Nová zelená úsporám očima profesních sdružení
Dobrá zpráva pro občany i stavební firmy; lepší než nic; dotace je nasta vená špatně, neboť řeší jen málo dílčí cíl – potřebu tepla na vytápění – ne ale ekonomiku řešení, spotřebu energie jako celku ani s ní spojené snížení emisí skleníkových plynů. Tak lze shrnout komentáře na odpovědi ministra životního prostředí Tomáše Chalupy.
Naše redakce oslovila ministra životního prostředí Tomáše Chalupu ohledně pokračování dotačního programu zelená úsporám – odpovědi se můžete dočíst v článku Co přinese Nová zelená úsporám. Jako volné pokračování přinášíme postoj vybraných oborových sdružení k této dotaci.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR:
Program vítáme, seznamy SOD a SVT by měly být inovovány
Za největší český podnikatelský svaz ve stavebnictví se vyjádřil Ing. Pavel Ševčík, obchodně-technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR:
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR vítá zahájení programu Nová zelená úsporám, který bude zaměřený na stavební aktivity spojené se snižováním energetické náročnosti budov (občanské, průmyslové, bytové a rodinné domy). Podpora bude koncipována progresivně v závislosti na procentu úspor.
Zahájení programu je dobrou zprávou zejména pro malé a středně velké stavební podnikatele s regionální působností a výrobce stavebních hmot a materiálů. V letech 2013–2020 se počítá s využitím finančních prostředků ve výši až 26 miliard korun, program by se tak měl stát důležitou součástí stavebního trhu. Velkým problémem však zůstávají finanční zdroje, tzn. výnosy z prodeje emisních povolenek. Vláda by podle názoru Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR měla připravit náhradní řešení, které by program stabilizovalo.
Co se týče zápisu našich členů do Seznamu odborných dodavatelů (SOD) a Seznamu výrobků a technologií (SVT): Pro členské firmy Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je samozřejmostí být zapsán v obou uvedených seznamech a to minimálně z pohledu konkurenční výhody. Otázkou zatím zůstává podoba seznamů, protože ty původní by měly být podle nových podmínek inovovány.
Asociace výrobců minerální izolace:
Než nekvalitní seznamy SOD a SVT, tak raději žádné
Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) považuje také za „nejvíce rezonující téma” seznamy SOD a SVT. Ing.arch. Marcela Jonášová, tajemnice asociace, říká:
Seznamy obsahují v současné podobě nekvalitní technologie, materiály i dodavatele. Seznamy v Zelené úsporám do jisté míry legalizovaly materiály, které neměly ani patřičné osvědčení o vlastnostech. MŽP, respektive SFŽP správně zvažuje změny v nastavení těchto institutů. Bude podstatné, jaké dokumenty si vyžádá pro zápis, jak bude schopné ověřit jejich pravdivost, jak bude o seznamy pečovat, popřípadě jak bude sankcionovat za uvedení nepravdivých údajů.
Všechny dokumenty pro zápis by měly být veřejně dostupné. Pokud nebude moci SFŽP tyto databáze udržovat v řádném stavu, bylo by vhodnější seznamy zrušit a ponechat takovou činnost na certifikaci stavebních výrobků autorizovanými osobami, provozu odborných stavebních firem na základě živnostenských a stavebně technických předpisů a odborných školení, včetně regulace veřejným stavebním dozorem ze strany stavebních úřadů.
Cihlářský svaz Čech a Moravy:
Jde o důvěru a víru lidí v budoucnost, na tu Program nestačí
Za Cihlářský svaz Čech a Moravy vypracovala stanovisko společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Prostor má Ing. Jan Krampl, obchodní ředitel této společnosti:
Jakoukoliv aktivitu podpory trhu vnímáme dobře. Tento dotační program může zvýšit poptávku po novém a kvalitním bydlení. Dále pomáhá firmám, které investují do vývoje svých produktů a osvěty. Jsou schopny dodávat inovativní výrobky s vysokými tepelněizolačními parametry a posunují tak celé stavebnictví kupředu. Zároveň nás mrzí, že pro novou a kvalitní výstavbu je určena pouze malá část plánovaných finančních prostředků, jak uvádí MŽP ČR a to pouze 15 % z celkové podpory. Nová podporovaná výstavba totiž umožňuje dosažení pasivních a nulových standardů budov, ale při snižování energetické náročnosti stávajících budov těchto standardů ve většině případů dosaženo není a to ani zdaleka. Většinou se totiž jedná o zlepšení stávajícího stavu, které v celkových hodnotách nedosahuje ani parametrů nízkoenergetického standardu. Proto si myslíme, že větším rozsahem podpory výstavby nových pasivních a nulových domů, případně zařazením výstavby nových nízkoenergetických domů do podporovaných opatření, by bylo dosaženo vyššího efektu v úsporách energie a emisí. Podporovaná výstavba nových budov by pak byla mnohem větším impulzem pro vyvedení stavebnictví i společnosti z celkové krize.
Jestli nový Program pomůže řešit krizi, jsme již nakousli. Krize ve stavebnictví je příliš rozsáhlá na to, aby ji daný program mohl vyřešit. Nicméně tvrdíme, že každá pomoc je dobrá. Nejedná se zde pouze o krizi ve stavebnictví, ale o celkovou důvěru lidí v budoucnost, zda budou moci profinancovat své stavby a splácet hypotéky. Dalším problémem je příliš krátký časový rozsah pro naplnění podmínek jednotlivých výzev pro stavbu nového domu. Stavebník musí začít důkladným projektem v pasivním nebo nulovém standardu, následuje táhnoucí se proces stavebního povolení a až následně výstavba spojená mnohdy s nepříznivým vlivem daného ročního období. Nemůžeme tedy srovnávat výstavbu nového domu s jednoduchou výměnou oken, zateplením nebo výměnou tepelného zdroje. Také je potřeba mít na paměti, že příjem peněz na tento program je realizován z českých emisních povolenek a tudíž by ve smyslu podpory krize českého stavebnictví bylo žádoucí podporovat české firmy.
Co se týče Seznamu odborných dodavatelů (SOD) a Seznamu výrobků a technologií (SVT), naše společnost s nimi určitě pracuje. To mj. znamená, že aktualizuje zápis svých nejlepších výrobků zejména cihel Family do registru výrobků SVT. Zápis do registru SVT sebou nese určitou administrativní náročnost, i když naše výrobky díky svým jedinečným tepelněizolačním vlastnostem nejlepším na českém trhu splňují všechny požadavky. Tuto administrativní náročnost chápeme jako část potřebné kontroly, kterou prochází každá jednotlivá žádost o podporované opatření. Rozdíl je pouze ten, že je v tomto případě provedena kontrola v jiné struktuře, tj. podle použitých materiálů a výrobců a je provedena hromadně před vlastním příjmem žádostí. Mohla by tedy uspořit čas při vlastní kontrole jednotlivých žádostí.
Iniciativa Šance pro budovy:
Seznamy SOD a SVT mají v Programu své místo, je však potřeba je překontrolovat
Množství názorů a připomínek dále doplňuje Mgr. Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy:
Šance pro budovy reprezentuje přes 200 společností z oblasti energeticky úsporné výstavby a renovace budov, které Program vítají. Přinese nové zakázky hlavně malým a středním stavebním firmám napříč republikou, přispěje k udržení a vytvoření nových pracovních míst a posílí místní ekonomiku. Zároveň pomůže domácnostem řešit problém s neustále stoupajícími cenami energie a zvýší jim kvalitu bydlení.
Program jistě přispěje k oživění sektoru. Přesto už nyní víme, že efektivně využitelná absorpční kapacita podobného programu je několikrát vyšší, než navrhuje ministerstvo. Celkově činí 80 až 100 miliard Kč za období do roku 2020. Výnos z dražeb emisních povolenek kolem 26–28 miliard korun, který předpokládá ministerstvo, je navíc za současné situace na trhu spíše optimistický. Proto je potřeba program dofinancovat z Evropských fondů. To by také mohlo umožnit žadatelům podávat žádosti průběžně, ne ve výzvách, a zvýšilo tak důvěru lidí v tento program.
Seznamy odborných dodavatelů (SOD) a Seznamy výrobků a technologií (SVT) mají v Programu své místo. Jejich vytvoření bylo administrativně náročné, ale když už existují, nechť se využijí. Je však potřeba je překontrolovat. Dle našich informací v nich jsou i výrobky, které nejsou kvalitní. Ty z našich firem, které se podílejí přímo na stavební činnosti, jsou v seznamu zapsané. Stejně tak kvalitní výrobky, které nabízejí.
Česká komora lehkých obvodových plášťů:
Podporujme raději směrnici EU o úsporách energií a kvalitu vnitřního prostředí
Ing. Jan Bedřich, výkonný ředitel České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP), se vyjádřil k odpovědím ministra obsáhleji:
ČKLOP vítá každou iniciativu vlády na podporu a rozvoj stavebnictví. Především v otázkách snižování energetické náročnosti výstavby a provozu bytových domů aktivitu vlády zcela chápeme a podporujeme. Ale podpora výstavby či rekonstrukce budov v pasivním standardu je, dle našeho názoru, podpora pouze té skupiny výstavby, která očekávaný přínos v podobě energetických úspor nepřinese. A to proto, že náklady na dosahování takto vysokého energetického standardu jsou výrazně vyšší než cena za snižování energetické náročnosti u běžných domů. Jedná se tedy o princip energetické úspory vztažené k investované koruně z programu Zelená úsporám II. Ale to vše za podmínek dodržování ostatních parametrů vnitřního prostředí domu. Smyslem evropské směrnice 2010/31/EU on the energy performance of buildings je zavádět ve státech Evropské unie takové postupy ve stavebnictví, které povedou k úsporám energií, a to jak při výstavbě těchto budov, tak i jejich provozem. V evropském měřítku se očekává až 20 % snížení energetické náročnosti právě zaváděním těchto opatření. Každá členská země si aplikaci těchto principů zaváděla do vlastní legislativy sama. V případě České republiky se jedná o zákon 318/2012 Sb., o hospodaření energií a plánovanou vyhláškou 148/2012 Sb., o energetické náročnosti budov. Tomuto cíli by měly být podřízeny i kroky spojené s finanční podporou takových programů jako je Zelená úsporám II.
Cílem by měla být podpora rekonstrukcí domů, jejichž provozní energetická náročnost je vysoká a hospodaření energiemi neekonomické. Při výstavbě nových domů pak podporovat takové projekty, které přinášejí kvalitní vnitřní prostředí při nízkých pořizovacích nákladech.
Náklady na rekonstrukci, tedy zlepšení, domu realizovaném v určitém „dobrém” standardu na pasivní standard je spojen s dalšími náklady, které odpovídají zkvalitňování energetických parametrů na této, již tak dost dobré úrovni, tj. s nízkou spotřebou tepla. Ekonomický přínos vložených prostředků do dalšího snižování je tak neefektivní a neekonomický. Na druhou stranu rekonstrukce starých a nezateplených budov přinese výrazné snížení energetické spotřeby objektu při vynaložení relativně nižších finančních prostředků.
Otázkou je, proč odměňovat investory se zaměřením na pasivní standard, tedy na špičku stavebních technologií, a ne majitele všech budov, kteří budou chtít energetickou náročnost domu smysluplně a ekonomicky snížit těmito stavebními úpravami. Především takové realizace je pak smysluplné ocenit podporou z programu Zelená úsporám II.
Významnou otázkou zůstává nedořešená energetická náročnost na výrobu jednotlivých tepelně-izolačních materiálů. Paradoxně tak mohou vzniknout situace, kdy zateplení bude provedeno z materiálů, jejichž energetická náročnost bude tak vysoká, že návratnost této energie v podobě úspor se bude pohybovat v řádech řady desítek let. A současně bude taková rekonstrukce financována z peněz daňových poplatníků.
Závěr? Podporovat by se měl výsledek rekonstrukce nebo nové výstavby a ne prosté použití stavebních výrobků ze schváleného seznamu. Seznamem schválených výrobků není vůbec zaručen kvalitní výsledek rekonstrukce domu nebo nové výstavby domu.
Krize nemůže být řešena dotacemi, které budou schvalovat úředníci na základě vyplňování formulářů a na základě kontroly, zda daný výrobek splňuje daný parametr nebo ne. Výsledkem každé rekonstrukce nebo výstavby je v konečné fázi dům, kde budou bydlet lidé. Cílem by tedy měl být konečný stav vnitřního prostředí při ekonomických nákladech na realizaci domu daných právě takovým programem. Při dosažení takového výsledku je správné odměnit investora za chytré a ekonomické řešení, které je tím pádem výhodné i pro stát. Ten díky takovému domu nemusí každoročně nakupovat tolik drahé energie v podobě plynu.
Cílem nejsou parametry jednotlivých stavebních výrobků, ale kvalita domu jako celku, tedy vnitřního prostředí – světlo, teplo, vzduch uvnitř domu a to při realizačních nákladech, které budou ukazovat na chytré a kreativní řešení celého objektu jako celku. Cesta, jak toho projektant a stavitel dosáhli, by měla být lhostejná. Krize nelze řešit dotací, ale podporou nových přístupů k výstavbě. Tedy řešení, která přinášejí kvalitativní skok při nižších nákladech. Toho se ale v ryze korupčním prostředí nedá dosáhnout. Krize ve stavebnictví tedy dál trvat a program bude dál podporovat ty, kteří umí získat příslušné dokumenty a potvrzení bez ohledu na to, jak kvalitní domy projektují a staví.
Jan Bedřich dále uvádí několik příkladů, kdy slepé dodržování zezávazněné normy může vést k opačnému efektu, než jaký je požadován:
Energetická bilance versus Uw
Konkrétním příkladem z hlediska oken může být zhoršování součinitele prostupu slunečního záření g při snaze o dosažení co nejlepších hodnot součinitele prostupu tepla Uw. Oknem pak následně „projde” méně slunečního záření do budovy v topné sezóně, což zhorší výslednou energetickou bilanci oken, která se v ČR zatím neposuzuje. Okno je aktivní tepelně technický prvek. Nejenže jím uniká tepelná energie jako stěnou, ale sluneční energie – pasivní solární zisky prostupují oknem do interiéru. Posuzování okna z hlediska úspor energie by tedy mělo být komplexní a mělo by brát v úvahu celkovou energetickou bilanci okna. Energetické požadavky by tedy měly být rozhodně kladeny na budovu jako celek nikoli na její dílčí prvky typu okna.
Zlepšení Ug versus snížení množství světla
Další parametr, který se u oken zhoršuje při zaměření na extrémně nízké Ug, je množství denního světla v místnosti. S lepší hodnotou součinitele prostupu tepla oken Ug, například u trojskel, klesá hodnota součinitele prostupu světelného slunečního záření. Oknem stejné velikosti tedy následně prochází méně denního světla.
Již dnes, v případě trojskel, dochází v zimním období (převážně v ranních a dopoledních hodinách) vlivem malé hodnoty Ug, k tvoření námrazy na vnějším povrchu skel, a tím k výraznému snížení nejen prostupu světla, ale i komfortu vnitřního prostředí. Okno s takovým sklem neplní základní funkci vizuálního propojení interiéru s exteriérem. Dalším problémem neúměrného snižování hodnot Ug jsou přechodná období (jaro, podzim), kdy skla nepropouští do interiéru dostatečné množství slunečního záření, aby byl interiér přirozeně ohříván; interiér tak musí být nuceně vytápěn jiným způsobem a tím dochází ke zvýšení energetické náročnosti. Přechodné období pak může být mnohem delší než období zimní, kdy nízké Ug snižuje náklady na vytápění.
Další snižování Ug tedy nemusí být zárukou kvalitnějšího vnitřního prostředí a energeticky úspornějšího řešení. Sekundárním důvodem snížení činitele denního osvětlení v místnosti a tedy zhoršení hygienického parametru vnitřního prostředí jsou i větší rozměry rámů oken s nízkým Uw, které pak snižují prosklenou plochu okna.
Úspora energie versus dostatek čerstvého vzduchu
Také parametr průvzdušnosti oken, což je množství čerstvého vzduchu, které se infiltruje do interiéru funkční spárou okna, je z hlediska snahy o minimální tepelné ztráty okny stále nižší a nižší. V dané místnosti tedy nedochází k požadované výměně čerstvého vzduch, jak tomu bylo dříve. Uživatel zatím nezměnil své chování a i s jeho přispěním, tedy honbou za úsporou energie, dochází k omezení přívodu venkovního vzduchu a tím i ke zhoršení vnitřního prostředí. Důsledky toho jsou například nadměrná vlhkost, nadměrná koncentrace CO2 a dalších škodlivin ve špatně provětrávané místnosti. Přívod venkovního vzduchu je proto žádoucí samostatně řešit v souladu s příslušnými normami dle konkrétních podmínek domu.
Požadavky na stavební výrobky
V ČR je pro stavební výrobky, určené pro trvalé zabudování do staveb a označované CE, kam patří i okna, závazná povinnost posuzovat je dle zvláštních právních předpisů. Veškerá tato legislativa ČR vychází z požadavků evropské směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Harmonizovanou technickou specifikací, která je na základě výše zmíněné směrnice závazná pro harmonizovaný stavební výrobek typu okna a podle které se postupuje při prokazování shody, je ČSN EN 14351-1. Tato harmonizovaná norma jednoznačně stanovuje veškeré komplexní technické požadavky na okna, která jsou stavebními výrobky označované CE. Jakékoli další požadavky nad rámec těch harmonizovaných nejsou de jure ani de facto přípustné.
Holistický přístup k energetickým úsporám
Hlavním cílem by vždy mělo být dosažení vhodné rovnováhy mezi snižováním spotřeby energie, aniž by došlo ke zhoršení komfortu bydlení trvale udržitelných staveb.
Veškerá navrhovaná technická opatření jsou prostředkem, jsou cestou ke konečnému cíli. Tím cílem je správná kvalita vnitřního prostředí domu při minimalizaci energetické spotřeby domu. Pro přesnější definici kvality vnitřního prostředí nám slouží celá řada různých parametrů, mezi kterými dochází ke vzájemné interakci. Uvažování vzájemného vlivu různých požadavků, které mohou být mnohdy i protichůdné, je jistě nedílnou součástí vhodného integrovaného navrhování a komplexního hodnocení budov. Zanedbáváním jednoho požadavku, nebo naopak neúměrný tlak na jeden, může vést k tomu, že vnitřní prostředí není řešeno komplexně a může vést k zanedbání a následnému zhoršení některého z parametrů kvality vnitřního prostředí, což v konečném výsledku může vést až k devastaci některých stavebních konstrukcí a ztrátě obyvatelnosti vůbec.
Závěr
Základní koncept podpory by měl být postaven na principu naplňování směrnice EU o úsporách energií. Rozhodující by měl být prokazatelný úbytek spotřeby energií při současném naplňování hygienických parametrů vnitřního prostředí budov po provedených stavebních úpravách. Jednoznačně se jedná o komplexní řešení budovy a nikoliv naplňování vytypovaných parametrů. Zaměření na určité vybrané parametry povede, jako u Zelená úsporám I, k účelovým manipulacím s potřebnými dokumenty. Ty sice prokazovaly splnění požadovaných parametrů, ale ve výsledném komplexním hodnocení technického a ekonomického přínosu dotace výsledek zdaleka nenaplňoval očekávání a nakonec i souhrnné požadavky programu.
