Nová přeloučská knihovna je inspirována knihou jako symbolem stability a opory domu

Zastupitelé města Přelouč vybrali v rámci soutěže architektonický návrh, podle kterého bude postavena nová veřejná knihovna. Jde o studii kanceláře ForEva architects. Forma budoucího objektu je založena na průzkumu renomovaného historika Petra Mandažieva. Její autoři vsadili do památkově chráněného náměstí, konkrétně na vysoce exponované nároží, moderní budovu, jež umně naváže na dosavadní spletitý urbanistický vývoj tohoto východočeského města. Přelouč tak získá budovu, která se stane místním architektonickým reprezentantem své doby – počátku třetího tisíciletí. Financována bude pravděpodobně z evropských fondů.

Před rozhodnutím o vítězi probíhala mezi občany města elektronická anketa, v níž zvítězil konzervativní návrh Ing. arch. Pavla Maleře, CSc. Ten rovněž prošel do užšího kola při hlasování městského zastupitelstva a lze mu připsat druhé místo. Jeho koncepci lze stručně charakterizovat jako historizující, která nechává vyniknout místní dominantě – občanské záložně. „Musíme se přiznat, že jsme zprvu brali rozhodnutí zastupitelstva jako hodně velkou křivdu. To ale jenom do doby, než bylo zveřejněno to podstatné – dispoziční a provozní řešení, tedy půdorysy vítězného návrhu. Město Přelouč si  takovou budovu zřejmě plně zaslouží,“ vyjádřil se k soutěži Pavel Maleř.

Dalšími, kdo na soutěži participovali a jejichž návrhy musely být zamítnuty, byla architektonická kancelář Archiko či ateliér Ing. arch. Martina Hájka: „Návrh našeho řešení vychází především z charakteru místa, na kterém je nový objekt situován. Masarykovu náměstí dominuje neorenesanční budova základní školy a především budova bývalé záložny. Nechtěli jsme těmto objektům konkurovat a vnášet do prostoru další dominantu, proto je hmota námi navržené knihovny spíše uměřená. Tou jsme se rovněž snažili navázat na sousední historické domy. Z tohoto důvodu je zastřešena šikmou střechou a doplněna loubím. Vlastní provedení budovy je však již ryze současné a oproštěné od jakýchkoli nadbytečných historismů.“ K výsledku soutěže ještě dodal: „Vítězný návrh bych nerad hodnotil, protože jsem viděl pouze exteriérové vizualizace. Neměl jsem však možnost se seznámit s dispozicemi, které jsou nedílnou součástí návrhu. Každopádně mě trochu mrzí, že budova nikterak nerespektuje okolní historické prostředí.“

První vlna nesouhlasu

Po vyhlášení výsledků se ze strany přeloučské veřejnosti vzedmula vlna nesouhlasu, která se odvíjela od předchozí ankety, v níž zvítězil jiný návrh než ten, který zvolilo zastupitelstvo. Občané si přáli zachovat historizujícího ducha hlavního přeloučského náměstí, které je jedním z hlavních styčných bodů města. Snad se vše uklidní poté, co se občané s celým vítězným projektem a jeho detaily seznámí blíže. Studio ForEva navíc vypracovalo koncept studie jako otevřený a v projektu nabídlo vícero možných materiálů a finálních vizuálů.

Východní fasáda, tedy ta v ulici Československé armády bude obložena cihelnými, případně kamennými pásky v béžovošedé barvě

Marcela Gryčová, tisková mluvčí Městského úřadu Přelouč: „Pro výstavbu nové budovy městské knihovny byli osloveni celkem čtyři architekti se stejným zadáním. Pro finální výběr projektu nejprve proběhlo dne 4. 2. 2020 pracovní zasedání Zastupitelstva města Přelouče, kde jednotliví architekti představili našim zastupitelům svoje návrhy. Při veřejném zasedání Zastupitelstva města Přelouče dne 3. 3. 2020 velice pečlivě zastupitelé všechny čtyři návrhy probírali z různých hodnotících úhlů, kde do užšího kola prošly návrhy architektů Pavla Maleře a ForEva architects. Pro návrh Pavla Maleře se vyjádřilo celkem sedm zastupitelů, pro návrh Soni Formanové (ForEva architects, pozn. red.) celkem třináct zastupitelů. Vítězný návrh pak schválilo všech přítomných dvacet zastupitelů.“

Přechod z loubí bývalých měšťanských domů do prostoru před hlavním vstupem do knihovny

Krkolomný urbanistický vývoj města

Knihovna bude umístěna na nárožní parcele na Masarykově náměstí v místě, které v současnosti náleží třípodlažnímu objektu č. p. 27 z roku 1923. Sousedí s městským úřadem, který je nyní jako jediná veřejná instituce situován v ústraní, ve vedlejší ulici u náměstí. Nutno podotknout, že tím ztrácí přímou návaznost na centrální městský prostor. Tu by měla mimo jiné poskytnout právě nová knihovna. Objekt číslo 27 naopak bezprostředně navazuje na bývalé měšťanské (původně renesanční) domy s podloubím, v nichž dnes sídlí informační centrum, přeloučské muzeum a další, společně s nimi jsou po obvodu náměstí umístěny ještě objekt základní školy či robustní budova bývalé občanské záložny. Ta je skutečnou dominantou města, bez níž si místní panorama dnes již nelze představit. Vznikla na přelomu 19. a 20. století, projektována byla samotným Rudolfem Kříženeckým a v době, kdy byla novostavbou, upozadila ostatní okolní objekty – zejména kostel.

Pohled do budoucího interiéru

Duch náměstí tak byl tehdy radikálně pozměněn. Velmi zkráceně lze říci, že nejen občanská záložna, ale většina významných přeloučských budov vznikla jako důsledek rozmanitých solitérních řešení, vždy odpovídajících své době. PhDr. Petr Mandažiev, Ph.D., v závěru architektonické studie ForEva architects, pro niž vypracoval historický elaborát, uvádí: „Můžeme uzavřít, že vzhledem k ‚přeloučské značce‘ ad hoc solitérním řešením, která se během urbanistického vývoje města stala jakousi konstantou, jsme přesvědčeni, že projekt nové knihovny nelze než pojmout ve stejných intencích. To na druhou stranu umožňuje koncipovat ji volněji a jako plnohodnotnou architekturu, přesně reprezentující dobu svého vzniku.“

Na střeše objektu by mohla být časem vybudována terasa a vysázena zeleň

Vyhlídka, střešní terasa i zeleň na střeše

A nyní už k vítěznému architektonickému návrhu. Objem knihovny bude soustředěn do zadní, tedy jihozápadní části parcely a v exponovaném nároží dojde k odečtení hmoty pro zajištění důstojného odstupu od občanské záložny. Tato volná plocha před vstupem bude účelovým zakončením osy podloubí bývalých měsťanských domů; vznikne zklidněný předprostor.

Ateliér ForEva architects hmotu objektu definoval jako „krabici plnou informací“. Exteriéry budou koncipovány volně a do kontrastu s nimi bude přisazeno pevné třípodlažní jádro knihovny s otevřeným nárožím, inspirované knihou jako symbolem hmotného stabilního prvku a opory domu. Hlavní hmota stavby s vyvýšenou průčelní fasádou je stylizována jako čtyřpodlažní volný prostor zpracovaný formou skeletového systému. Knihovna bude odtržena od štítu sousedních měšťanských domů a stane se novým přeloučským solitérem.

V knihovně bude k dispozici také přednáškový sál s kapacitou 100 míst

Do budovy bude umožněn vstup jak hlavním vchodem z náměstí, tak vedlejším směrem z pěší zóny (naproti vstupu do městského úřadu). Střecha bude plochá a pochozí, v zadní části její dispozice dali architekti vzniknout střešní terase s tzv. zelenou střechou. Náměstí jako na dlani pak budou mít zájemci, kteří vyjedou výtahem do vyhlídkového bodu, jenž je v plánu na vyvýšeném místě severní střechy. Fasáda bude řešena jako „živá“. Kolemjdoucím bude díky otevřenému prosklenému vertikálnímu průčelí a lehkému obvodovému plášti s předsazenou konstrukcí z průsvitných lamel (ze skla či kompaktních desek) umožněn pohled zvenčí dovnitř a naopak – návštěvníkům bohaté prosklené plochy nabídnou rozhled ven. Interiér objektu bude propojen s parterem náměstí. Boční fasáda bude naopak opatřena uzavřenějším vzhledem, který zajistí cihelné, případně kamenné pásky v béžovošedé barvě (s návazností na odstíny použité na chodnících a s respektem k fasádě sousední radnice). Fasáda zadního objemu sálu získá standardní omítku, podobnou té na budově stávajícího muzea. Výsledné vizualizace předjímají vzdušně a lehce působící objekt knihovny.

Vizualizace zadního dvora

Tři podlaží a přednáškový sál

Jednotlivá podlaží knihovny budou zaměřena tematicky. Vedle klasického rozdělení na oddělení pro dětské čtenáře (ve druhém podlaží) se školicí místností a studovnou pro mládež a na sekci pro dospělé, jež má být situována ve zbývajících dvou horních podlažích, je v centrální části vyhrazen prostor pro rušné studovny. Intimní individuální místa budou naopak k dispozici v rozích. Na prostor zadního vnitrobloku (mezi objektem 27 a městským úřadem) naváže přednáškový sál se světlou výškou dvou nadzemních podlaží. Ten má mít přímou návaznost na vstupní vestibul, avšak nabídne i možnost vyjít přímo do vnitřního dvora, případně schodištěm směrem k radnici. Sousedit bude také se školicí místností, od níž jej oddělí posuvné akustické panely. Jejich odstraněním získá sál možnost využít tuto místnost jako balkon.

Objekt č. p. 27, na jehož místě bude postavena nová knihovna – na obrázku žlutá budova – sousedí s historickými domy s podloubím

Přízemí zůstane volné a průchozí, a stane se tak místním komunikačním uzlem. Autoři stavby nezapomněli samozřejmě ani na zaměstnance knihovny. Specifikem jejich práce je, že se jejich pozice překrývají. Dispozičně byly proto jejich prostory rozvrženy tak, aby byly zajištěny co nejkratší komunikační vzdálenosti. Architekti toho dosáhli vertikálním propojením zaměstnaneckým schodištěm, jež navíc poslouží jako případný únikový prostor. Pracovníci budou mít k dispozici také malý knižní výtah. V suterénu bude umístěn sklad, prostor pro technologická zařízení domu a především archiv s kapacitou 80 tisíc svazků.

Knihovna v číslech

Konstrukce objektu bude sestávat ze skeletového systému s betonovými stropy s únosností 10 kN/m, minimální světlá výška místností bude činit tři metry. Knihovna nabídne až 36 studijních a čtyři až deset počítačových míst. Umístěno zde bude asi 270 regálů s možností variabilního přesunu ve volné dispozici. Multifunkční sál má disponovat kapacitou 100 míst (120 m²) s možností jejího navýšení o galerii sálu o velikosti 35 m².

Po prostudování celé architektonické studie si troufáme říci, že se přeloučští knižní nadšenci mají nač těšit.

Fotogalerie