plochy. V případě osvětlení střešními okny a při výšce svislé zdi např. 1 300 mm bývají střešní okna osazena spodní hranou až 1 500 - 1 600 mm nad podlahou, což je nežádoucí jak z hlediska dosažení dobrého výhledu, tak ovládání oken. Běžná fasádní okna v obytných místnostech jsou obvykle osazena ve výšce do 1 metru nad podlahou a podobně by měla být osazena okna i v podkroví. Toho lze obvykle vhodnou stavební úpravou dosáhnout i tam, kde je z jakýchkoliv důvodů nutno zbudovat nadezdívku vyšší – například osazením oken do niky nebo výklenku (obr. 2).

Téma: Parapety

Kromě výše uvedených změn obsahuje revidovaná norma ČSN 73 4301 upřesnění a rozšíření definic, přepracovaných článků o oslunění a kapitoly o TZB, úpravy normových hodnot a zrušení kapitoly o výpočtu ploch a obestavěného prostoru.

Ing. Jana Mašatová
produktová manažerka VELUX Česká republika, s.r.o.