Paneláky v Česku: fenomén, který definoval celé generace

Někteří jim hanlivě říkali „králíkárny“, „betonové džungle“ nebo „noclehárny“, jiní si je pro svou relativně levnou a rychlou výstavbu nemohli vynachválit. A jinak tomu není ani dnes. Panelové domy představují jedinečný fenomén, který výrazně ovlivnil obraz českých měst a životy milionů lidí.

Domy z prefabrikovaných panelů zažily největší boom v 70. a 80. letech minulého století, zejména v zemích východního bloku. Jen v České republice bylo mezi lety 1953 až 1991 postaveno více než 80 tisíc „paneláků“ . Podle aktuálních statistik žije v Praze v panelových domech více než 44 % obyvatel, v celém Česku to je necelá třetina všech obyvatel. Na panelový dům nenarazíte jen ve velkých městech, ale i v podhůří Krkonoš. Odkud k nám tyto domy přišly? Jak se postupem času konstrukčně vyvíjely? A proč se u nás rozsáhlá sídliště ujala, zatímco na západě se z nich často stávalo bydlení pro chudinu?

Panelové domy představovaly rychlé a dostupné bydlení, přesto se nikde na západě neujaly tak masově jako ve východním bloku.  Zdroj: Filip Albert, Shuttterstock

První paneláky u nás měl Zlín

První panelové domy se objevily po 1. světové válce v Nizozemsku a následně v Německu. Podobné bloky se realizovaly také ve Švédsku v rámci tzv. Milionového programu, jehož cílem bylo zajistit každému obyvateli Švédska kvalitní bydlení. V našich končinách se s výstavbou začalo v roce 1940, když firma Baťa zahájila výrobu panelu. Pro novou technologii výstavby se v „Baťově městě“ dokonce zrodil zcela nový typ kovového jeřábu, s jehož pomocí vyrostl za pouhé 4 měsíce na zlínském nábřeží první prototyp pětipodlažního objektu z celostěnových panelů. Dům vznikl pod celostátně vedeným Stavoprojektem a byl pojmenován G40 (Gottwaldov 40 bytů). Postupně se v různých obměnách stavěl i v dalších městech. Panelová výstavba vznikala jako celá sídla (sídliště Zelená liška v Praze 4 či ukrajinské město Pripjať, vybudované pro zaměstnance blízké jaderné elektrárny Černobyl), někdy však zaplavila i historická centra měst – například ve Vrchlabí nebo Benešově.

Když začalo stavební oddělení Baťových závodů v roce 1940 s pokusy prvních domků z panelů, možná nikdo ani netušil, jak tato novinka za pár desítek let změní podobu českých měst. Zdroj: josefkubes, Shutterstock

Kvalitní bydlení pro všechny bez výjimky

Za výrobou vůbec prvních konstrukčních metod k výrobě prefabrikátů stojí údajně Američané. Je tedy paradoxem, že zatímco na západě (USA, předměstí Paříže) se staly panelové domy často obydlím přistěhovalců a chudších společenských vrstev, na východě byla masová sídliště zobrazována jako idylické socialistické bydlení. A není divu – oproti starým domům bez teplé vody nebo záchodů byly „paneláky“ takovým „malým“ zázrakem. Československá sídliště přitom nejsou specifická jen svou historií, ale i pestrou skladbou obyvatelstva – nebylo nic neobvyklého, že v jednom domě bydleli vysokoškolsky vzdělaní lidé stejně tak jako dělníci. Co se týče vzhledu, první paneláky nevypadaly jako ty, na něž můžeme ve většině případů narazit, ty úplně původní byly zdobeny různými detaily, mozaikami a arkádovými vchody. Ornamenty se však v rámci masové výstavby postupně vytratily. Při budování sídlišť se dokonce myslelo i na kulturu: Ve společných prostorách byste narazili na biografy a ve veřejných prostorech na umělecké plastiky. Příkladem může být (dnes již zbourané) legendární Kino Ládví, dříve kino Moskva, na pražském sídlišti Ďáblice.

Šumavská Modrava staví byty pro místní obyvatele, zájem o bydlení je velký

Modrava (Klatovsko) 14. února (ČTK) - Šumavská Modrava, jedna z nejmenších vesnic Plzeňského kraje se 105 obyvateli, staví byty pro místní. Prioritou obce, která eviduje desítky…

Vývoj konstrukcí v Čechách

Pojďme se na podívat na výstavbu z konstrukčního hlediska. Jak jsme již zmínili výše, první celostěnové panelové domy byly soustavy G. Tyto objekty neměly výtahy, ani balkony a měly 5 podlaží. Z G40 vyšly typy G32 a G55. První skutečně celostátní soustavou, jejíž realizace probíhala napříč celým Československem, byla G57. Domy G57 už mívaly lodžie a zachovala se u nich i nějaká zdobnost. Postupně vznikaly bloky o více sekcích, budovaly se výtahy a začala se řešit lepší tepelná izolace… Z typu G57 se vyvíjely různé krajské varianty. Následovaly soustavy T01B, T02B a T03B, které se budovaly po celém Československu až do konce 60. let – ke konci se již objevovaly bodové a věžové objekty s kombinovaným nosným systémem. Nejčastější tuzemskou konstrukční soustavou byl T06B, kterou si kraje a realizační firmy mohly dispozičně upravovat k obrazu svému. V 60. letech přišla varianta T08B, v jejíž nosné buňce se už uplatňovaly užité nenosné příčky z lehkých materiálů, které snižovaly výdaje za realizaci i váhu bytových jednotek. Zlom nastal začátkem 70. let se vznikem typových pokladů pro nové konstrukční soustavy (tzv. NKS). V nových požadavcích se již uplatňovaly například sendvičové obvodové panely, nový typ oken s lepšími izolačními vlastnostmi nebo dvouplášťové střechy. Jako NKS vznikla BA-NKS, B70 a OP1.11. Jedna z posledních panelových soustav u nás byla VVÚ-ETA, u které bychom mohli najít předsazené lodžie i různé varianty obvodového pláště. Na závěr zmiňme ještě dánskou konstrukci Larsen-Nielsen, jejíž licenci zakoupila vláda ČSSR v 80. letech a která je charakteristická vodorovnými pruhy na spodních částech obvodových panelů.

Renovace i nemilosrdné demolice

Po roce 1989 bylo a je stále nutné modernizovat tisíce panelových domů, aby dosahovaly moderních standardů bydlení. Největším problémem těchto staveb bývá nekvalitní provedení mnohých součástí a nedostatečná tepelná nebo zvuková izolace. Celkově ale nejsou porevoluční proměny tuzemských panelových sídlišť tak zřejmé, pokud tedy nepočítáme obarvování fasád. Ne všude se však panelové domy renovují, v některých státech jsou dodnes z estetických důvodů bourány: v České republice se jako první rozhodli zbourat panelový dům z čistě estetických důvodů radní v Havlíčkově Brodě.

Po roce 1989 se „paneláky“ často natíraly pestrou paletou barev, což někdy působilo až nevkusně. S jinou revitalizací barevným řešením přišel až architekt Ladislav Lábus, který na sídliště nedá dopustit a spatřuje v nich opravdovost. Zdroj: JK21, Shutterstock

Závěr

Ačkoliv bývají sídliště kritizována za svou monotónnost a nedostatek estetického apelu, nelze jim upřít, že poskytovaly (a poskytují) dostupné a praktické bydlení pro široké vrstvy obyvatelstva. S jejich výstavbou se pokračuje i dnes - výjimkou nejsou ani moderní panelové domy se zelenými střechami. České panelové domy jsou více než jen bytové jednotky; jde o svědectví doby a charakteristického způsobu života, který vídáme dodnes. Obyvatelé „panelákových“ bytů si jsou často velmi blízcí – rodiny si mezi sebou tvoří vlastní komunity a děti mají kamarády na dosah ruky. O svébytném životě na velkém sídlišti pojednává například český film Panelstory režisérky Věry Chytilové nebo televizní seriál Dnes v jednom domě režiséra Františka Filipa. Ať už vnímáme sídliště jakkoliv, nelze popřít, že v historii i současnosti českých měst a společnosti mají své nezastupitelné místo.

Zdroje:

[1] Historický vývoj výstavby panelových domů. Online. [cit. 2024-01-05].Dostupné z: https://panelovedomy.ekowatt.cz/stavebni-opatreni/57-historicky-vyvoj-vystavby-panelovych-domu.html.
[2] Vývoj konstrukčních soustav. Panelaky.info [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://panelaky.info/vyvoj_panelaku/
[3] Rok 1976: Stavíme paneláky. Český rozhlas Plus [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/rok-1976-stavime-panelaky-7555739
[4] Paneláky nejsou špatné, ale je třeba řadu věcí zlepšit, říká architekt. Český rozhlas [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/panelaky-nejsou-spatne-ale-je-treba-radu-veci-zlepsit-rika-architekt_201111221944_kwinklerova
[5] KUPCOVÁ, Veronika. Proměny panelových sídlišť po roce 1989. České Budějovice, 2019. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: https://theses.cz/id/phflea
[6] Sociální vývoj: Bydlení. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: 4.2 Bydlení | ČSÚ (czso.cz)
[7] Gottwaldov Zlín. Zlínský architektonický manuál [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné z: https://zam.zlin.eu/file/553
[8] ROSINOVÁ, Jana. Rodinné domy architekta Ladislava Lábuse. 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
[9] MUSIAL, Vladimír. Zlínský primát – před 75 lety tady postavili první české paneláky. Magazín Váš Zlín [online]. 2015, 31.7.2015 [cit. 2024-01-11]. Dostupné z: https://www.vaszlin.cz/zlinsky-primat-pred-75-lety-tady-postavili-prvni-ceske-panelaky/
[10] JANDA, Martin. Panelstory aneb kde se vzala sídliště. 21. století [online]. 2017, 20.5.2017 [cit. 2024-01-11]. Dostupné z: https://www.vaszlin.cz/zlinsky-primat-pred-75-lety-tady-postavili-prvni-ceske-panelaky/