Nový stavební zákon nesmí ohrozit kvalitu staveb, apeluje na poslance a senátory ČKAIT

Více než sto zásadních připomínek dosud vznesla směrem k tvůrcům návrhu nového stavebního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Některé ze zásadních připomínek ČKAIT se podařilo do předchozích verzí nového stavebního zákona zapracovat. Přesto zůstává i nadále několik klíčových bodů, které by po přijetí zákona mohly mít negativní dopad na kvalitu staveb realizovaných na území České republiky.

S některými z těchto bodů ČKAIT seznámila členy Hospodářského výboru, který 28. dubna projednával zatím poslední komplexní pozměňovací návrh. Ten byl již 149. dokumentem souvisejícím s rekodifikací stavebního zákona. Nový stavební zákon se má do třetího čtení v Poslanecké sněmovně dostat už na schůzi 5. května.

Jednou ze zásadních změn, kterou by měl nový stavební zákon přinést, je urychlení povolovacího procesu staveb – od těch strategických, liniových, až po bytové a rodinné domy. ČKAIT konzistentně zastává stanovisko, že urychlení je žádoucí, ale nemůže být na úkor kvality. V tomto duchu Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, apeloval na členy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR při jeho posledním jednání: „Rychlost, s jakou vzniká tento pro náš obor zásadní zákon, ani rychlost ve stavebním řízení, kterou by měl přinést, se nesmí negativně promítnout do kvality staveb. A tím i jejich bezpečnosti nebo ceny.“

Obavy vrcholného orgánu autorizovaných inženýrů a techniků jsou na místě také proto, že původní návrh i komplexní pozměňovací návrh této klíčové rekodifikace se neustále proměňují. Aktuálně není známa jeho poslední verze, která se v nejbližších dnech dostane poslancům k projednání v rámci třetího čtení. Usnesení minulého Hospodářského výboru (https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?na=1008) je zapsáno v kódech a není srozumitelné ani pro účastníky jednání, natož pro ostatní odbornou veřejnost.

Změna požární normy může ušetřit přes miliardu ročně

Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) upravuje mimo jiné možnosti použití…

Proč je povinný dozor projektanta ve veřejném zájmu?

Mezi klíčové – a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT – patří především nutnost uzákonit povinný dozor projektanta, který je nezbytnou podmínkou pro garanci kvality provádění staveb. A to nejen u těch financovaných z veřejných rozpočtů. „Neumíme si představit preferovanou bytovou výstavbu s absencí dozoru projektanta. Rozhodně to není ve veřejném zájmu a ani to není bezpečné,“ konstatuje Robert Špalek.

Stávající výklad je možné shrnout: projektant navrhne základy, betonářskou výztuž a další, a nemá možnost kontrolovat, zda je vše provedeno podle jeho návrhu. Při případných poruchách a haváriích je ale obviňován právě on a musí se obhajovat. Autorizovaná osoba, a nikoliv sám investor nebo dokonce úřad, je garantem kvalitně provedené stavby. „Projektant má dohlížet na soulad prováděné stavby s příslušnou projektovou dokumentací, pakliže byla tato vypracována autorizovaným projektantem. Apelujeme proto na poslance a senátory, aby trvali na zákonem danou povinnost dozoru projektanta,“ vysvětluje Špalek. Oprávněnost této námitky podle něj uznávají i někteří poslanci a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR by ji měli zahrnout do dalších aktualizací změn stavebního zákona.

Proč by technické předpisy měly být jednotné pro celou ČR

Z obdobných důvodů, tedy především požadavku na kvalitu, transparentní přípravu a posuzování staveb, ČKAIT trvá na jednotném systému stavebních předpisů pro celou Českou republiku. Poslední verze komplexního pozměňovacího návrhu počítala s výjimkami pro metropoli (Pražské stavební předpisy), Brno a Ostravu. Podle ČKAIT však není žádný důvod, proč by nemohly být stavebně-technické předpisy jednotné pro celou republiku.

„Od začátku práce nad novým zákonem nás paní ministryně ujišťovala o tom, že prioritou MMR je sjednocení předpisů. To, co je dobré v Pražských stavebních předpisech, se mělo překlopit do celostátně platných předpisů. Specifické požadavky na stavby v památkové zóně jsou přeci stejné v Praze jako v Českém Krumlově. A naopak, proč mají být jiná pravidla na pražském sídlišti Prosek než na sídlišti Polabiny v Pardubicích? Žijí zde snad jiní lidé nebo se používají jiné stavební hmoty a výrobky? Jenom to povede k roztříštěnosti a nejednotnosti pravidel a metodik a k chaosu při rozhodování, což je v přímém rozporu s tím, co definoval věcný záměr zákona,“ je přesvědčen Robert Špalek.

Elektromobilita a stavebnictví

V poslední době se množí vlivy, které zasahují stavebnictví ze stále vzdálenějších oborů. O nápadech souvisejících s výkyvy klimatu a navazující akcích „Odstraníme CO2“ se na…

Komora navrhuje, aby vznikl jeden systém stavebně-technických předpisů, jenž bude extrahovat nejzásadnější a nejlépe fungující předpisy ze všech příslušných dokumentů. Výsledek by měl být kodifikovaný pro celou Českou republiku. Otázka umisťování staveb by podle ČKAIT měla nadále zůstat v kompetenci měst a obcí. „Není naším cílem vstupovat do debaty ohledně příslušnosti samosprávy a orgánů státní správy. Jde nám především o udržení transparentních podmínek pro odbornou činnost pro inženýry a techniky, ale rovněž zaměstnance příslušných úřadů,“ uzavírá Robert Špalek.

Legislativně nezpracovaný termín „soběstačný dům“

V České republice vznikají první soběstačné neboli ostrovní domy (či „off-grid“ stavby), které se vyznačují autonomním a ekologickým provozem. Problémem je, že se nacházejí mimo…