Opakované havárie betonových předpínaných vazníků
Pod tímto názvem se v sídle ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) uskutečnila 6. prosince 2018 tisková konference, jejíž hlavní odbornou část přednesli Ing. Robert Špalek a prof. Ing. Vladimír Křístek Dr.Sc., dr. h.c., FEng. Jejich vystoupení, které vyvolalo velmi živou diskusi, uvedl a závěrečným slovem zakončil předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček FEng.
Jde o téma, které je mimořádně závažné a ke kterému se budeme vracet i v průběhů příštího roku. Vystoupení obou specialistů s hlavní přednáškou od Ing. Roberta Špalka, autorizovaného inženýra v oboru statika a diagnostika staveb a místopředsedy ČKAIT, dobře vystihuje následující text:
Tisková zpráva ČKAIT
Stavebnictví je činnost, jejíž výsledky můžeme obdivovat, tolerovat, nebo také proti nim protestovat. Bohužel k naší profesi stavařů patří také havárie, které nejsou bohudíky častým jevem, ale když k nim dojde, mají poměrně devastující následky. Proto dnes každý zná zřícenou pěší lávku v Troji, zatímco o svým rozsahem a významem mnohem důležitějším Podolském mostě ví jen odborníci.
K závažné havárii v oblasti předpjatých, betonových konstrukcí došlo v letošním roce u předpjatého železobetonového střešního vazníku průmyslové haly v západních Čechách. Závažnost situace spočívá v tom, že se jedná o havárii opakovanou, vzniklou na stejném konstrukčním prvku, ze kterého došlo k zřícení střechy v témže areálu v roce 2010. Důvodem byla v obou případech ztráta únosnosti jednoho vazníku téhož typu nosné konstrukce střechy na objektu haly postavené cca na začátku druhé poloviny minulého století. Ztrátu únosnosti v obou případech způsobila koroze ocelových lan, které byly předpínány při montáži na místě stavby.
Na základě opakované havárie je velmi pravděpodobné, že se uvedená technologická chyba může objevovat nejen v dalších vaznících téhož objektu, ale že může existovat též u dalších vazníků stejného typu na jiných objektech po celém území státu. Opakování kolapsu konstrukce ukázalo, že se jedná o opakovanou závadu, kterou je nutné řešit systémově.
Vzhledem k závažnosti situace, neboť by při dalším zřícení tohoto typu nosné konstrukce střechy mohlo dojít k přímému ohrožení lidských životů, je nutné přijmout příslušná opatření ze strany státní správy (MMR ČR). Tato opatření by měla zahrnovat především průzkum a zdokumentování staveb, které byly postaveny ve stejném konstrukčním systému, a následně technické řešení problému. Je nám jasné, že se jedná o velmi náročnou činnost, nicméně je nutné vzít v úvahu, že pokud se zatím obě dvě tyto havárie obešly bez ztráty lidských životů, příště tomu může být jinak. (konec tiskové zprávy)
Doprovodná obrazová dokumentace je velmi výmluvná a byla součástí vystoupení Ing. Špalka. V následující diskusi oba statici uvedli, že havárie vyvolané oslabenou či postupně se oslabující statikou nic předem nesignalizují, nedávají o sobě vědět a kolaps přichází jakoby z ničeho nic. „Když se pak něco stane,“ říká prof. Křístek, „ztratí se statický výpočet.“
Diskuse se rychle stočila také ke kvalitě práce. „Když se odbude návrh nebo provedení zateplení domu, většinou se nic neděje a často to odhalí i laik. Ovšem poruchy statiky, jako je třeba zmíněná koroze ocelových lan, jsou časovanou náloží, o níž nikdo neví, že existuje, natož kdy exploduje.
Jiný diskutující navrhl, aby byly uveřejňovány statické havárie mezi nejširší veřejností a vnikla povinnost je podrobit důkladnému zkoumání různými odbornými ústavy a znalci. Výsledkem by byla široce pojatá databáze havárií a opatření k jejich předcházení, podobně jako v letectví.