Nový přístup k náhradě opláštění boletických panelů

Opláštění panelových či skeletových staveb se skleněnými výplněmi nadpraží a parapetů v jednotlivých polích prožívalo největší konjunkturu v druhé polovině 70. let jako odlišný architektonický přístup k řešení fasády. Vžitý název »boletické panely«, kontrastující s převažující šedou monotónní a minimálně dělenou plochou železobetonových panelových stěnových technologií (zejména VVÚ ETA, TO 8B, TO 6B). Z boletických panelů jsou řešeny objekty převážně občanské vybavenosti po celém území Čech, Moravy a Slovenska.

  V době vzniku konstrukce se nikdo podrobně nezabýval trvanlivosti či životností těchto staveb např. v detailech upevnění skleněných tabulí nebo výplňových materiálů. Modul 50, 90 resp. 120 mezi nosnou rámovou konstrukcí sice nedával možnost větší variability průhledových a barevných výplní, přesto lze vypozorovat značné rozdíly v hmotovém pojetí neprůhledných výplní, oken, popřípadě prostupů pro různé technologické účely. Na svoji dobu odvážná snaha odlišit se od uniformity sídlištní výstavby. Takto postavené budovy časem změnily uživatele a současně i způsob využití.
   Dožívají v nich skleněné výplně spolu s hliníkovými upevňovacími elementy, což vede k havarijním případům uvolnění a vypadávání celých skleněných tabulí. Současným požadavkům na tepelně izolační vlastnosti konstrukce už původní zateplení nevyhovuje. Přitom většina izolačních desek se jeví jako relativně zachovalá a to často i včetně hliníkové fólie.
   U tepelné izolace boletických panelů není dodržen požadovaný tepelný odpor obvodových konstrukcí. Malá tloušťka tepelné izolace ve skladbě boletických panelů však není jediným důvodem nevhodné tepelně-izolační bilance. Jako další negativní aspekt přibývá nekompaktnost výplní lišt a otvorových prvků a hlavně pak v 70. letech typické konstrukční nedůslednosti, vedoucí ke vzniku tepelných mostů. Tepelné mosty vznikají zejména ve stycích venkovních kovových lišt, vnitřních upevňovacích prvků a ocelové nosné konstrukce rámů. Vlivem uvedených i dalších faktorů v těchto budovách chybí tepelná pohoda, dochází k velkým teplotním rozdílům uvnitř budovy, kondenzaci vlhkosti a energetickým ztrátám.
   Stav opláštění skeletových budov po dvaceti letech od výstavby nebývá dobrý, většina krycích lišt nedoléhá, vnikající vlhkost vesměs značně narušila vnější aglomerované dřevovláknité desky, čímž dochází k nežádoucímu zvětšení vůle pro pohyb skleněných výplní. Vlastní tepelně-izolační vrstva však nebývá poškozena ani lety či vlhkem degradována.
   Z hlediska povětrnostních vlivů z jednotlivých světových stran se jako nejméně uspokojivý jeví stav líce západního a severního, lepší pak bývá jižní a východní strana. Zejména na západním líci vůle uchycení skleněných výplní a za nimi vložených dřevovláknitých desek bývá vlivem zčásti vypadaných a zčásti dožitých tmelových lůžek alarmující. Při nárazovém větru tak může dojít s uvolněním a vypadnutím skleněné desky k ohrožení zdraví chodců. Zakládací lišty na styku se soklem jsou na většině míst dožilé, na rozích dokonce již tak odrezlé, že prakticky již neexistují. Tím také je nejspodnější parapetní pás panelů znehodnocen a průniku vlhkosti již nic nezabraňuje.
   Závěrem je nutné se zmínit o stavu výplní otvorů. Především na severním a západním líci jsou okna dožitá a jejich repase by byla naprosto nevhodná už z titulu nevyhovujících tepelně-izolačních vlastností. Dle našeho názoru by byla krokem zpět a pouze zakonzervováním pro příští období, kdy stejně musí dojít k nutné výměně.
   Pokud by se uskutečnila oprava opláštění podle dále uvedených návrhů řešení, bylo by při postaveném lešení efektivní a nanejvýš vhodné náhradu oken realizovat.
   Samozřejmě je výměna všech či jen části oken vždy na rozhodnutí investora.
   K přijetí koncepčního řešení jsme realizovali několik stavebně-technických průzkumů s provedením sond ke zjištění aktuálního stavu nosných ocelových profilů rámů. V mnoha případech byly výplně již dříve nahrazeny plechovými deskami, které s ohledem na nedůsledné a nekvalitní upevnění se po obvodu vyboulují, nepřiléhají, a tak i nadále umožňují průnik vzdušné a srážkové vlhkosti do struktury izolačních vrstev. Jinde byly opravy provedeny dřevotřískovými či jinými deskami. Uvedená řešení sice jsou dočasným odstraněním havarijního stavu, diskutabilní je, na jak dlouhou dobu, ale ke vzhledu budovy nepřidají. Toto odložení problému v žádném případě neřeší zlepšení tepelné pohody uvnitř budovy.

Varianty stavebního řešení
V zásadě lze rozdělit přístup k opravě resp. náhradě opláštění budov z boletických panelů do tří skupin:
a) oprava doplněním skleněných a dřevovláknitých výplní,
b) demontáž výplní i otvorových prvků s následným vyzděním porobetonovými tvárnicemi a osazení novými otvorovými prvky,
c) demontáž skleněných desek a hliníkových krycích a příchytných prvků a aplikace systémového opláštění s tepelně-izolačním systémem vyhovujícím současným požadavkům.

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení a ekonomické srovnání
   ad. a) Pokud by stavebník zajistil dostatečný počet i sortiment skleněných výplní (výroba boletických panelů byla zastavena v 80. letech), jednalo by se o minimalizaci zásahu do stávající konstrukce. Cenu dodávky bezpečnostních skel FLOAT však lze odhadnout okolo 1 600 Kč/m².
   Procento nutné náhrady úchytných a krycích hliníkových prvků lze odhadnout při průměrném opotřebení na cca 1/3 celkových ploch. Pokud by se v současnosti nahrazovalo cca 1/3 skleněných výplní, je jisté, že v dalších letech by se opravy na dalších polích musely opakovat. Tak by postupně došlo v celkovém výsledku ke značnému prodražení. Zásadní nevýhodou tohoto řešení je zakonzervování stávajícího nevyhovujícího stavu tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce.
   ad. b) Při demontáži s ohledem na zakotvení vyzdívky z porobetonových tvárnic (tloušťky minimálně 450 mm s ohledem na dosažení alespoň normového tepelného odporu) do modulů mezi jednotlivými rámy bude nutné demontovat i interiérové desky a zlikvidovat stávající relativně zachovalé desky z polystyrénu. Dojde k významnému přitížení konstrukce v oblasti obvodového pláště o cca 2,5 kN/m².
   Při vyzdívání bude nutně i zásadně narušen provoz celé budovy s jejím vybydlením. S vystěhováním uživatelů budovy přitom není nikdy jistota, že se do objektu po rekonstrukci vrátí.
   Nutné jsou bourací práce, potom vyzdění nových konstrukcí včetně zaomítnutí mokrým procesem. Nákladově na 1 m² fasády popsaná technologie představuje dnes hodnotu 2,7 až 3,5 tis. Kč podle druhu použité vnitřní úpravy (hobra – SDK – dřevěný obklad). Pro objednatele je zásadním negativním dopadem totální zásah do interiéru s přerušením provozu budovy po celou dobu rekonstrukce.

Systémové řešení vnějšího opláštění na stávajících nosných rámech s vlastním lištovým nosným systémem
   Provoz v interiéru budovy není nijak narušen a navíc se rámy odlehčí (demontáží skleněných výplní a souvisejících úchytných prvků). Současně při ponechání a doplnění stávajícího zateplení dalším zateplovacím opláštěním se pak navíc přesáhne v Evropě požadovaný normál tepelného odporu konstrukce.
   Dále systémové řešení nabízí v případě výměny oken u objektů variabilitu členění oken a šířky popř. i výšky oken v modulu nosných rámů tj. 1500 mm. Systémové řešení pamatuje i na zateplení špalet a nadpraží v případě zachování oken v tl. 30 mm resp. při výměně oken až tl. 60 mm, takže tepelný most v rastru rámů je buď značně eliminován, či zcela zrušen. Náklady na realizaci nového opláštění podle chráněného patentového řešení (2001/11703) lze uvažovat od 1600 Kč – 1800 Kč/m² v závislosti na členění v jednotlivých polích (při použití nezhášivého fasádního polystyrénu jako izolantu). Při vhodně zvolené technologii opravy je možno dosáhnout zvýšení užitné hodnoty objektu s novým, architektonicky zajímavějším výrazem, a to při výrazné úspoře nákladů.
   Přednosti řešení - není nutno budovu vystěhovat na dobu trvání rekonstrukce, kratší doba výstavby a nižší náklady, tepelná pohoda uvnitř budovy při snížení energetických nároků, variabilita pro volbu otvorových prvků, bosáží a barevnosti řešení, stavební úprava odlehčí stávající konstrukci budovy.
   Co na závěr. Objekty občanské vybavenosti postavené technologií boletických panelů budou nadále sloužit za předpokladu jejich přizpůsobení novým uživatelským nárokům.
  Nezanedbatelným je faktor času, který způsobuje dožívání jejich konstrukčních a zejména pak některých kotevních prvků. Hrozí nebezpečí vypadnutí celých skleněných tabulí a ohrožení osob. Při vhodně zvolené technologii opravy je možno dosáhnout zvýšení užitné hodnoty objektu s novým, architektonicky zajímavějším výrazem, a to při výrazné úspoře nákladů.