Opravovat nebo vyměnit stará dvojitá okna?
Podnětem k tomuto příspěvku byly čtenářské dotazy ke článku Tepelná technika při bydlení, který byl publikován v časopise Stavebnictví a interiér č. 1/2008 [1]. Správná odpověď na otázku, kdy okna vyměnit, nebo kdy je naopak lepší stará, zdvojená neboli špaletová okna opravit a jak přitom kvalifikovaně postupovat, si zasluhuje podrobnější rozbor.
Při úvahách o oknech je dobré začít od toho, k čemu vlastně slouží. Posuzujeme-li jejich kvalitu podle celého souhrnu požadavků, je tepelně izolační schopnost pouze jedním z nich. Neméně důležitá je zvuková izolace, životnost, resp. časová stálost užitných parametrů, jednoduchost údržby, přiměřenost pořizovacích nákladů a v neposlední řadě estetika. Vlastnosti více rozprostřené v čase jsou zvláště zrádné: nyní nám může být zdánlivě jedno, že současnou úsporu zaplatíme někdy později většími náklady nebo sníženým komfortem, nebo že neuspokojivý vzhled bude po zbytek života poznenáhlu otravovat duši naši i našich dětí. Je to trochu jako u kuřáků, také jsou jim rizika lhostejná, dokud v šedesáti neumírají na náklady nekuřáků. V každém případě je ale účelné nejdříve si napsat pod sebe – v pořadí od nejdůležitějšího ke zbytečnému – vlastní seznam požadavků na budoucí okna.
Základním smyslem oken je propojení vnitřního a vnějšího prostředí a s tím spojené denní osvětlení. Vývojem k tomu bylo přidáno posléze i větrání. Obvykle se za nejdůležitější, s těmito požadavky spojenou vlastnost, považují tepelně technické parametry výplně okenního otvoru, neboť při současném stavu techniky je okno z tohoto hlediska slabým místem fasády. U novostaveb to ale tak jednoznačně platit nemusí.
Tepelně izolační vlastnosti dvojitých (hovorově špaletových) oken ani po opravě samozřejmě nedosahují parametrů mo-derních výrobků vyšší třídy. V souvislosti s úvahami o energii je ale dobré nejprve zvážit, zda se investice do zcela nových oken má naději v přijatelné době zaplatit z úspor na vytápění. Nedožila-li ještě stará okna a chceme-li nová okna hlavně pro podstatně lepší tepelně izolační vlastnosti celé sestavy (rám, křídlo, sklo, těsnění), požadujeme patrně i dlouhodobou záruku stálosti těchto parametrů. Pak bychom měli hledat mezi kvalitními výrobky a tedy ve vyšších cenových polohách. Ceny plastových nebo dřevěných oken této vyšší kategorie se včetně montáže a technicky správného osazení od sebe prakticky neliší. Budou sice asi v násobku ceny plastových oken koupených v „akci” a osazených tzv. na pěnu, ale podobně dramaticky se budou lišit i dlouhodobé celkové tepelně izolační parametry. Také se vyplatí pečlivě volit i parametry zasklení a použít třeba rozdílná skla nebo dokonce i rozdílné výrobky podle světových stran nebo podle dalších požadavků.
Samotné okno tvoří pouze část sestavy výplně okenního otvoru, a tak by bylo k oknům vyšší kategorie vhodné pořídit zároveň vnější a vnitřní stínění, venkovní rolety, síť proti hmyzu, příp. i zabezpečení nebo elektrické ovládání. Je vhodné si také uvědomit, že jednou z hlavních podmínek při úsporách energie na vytápění je kon-trola nad výměnou vnitřního a venkovního vzduchu při větrání. Kvalitní okna jsou proto při uzavření prakticky vzduchotěsná. Těsná okna ale mají bez dalších opatření za následek zvyšování vlhkosti vzduchu v místnostech a následující výskyt plísní. Jako laciné řešení se proto nabízejí nová okna, která nejsou zcela těsná, což je jistě absurdní. Nutností je tedy po výměně oken zavedení umělého větrání, nejlépe s rekuperací. A to vše předpokládá dobře tepelně izolovanou fasádu a střechu – alespoň 150 mm dodatečně přidaného polystyrenu. Takto se může aplikací celého souhrnu opatření spotřeba energie na vytápění u zděného domku snížit několikanásobně. Podle vývoje cen energie se potom s návratností vložené investice vejdeme do patnácti nebo dvacetiletých splátek hypotéky. Ovšem, pokud je někdo vyznavačem katastrofických scénářů budoucnosti a má přitom dost peněz, uvažuje jinak.
Nová okna s dvojskly se navíc snadněji myjí, zvláště nemají-li zasklení členěno příčkami, což dále sníží náklady. Jejich kování by mělo být každý rok seřízeno odbornou firmou, a to jsou zase náklady navíc. Dřevěná okna by se měla zvenku každoročně natřít ochranným voskem.
Akustická izolace okny, tedy jejich schopnost nepropouštět hluk, je daná skoro výhradně jen vzdáleností skel od sebe. Zajímavé hodnoty začínáme dostávat až od 150 mm výše. Nová okna se zvýšenými požadavky na neprůzvučnost jsou obvykle konstruována podobně jako okna dvojitá a jsou velmi drahá. Různá zjednodušená a tedy levnější řešení spíše vzbuzují podezření, že těží ze všeobecné neznalosti zákonitostí stavební akustiky. Ani v tomto případě není na škodu mít na vědomí, že cílem uživatele není splnit někdy dost záhadné technické normy, ale především dosáhnout konkrétního výsledku.
Je jisté, že dobrých akustických parametrů dosáhneme nejsnáze opravou starých špaletových konstrukcí. Aby se zabránilo rezonanci, je vhodné volit dovnitř a ven rozdílné tloušťky skla a vyhnout se i násobkům (např. 3–4 mm, nebo velmi kvalitní 3–8 mm). Sklo je nutno vlepit do rámu silikonovým tmelem určeným pro spojování dřeva a skla, čímž zabráníme vyvěšení křídla pod vahou tlustšího skla a zajistíme dlouhodobou těsnost spoje. Značně těžká skla použijeme při vysokých akustických nárocích, a jen máme-li k dispozici kvalitní závěsy (často bývají tři nad sebou u každého křídla). Použijeme-li vně dvojskla, dostaneme vzhledem k celkem třem sklům tři rezonanční kmitočty, a akustické vlastnosti se výrazně zhorší. Tepelně technické vlastnosti se naproti tomu – vzhledem k nutnosti použít dvojsklo s velmi malou mezerou – nijak podstatně nezlepší. Ale zase stojí za to zamyslet se nad každým oknem zvlášť podle toho, co od jeho vlastností očekáváme.
Těsnění repasovaných dvojitých oken provedeme vložením silikonových trubičkových profilů do drážek vyfrézovaných po obvodě křídel. Trubičky jsou různé velikosti, takže se můžeme přizpůsobit větším tolerancím starších konstrukcí. Důležité je správně provést napojení těsnicích profilů v rozích. Rozhodně doporučuji těsnit vnější i vnitřní křídla. Na základě jakýchsi doporučení německých předpisů se u nás těsní jen vnitřky, ale podle mých vlastních měření i praktických zkušeností dvojí těsnění funguje velmi dobře a okna se neopocují. Ostatně, těsnění lze z drážek snadno vyjmout, což se hodí i při natírání.
Pokud mají stará okna dřevěné deštění (není tedy každé křídlo vloženo do zdiva zvlášť), je slabým místem vzduchová mezera za deštěním. Je vhodné ji vyplnit kolem dokola tepelně izolačním materiálem, např. opatrně aplikovanou polyuretanovou pěnou. Zevnitř by měla být spára mezi rámem a zdivem těsněna speciální těsnicí fólií nebo alespoň kvalitním tme-lem určeným pro spáru dřevo – zdivo. Vhod přijde vnitřní prostor pro roletu v nadpraží, do kterého se vejde textilní roleta i benátská žaluzie. Budeme-li zateplovat fasádu, rozhodně by se mělo počítat s venkovními roletami nebo minimálně s montáží truhlíků pro ně a s elektrickým vedením pro jejich budoucí dálkové ovládání.
Takto opravené okno by mělo také mít v pořádku kování. To je někdy problém, stará kování jsou nanýtovaná a kovové doteky často vyběhané, a tak nezbude, než kupovat dosti drahé nové mosazné olivy. Staré nátěry by měly být odstraněny za horka, nové naneseny v celém systému: napuštění a impregnace, základ, vrchní nátěr, vnější ochrana. Raději základ nanést dvojnásobný než ho vynechat. Barva by měla být opravdu kvalitní. Použijí-li se dřevěné okapničky, je možno jejich životnost zvýšit natažením speciálního tmelu od dodavatele barvy.
Nejcitlivější bod opravy je nalezení dobré truhlářské firmy, která se opravě bude opravdu věnovat. Obvykle stačí jen vyspravení křídel, někdy je zapotřebí vyměnit spodní části křídel nebo i rámů. Drobná poškození, zvláště směrem ven, by se neměla opravovat, především ne tmelit. Dobrou firmu asi nejlépe najdeme, když si všímáme čerstvě rekonstruovaných bu-dov, hlavně památek, a pak se již doptáme. Pečlivě provedená oprava oken, která ještě nebyla v havarijním stavu, může pak přijít na polovinu až dvě třetiny ceny nových oken o podobných tepelně technických parametrech, nebo stejně draho jako levná plastová okna s nezaručenou životností. Akustické nebo estetické parametry starých oken pak výměnou dosáhneme jen stěží. Bohužel, velké stavební firmy kvalitní malé subdodavatele svými pirátskými manýrami již z velké části vyhubily, takže hledání dodavatele chce trochu času.
Měření nemám k dispozici, ale dobře opravené staré okno s textilní roletou staženou na noc podle mých odhadů nemá o mnoho horší tepelně technické parametry, než kvalitní nové eurookno. Navíc, jak bylo již řečeno, tepelná izolace není jediná vlastnost. Ale i pokud ji jako parametr domu řešíme, měla by být všechna opatření v rozumných vzájemných proporcích. Vždyť u starých domů jsou okna jen 10 až 20 % plochy fasády, takže jiná, méně nákladná opatření mohou mít účinek podstatně výraznější. A to tu je ještě střecha a často zapomínaná podlaha na terénu. A pokud dům dobře zaizolujeme, zjistíme, že tepelné ztráty větráním budou větší, než ztráty celým obvodovým pláštěm, a že je nutné instalovat umělé větrání. A co teprve účty za teplou užitkovou vodu nebo za telefon! A tak to s výměnou oken nepřehánějme a raději přemýšlejme o svých životních prioritách.
V tomto kontextu často narážíme na opačný přístup. Pokud se jedná o společný nebo družstevní dům, vždy se najde alespoň jeden agresivní „praktik”, který prosadí samoúčelný nákup nejlevnějších plastových oken, v nejhorším případě na-víc od nějakého svého známého. A řada nájemníků pak slyší na nepodstatné rozdíly v cenách, a zatímco nové zpětné zrcátko k autu v ceně deseti tisíc se jim zdá přiměřené, podobnou částku investovat do oken odmítnou. Nevyměňovat okna vůbec nikoho nenapadne – vždyť to dělají všichni!
Pokud je dům váš, doporučuji ještě vyfotografovat si fasádu a namísto bohatě členěných starých oken zkusit zakreslit okna nová. Ta obvyklá mají buď slepá veliká skla, nebo směšné tenké kovové příčky uvnitř dvojskel, anebo členění mohutnými europrofily ve snaze přiblížit se původnímu vzoru. Moderní okno s celoobvodovým kováním a dvojskly, které kopíruje přesně proporce původní truhlářské práce, dokáže vyrobit jen několik firem v Evropě. Není to sice zase až tak nákladné, ale je to již práce pro zkušeného architekta. Skoro vždy ale za důkladnou rekonstrukci zaplatíme více než za novostavbu a nikdy nedostaneme ani zdaleka to, co bychom rádi. Opravy proto mají určitě své dobré důvody.
