OPOP tradiční český výrobce kotlů na tuhá paliva expanduje na evropské trhy

Evropský trh znamená výzvu pro mnohé firmy. OPOP, tradiční český výrobce kotlů na tuhá paliva a další topenářské techniky, jako jsou lázeňská kamna, lokální topidla, krbová kamna, není výjimkou. Základní podmínkou, aby se firma v tomto dravém prostředí prosadila, je vyrobit kvalitní a ve všech parametrech konkurenceschopný výrobek, zvyšovat technologické vybavení firmy a zajistit vysokou úroveň všech poskytovaných služeb kompetentními zaměstnanci.

Kvalitní a konkurenceschopný výrobek + technologický rozvoj firmy + rozvoj zaměstnanců = základ úspěchu firmy

1. Kvalitní a konkurenceschopný výrobek

Firma OPOP takové výrobky má. Je to jednak základní řada kotlů H4 a H6 na hnědé uhlí popř. dřevo, která je stěžejním artiklem firmy. Rozvrstvení výkonu 12-49,5 kW umožňuje zákazníkovi použít kotel takového výkonu, který zajistí využití nejvyšší možné účinnosti kotle a tím i maximální možné hospodárnosti provozu kotle.

Na konci loňského roku firma OPOP uvedla na evropský trh teplovodní peletkové kotle pod označením Bio Comfort 16 a Bio Comfort 24. Ve spolupráci s dánským partnerem se podařilo spojit v jeden celek tradiční český kotel s hořákem na peletky dánské výroby. Vzhledem k vysoké účinnosti (93,3 %) se tento kotel řadí mezi ekologické výrobky.

Do skupiny ekologických kotlů lze také zařadit pyrolytický kotel H730. Záručním palivem jsou peletky o průměru 16-20 mm nebo hnědé uhlí ořech. Přednostmi tohoto kotle je vysoká účinnost (84-86 %) a provoz bez elektrické energie a ventilátoru.

Doplňkový sortiment firmy tvoří lázeňská kamna, kamna na dřevo a krbová kamna.

2. Rozvoj firmy

Současná náročnost zákazníků na kvalitu výrobků, na jejich účinnost a dodací termíny přenáší tlak na výrobce v oblasti výrobních technologií. Kvalitní a moderní výrobky nelze v současné době vyrábět na zastaralých technologiích. Tyto důvody a tlak na produktivitu práce vedly vedení firmy k rozhodnutí investovat nemalé částky do nových CNC technologií, které se prolínají celým výrobním procesem. Přesnost zpracování jednotlivých dílů začíná již na samotném počátku výrobního procesu – při dělení materiálu.

V současné době je dělení materiálu zajištěno třemi základními způsoby – vysekáváním na CNC stroji, plasmovým pálením a od letošního roku také laserovým pálením (firma investovala do nákupu nového laserového pracoviště).

Výběr ze tří možných způsobů dělení materiálu zajišťuje maximální produktivitu výroby a samozřejmě také přesnost a kvalitu zpracovaných dílů.

Pokud by technologické inovace zůstaly pouze u dělení materiálu a dále by se díly zpracovávaly na klasických technologiích, nedosáhla by firma výsledků, kterých zákazník požaduje. Proto i další zpracování dílů probíhá na CNC technologiích jako jsou CNC ohýbačky nebo robotizované pracoviště na svařování kotlových těles.

Stávající výrobní technologii je potřeba neustále rozvíjet, modernizovat a doplňovat, neboť právě tyto moderní technologie umožní do budoucna lépe uspokojit potřeby našich zákazníků kvalitnějšími a modernějšími výrobky.

3. Rozvoj zaměstnanců

Rozvoj firmy spočívá nejen v rozvoji technologií, ale i v rozvoji samotných zaměstnanců. Obojí musí jít ruku v ruce. To si uvědomují i ve firmě OPOP, a proto před rokem vytvořili rozsáhlý projekt vzdělávání a požádali o finanční podporu tohoto projektu z Evropského sociálního fondu.

Projekt vzdělávání začali realizovat v červenci tohoto roku. V průběhu prázdnin vybudovali novou školící místnost a vybrali dodavatele vzdělávacích služeb. Cílem projektu s názvem „Rozvoj kompetencí zaměstnanců firem OPOP a Krasspol” je investicemi do vzdělávání poskytnout zaměstnancům odborné znalosti a kompetence potřebné k zajištění cílů firmy a tím zvýšit konkurenceschopnost firmy. Projekt je zaměřen na osobní rozvoj zaměstnanců, rozvoj manažerských kompetencí, cizojazyčné vzdělávání, počítačovou gramotnost. Program zahrnuje vzdělávání vedoucích pracovníků, obchodníků, předáků, technologů i dělníků firmy. V rámci projektu jsou podpořena také nová pracovní místa.

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.