Pasivní domy z jednovrstvého zdiva Ytong – deset let zkušeností

Pojem „pasivní dům“ se u nás usadil v odborné i laické terminologii již před lety. Jeho popularitě napomohla unijní legislativa z roku 2008 s předpisem požadavku poklesu emisí CO₂ o 20 % a současně zvýšení podílů obnovitelných energií také o 20 %, obojí do roku 2020. Myšlenka pasivního stavitelství díky těmto požadavkům posílila, název se pozměnil na „domy s takřka nulovou spotřebou energie“, princip však zůstává velmi podobný.

Česká republika reagovala souborem opatření, norem a předpisů, které v součtu neumožní po roce 2020 realizace jiného typu budovy. V souvislosti s těmito požadavky a pro urychlení prosazení principů energeticky velmi úsporného stavitelství vypracovalo Ministerstvo pro životní prostředí dotační program nazvaný „Zelená úsporám”, který si stanovil za cíl podporu rodinných domů stavěných v pasivním standardu, a to až do roku 2020.

Ohlédnutí

První pasivní domy v ČR za sebou tedy mají zhruba deset let existence, což je příležitost k bilancování a hodnocení. Názory a ohlasy uživatelů a majitelů pasivních rodinných domů jsou z drtivé většiny pozitivní, někteří se stali doslova fandy svých obydlí. Nedovedou si představit bydlení v „běžném, klasickém” domě. Pozitivně je hodnocena především kvalita vnitřního prostředí budovy. Rovnoměrná teplota v celém obydlí, vysoká tepelná setrvačnost, díky níž ani třídenní výpadek dodávky elektrické energie nezpůsobí pokles vnitřní teploty o více než dva stupně celsia. V případě masivních staveb je příjemná a zdravotně prospěšná také stabilní vnitřní vlhkost, pohybující se kolem 45 %. Řízené větrání umožňuje ponechat uzavřená okna, čímž je budova výborně chráněna proti prachu a hmyzu. Okna s trojskly v tom případě mohou téměř dokonale chránit proti vnějšímu hluku, což ocení zejména obyvatelé průmyslových či městských aglomerací, lidé bydlící v blízkosti dopravních tepen, letišť apod.

Pasivní dům z Ytongu má měrnou spotřebu tepla na vytápění dle TNI 20 kWh/m². Je zde použita rekuperační jednotka s dohřevem vzduchu a akumulační nádrž se zemním výměníkem. Na střeše jsou solární kolektory, napojené na akumulační nádrž. Dům získal dotaci Zelená úsporám. Realizace projetu – společnost Elam.

Mýty a pověry

Ani soubor těchto pozitiv nemění nic na skutečnosti, že přežívají skeptici a odpůrci těchto budov, většinou z řad nedostatečně nebo špatně informovaných lidí bez valných zkušeností s těmito budovami. Nejznámějšími mýty jsou tvrzení, že v pasivním domě nelze větrat okny nebo že pouze okny se dá kvalitně větrat. Jak je tomu ve skutečnosti? Větrání okny v pasivním rodinném domě je dokonce v letních měsících v nočním období velmi vhodné. Naproti tomu představa efektivního, kontinuálního větrání okny současnosti je na hony vzdálená realitě. Efektivní větrání okny by vyžadovalo pravidelně, hodinu co hodinu, ve dne v noci na pět minut otvírat a poté opět zavírat všechna okna v budově. Nedodržení tohoto opatření má za následek velmi špatné vnitřní prostředí nebo velmi neefektivní provoz za stálého otevření oken. To vede opět k ochlazení povrchu vnitřních konstrukcí, pocitům chladu, nutností vytápět na nevhodné teploty, přesoušení vzduchu a celkovému diskomfortu.

Nutné předpoklady pro dům 2020

Na počátku stavebního nadšení každého budoucího majitele vysněného RD je výběr stavební parcely. Zde narazí stavebník na první úskalí. To může způsobit (a bohužel notoricky způsobuje) tvůrce územní studie. Některé studie jsou natolik špatně zpracovány, že na většině pozemků dům podle norem 2020 vůbec nelze postavit. Je to nejen nevhodnou orientací parcel, ignorující světové strany, a uspořádáním budov, které zamezujeme solárním ziskům. Dopad mají i předpisy o tvaru střechy, směru hřebene, velikostí vikýřů a další. Zadavatelé územních studií by se měli tímto faktem vážně zabývat, jinak nebude v mnoha případech možné po roce 2020 na těchto parcelách stavět domy v souladu s předpisy.

Požadavky na materiál pro hrubou stavbu

Pokud jsme majiteli pozemku a máme architekta projektu, pak je nutno vybrat vhodný materiál pro hrubou stavbu. Tento výběr je často podceňová a ovlivněn snahou po úsporách bez ohledu na vlastnosti vybraného staviva. Přitom jde o položku nepřevyšující 10 % nákladů na stavbu, navíc zdivo je naprosto zásadní pro budoucí úpravy a rekonstrukce i celkovou kvalitu bydlení. Hrubou stavbu pasivního domu lze sice postavit prakticky z jakéhokoliv materiálu či jejich kombinací, ne každý je však vhodný ekonomicky, ekologicky nebo z pohledu složitosti zpracování. Při výběru by měl pomoci zkušený a osvícený projektant. Pro stavebníka svépomocí je ideálním řešením konstrukce z jednovrstvého zdiva. Je nejjednodušší na zpracování, vychází z historické zkušenosti. Nutným předpokladem je však kompletní systémová nabídka řešení, která vyloučí rizika tepelných mostů a dalších chyb vznikajících v případě nejrůznějších improvizací.

Systém stavebních komponentů Ytong zahrnuje řadu tepelněizolačních tvárnic, které umožňují dosáhnout hodnot pasivní výstavby i jednovrstvým zděním.

Ytong – osvědčený partner pro stavbu pasivních domů

Společnost Xella CZ, která je výrobcem pórobetonu Ytong, dosáhla díky trvalé snaze po vylepšení tepelně-izolačních vlastností svých produktů pro obvodové stěny hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,076 W/Km². V tloušťce 500 mm jsou zdicí prvky Ytong vhodné pro stavbu budov, které splňují požadavky na dotace z programu „Nová zelená úsporám 2016” bez nutnosti dodatečného zateplení.

Obvodové zdivo

Zdivo pasivního domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím eliminovalo energeticky velmi náročné chlazení. Jednoplášťové zdivo se navrhuje z materiálu Ytong Lambda YQ v tloušťce 500 mm, vnější líc je omítnut tenkovrstvou omítkou Ytong o tloušťce 10 mm, vnitřní omítky jsou sádrové. Skvěle hospodaří s vnitřní vlhkostí a svoji strukturou přispívají k vysoké vzduchové těsnosti vnějšího pláště. Požadavkům tepelné kapacity napomáhá tepelně aktivovaná konstrukce základové desky. Celá hmota takové konstrukce leží, na rozdíl od klasického založení na pasech, uvnitř tzv. tepelné obálky budovy. Tím je možno využívat tepelnou kapacitu celé základové desky pro vyrovnávání teplotních změn. Topení pracuje s teplotami vody v rozsahu do 35 °C a vystačí díky minimálním tepelných ztrát budovy s teplotami povrchu konstrukce o hodnotách cca. 22 až 23 °C.

Pasivní dům z Ytongu má rekuperační jednotku s akumulační nádrží se zemním výměníkem. Tepelné zisky ze skleníku jsou využívány pro snížení tepelných ztrát. Měrná spotřeba tepla na vytápění dle TNI je. 20 kWh/m².

Vnitřní nosné zdivo a příčky

Pro vnitřní nosné zdi má společnost Xella k dispozici kromě známých a po léta osvědčených tvárnic Ytong i speciální tvárnice pro použití v prostorách se zvýšenými požadavky na akustický útlum. Tyto speciální tvárnice jsou vyrobeny z vápenopísku a nesou označení Silka. Zdící prvky Silka vykazují pevnost až 20 MPa a lze je proto také používat pro velmi štíhlé, staticky namáhané konstrukce. Zároveň jsou velmi těžké, což přispívá k vysoké tepelné stabilitě zdiva. Díky akustickým vlastnostem materiálu Silka je možno volit velmi štíhlé konstrukce také pro příčky. Příčka o tloušťce pouhých 75 mm má akustický útlum 42 dB. Volba štíhlých konstrukcí Silka přináší významnou úsporu užitné plochy budovy, která může obnášet až 1 m² v jednom podlaží. Přepočteno na finance je to 30 000 až 40 000 Kč.

Strop a střecha

Vysoké nároky na tepelný odpor a tepelnou kapacitu je ještě ve vyšší míře nutno ctít u konstrukce střechy. Postavit si kvalitní přízemní zděný dům a na něj posadit lehkou, chatě podobnou konstrukci, opláštěnou sádrokartonem, rozhodně není řešením, které by bylo schopno vytvořit pohodové podkrovní klima. Letní teploty v takových podkrovních prostorách dosahují hodnot vysoko nad 30 °C a vytváří tak velmi nevhodné prostředí pro pobyt. Společnost Xella vyvinula novou montovanou konstrukci Ytong Komfort o tloušťce 200 mm pro montáž těžkých střešních plášťů. Je vlastně modifikací osvědčeného žebírkového stropu Ytong Ekonom. Stejně jako on je koncipována bez dodatečné nadbetonávky. Její vlastní hmotností 230 kg zásadním způsobem přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostoru v podkroví a podílí se na vysoké odolnosti proti letnímu přehřívání. K dosažení potřebných tepelně – technických vlastností je doplněna izolačními deskami Multipor. Multipor je vlastně extrémně lehký Ytong, stejně jako ostatní produkty Ytong je čistě minerálního složení. Nepodléhá hnilobě ani plísním a je absolutně nehořlavý.

Systém Ytong je kompletní včetně stropních a střešních dílů.

Poslední překážka – Blower door testy

Poslední důležitou podmínkou čerpání dotací je vzduchová nepropustnost pláště budovy, která přímo souvisí s energetickými ztrátami větráním. Zkouška, která prokazuje těsnost, se nazývá Blower door a provádí se po dokončení vnitřních omítek a obkladů před provedením hrubých podlah. Pro dotace v rámci programu Zelená úsporám musí být výsledná hodnota nižší než 0,6 h^–1. To znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa v prostoru celé měřené budovy nesmí unikat vzduch o objemu vyšším než 60 % objemu budovy. Při stavbách RD z jednovrstvého zdiva Ytong byly naměřeny hodnoty mezi 0,2 až 0,22 h^–1. Tento vynikající výsledek má kromě jiného „na svědomí” také struktura materiálu Ytong, která je homogenní.

Resumé – ano pro pasivy

Rodinné domy postavené technologií jednovrstvého zdiva v pasivním standardu mohou stavebníkovi přinést v rámci uvedeného programu dotace až ve výši 485 000 Kč. Tyto budovy již dnes splňují kritéria pro výstavbu v roce 2020. Účty za energie kolem 18 000 Kč na 140 m² užitné plochy ročně již nejsou nereálné, ale staly se reálnou a prověřenou skutečností.