Pasivní dům ve Slaném
Na okraji města Slaný vyrůstá pasivní dům s dvěma byty, který se od standardních pasivních domů v mnohém liší. Jeho tepelně izolační obálka je účinnější, využití obnovitelných zdrojů vyšší a vzduchotechnika bude po zhotovení okamžitě reagovat na zvýšení obsahu vodní páry a CO2 a udržovat čerstvý vzduch. Stavba se v něčem vymyká zvykům při běžné i pasivní výstavbě.
Majitel a investor si vytkl za cíl zrealizovat pasivní dům pod 1,5 milionu a průběžné čerpání financí tomu odpovídá. V ceně je zahrnut materiál a řemeslné práce, které probíhají pod jeho důsledným dozorem.
„Dům jsem čtyři roky vymýšlel a počítal, prostudoval jsem spousty odborných i populárních textů. Tato práce v tom ale započtena není,” řekl při schůzce ve Slaném Ing. arch. Jaroslav Tachecí, mezi odbornou veřejností známý jako autorizovaný architekt a špičkový odborník. A doplnil: „Postavil jsem za život desítky staveb různých velikostí a užití. Vždy jsem respektoval přání a možnosti investorů, jak to bývá. Ale teď si plním sen postavit dům podle sebe, kde bez ústupků zúročím všechny zkušenosti a vědomosti.”
Blower-door test
Tedy zkouška těsnosti pro odhalování skrytých vad. Hned po příjezdu do Slaného 19. ledna 2010 Jaroslav Tachecí říká, že u něj v domě proběhl Blower-door test. „Sám jsem se zúčastnil 7 testů pasivních domů Blower-door a jen poslední, na mém domě, vyhověl s hodnotou 0,4/h.” Možná to byla jen náhoda, možná realita. V každém případě dům Jaroslav Tachecího vyhověl praktické zkoušce, která potvrdila jeho zařazení mezi pasivní domy. A tak mohla v klidu a teple probíhat dostavba interiéru, montáž technických zařízení a další domovní vybavenosti. Začněme ale od začátku.
Základy a základová deska
Základové pasy jsou ze ztraceného bednění a jsou prosypány hutněným štěrkem. Následuje 250 mm vysokohustotního pěnového polystyrenu Rigips EPS 200 S a na něm EPDM fólie Mataki Trelleborg pro vytvoření vzduchotěsné a parotěsné uzávěry na teplé straně. Následuje 7 cm gletovaného betonu s polypropylénovou mikrovýztuží, zamezující mj. vzniku smršťovacích trhlin v první fázi tuhnutí betonu (Anti Crak). Základy jsou zateplené nejen zevnitř, ale i zvenčí deskami Rigips EPS 200 S.
Autor vyšel z faktu, že zemina pod povrchem je v místech stabilní ustálené teploty jen o pár °C teplejší než průměrná roční venkovní teplota, a proto věnoval stejnou pozornost zateplení základů jako zateplení nadzemní obálky.
Obvodová stěna s vnitřní izolací
Nosnou část tvoří betonové skořepinové tvárnice v modulu 10 cm. Zvenku je skořepinová stěna obložena provětrávanými deskami Cetris.
Z vnitřní stany je 250 mm tepelné izolace z šedého pěnového polystyrenu GreyWall, na kterém je parotěsná reflexní fólie. Parotěsnosti nejen této fólie, ale všech fólií na teplé straně obálky, je věnována mimořádná pozornost, což se projevilo při úspěšné zkoušce Blower-door. Následuje montážní předstěna pro upevnění sádrokartonového obkladu. V mezeře mezi SDK a reflexním parotěsem bude minerální izolace, která (vedle tepelné izolace) posílí i vzduchovou neprůzvučnost.
Co je pasivní dům?
1) Jeho celoroční spotřeba energie na vytápění je do 15 kWh na jeden m2 vytápěné plochy. Dům o podlahové ploše 100 m2 ročně protopí do 1500 kWh. Návrh počítá s tím, že dům vytápějí elektrické spotřebiče, technická zařízení a osoby.2) Léto dům opomíjí s tím, že průměrné denní teploty jen vzácně překročí 27 °C, což řeší silná tepelná izolace domu.
3) Koncept nejen pasivní výstavby přehlíží sluneční záření, které v létě za jasného dne dopadá na dům v množství až 1,5 MWh/den. Tuto lavinu na úrovni celoroční spotřeby tepla pasivního domu řeší sluneční ochrana (světlá fasáda a střecha, venkovní stínění, trávník, listnatá zeleň v okolí...).
Střecha
Z pohledu tepelné izolace jde o tříplášťovou skladbu střechy s dvěma větracími mezerami. Sled vrstev: krytina – mezera – fólie – mezera – izolace – deska OSB. Byla použita konopná tepelná izolace Canabest o tloušťce 52 cm, která kromě tepelné izolace zajistí i zvukovou izolaci. Střešní krytina je z vlnitého pohledového plechu.
Otopná soustava
Dům má tři zdroje tepla pro vytápění:
Tepelné čerpadlo vzduch – vzduch (Hitachi) integrované do klimatizační jednotky, která podle okolností topí nebo chladí a dále odvlhčuje, čistí a ionizuje vzduch. Při teplotě 7 °C, je topný faktor neboli COP = 6,13.
Teplo získané rekuperací pomocí protiproudového křížového výměníku rekuperační jednotky PAUL. Účinnost výměny tepla je 90 až 95 %.
Tepelné čerpadlo země – voda. Voda bude ohřívat vzduch na teplotu 24 °C.
Vedle uvedených zařízení autor vyřešil ohřev vzduchu střešními solárními kolektory vlastní výroby. Sálavé sluneční záření ohřívá absorpční plochu kolektoru a od ní se ohřívá teplonosné médium, což je vzduch. Pokud bude teplota vzduchu v solárním teplovzdušném kolektoru vyšší než venkovní nasávaný vzduch, bude vzduch z tohoto kolektoru používán pro nucené větrání.
Plocha střechy s kolektory míří na jih a její sklon je navržen s cílem maximalizovat zimní sluneční zisky. Umístění a velikost oken autor podřizuje spíše potřebě vyhnout se nevítaným tepelným ziskům v létě.
Ve vybraných místech na stropě jsou umístěny topné fólie a panely Fénix. Ty navozují příjemný pocit tepelné pohody, kterého i při nižší teplotě vzduchu docílíme sáláním stěn.
Stejného principu využívá i infrasauna „pracující” s teplotou stěn kolem 40 °C, nejvíce 60 °C. Ta ale není součásti otopného systému a slouží jen ke krátkodobému prohřátí osob.
Zhodnocení a závěr
Pasivní dům ve Slaném od Ing. arch. Jaroslava Tachecího bude po zprovoznění a obydlení podroben testům tepelné účinnosti a měřením povrchových a prostorových teplot v různých, zejména kritických místech, jako jsou kouty, rohy ap. Testy uskuteční ČVUT Praha a výsledky mohou do problematiky výstavby pasivních domů přinést nová poznání.
Je ale jisté, že výstavba pasivního domu vyžaduje vedle odbornosti a technické invence mimořádně pozorné provádění, viz Blower-door test. Na místě by byla veřejná diskuze, jestli už nastal čas, aby pro výstavbu pasivních domů byly vydávány podrobné a závazné technologické postupy, nebo jestli stačí jen stanovit číslo (roční provozní spotřebu energie z uhlí, ropy a zemního plynu) a zbytek ponechat na architektovi a projektantovi.
