Pasivní nebo nulový?

Jaké se budou stavět domy po roce 2020 není ještě zcela jisté. Platné normy a připravovaná legislativa však nasvědčuje tomu, že to budou dnešní pasivní domy. Využití obnovitelných zdrojů však umožňuje ještě nižší spotřeby dodávané a nakupované energie než je u pasivního domu.

Trend snižování energetické náročnosti staveb všeho druhu je opodstatněn snahou o ochranu životního prostředí. Obecně je pozitivně vnímáno, že dosavadní výstavbu je nutno přizpůsobit novým podmínkám, aby se omezily dopady emisí CO₂ a dalších „skleníkových plynů” vznikajících z lidské činnosti. Vytápění a ohřev vody jsou jedny z významných činitelů, které mají značný podíl na spalování fosilních paliv. Lhostejno, zda-li k němu dochází lokálně a nebo vzdáleně ve výtopnách či v tepelných elektrárnách.

V souladu s předpoklady, že stavět lze s podstatně nižší energetickou náročností, než je tomu dosud, byla schválena Radou EU a Evropským parlamentem Směrnice č. 31/2010/EU, která navrhuje a doporučuje, jak by se měla vyvíjet strategie v oblasti rezidenční výstavby a u objektů v majetku státu do roku 2020.

Dům po roce 2020

Nějakým omylem nebo nešťastným překladem se vloudil do tisku, a nejen tam, ale i do oficiálních materiálů, pojem, že není jiná možnost, než stavět u nás jen pasivní domy s harmonogramem až do roku 2020.

Co to je pasivní dům? To se najde v příručkách. Zjednodušeně se jedná o objekt s měrnou roční potřebou tepla na vytápění maximálně 15 kWh/(m².a)., který má neprůvzdušnou obálku budovy a jehož celková spotřeba primární energie na provoz budovy a domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m².a).

Zde se předpokládá využívání pasivních tepelných zisků v budově z vnějšího prostředí od slunečního záření a zisků vnitřních, vyzařovaných lidmi a spotřebiči.

Když si však přečteme uvedenou směrnici, o pasivních domech v ní není žádná zmínka, přestože důrazně nabádá k tomu, aby se stavělo tak, aby energetická náročnost byla minimální.

Využijme obnovitelné zdroje

Správným překladem se dostaneme k výstavbě domů s „téměř nulovou spotřebou”. Ale to je zcela jiná kategorie, než výše uvedené pasivní domy. Nelze upřít, že jedno mají společné. Snahu o dosažení malých tepelných ztrát stavebních konstrukcí.

Domy s „téměř nulovou spotřebou”, pro jednoduchost je nazývejme „nulovými”, se vyznačují tím, že jejich energetická úspornost nespočívá jen v zateplování a utěsňování stavebních konstrukcí, ale také ve využívání obnovitelných zdrojů energií. Tato doporučená koncepce z výše uvedené směrnice EU byla tak nějak opomenuta a zůstala ve stínu prosazování pasivních domů.

Nulové domy se vyznačují tím, že jejich energetická spotřeba je kryta v maximální míře z místních obnovitelných zdrojů.

Příklad z praxe

Konkrétním příkladem, jak minimalizovat energetickou náročnost stavby, je stávající RD, který byl postaven v roce 2000 tehdejší technologií montovaných dřevostaveb. Jen pro informaci, jeho obytná plocha činí 270 m².

Původní teplovodní nízkoteplotní systém byl provozován s elektrokotlem a větrání, na svou dobu pokrokově, bylo vyřešeno centrální rekuperační jednotkou.

Roční spotřeba elektrické energie pro vytápění dosahovala 16 025 kWh a dům byl v kategorii energetické úspornosti A s měrnou potřebou energie na vytápění 59 kWh/(m².a).

Po šesti letech změnil dům majitele, který se rozhodl nahradit drahé vytápění elektrokotlem tepelným čerpadlem systému vzduch-voda v kompaktním venkovním provedení s typovým označením LA 11TAS. Touto výměnou se výrazně změnily provozní náklady, vzhledem k tomu, že poklesla spotřeba elektrické energie pro vytápění o 60 % na 6 414 kWh/rok. Tím se snížila měrná potřeba energie na vytápění na 24 kWh/(m².a). Tento objekt se z hlediska energetické úspornosti dostal do kategorie nízkoenergetické. Finanční úspora při přechodu z elektrického vytápění na vytápění tepelným čerpadlem představovala cca 25 000 Kč/rok.

Po dalších pěti letech, v roce 2011, bylo rozhodnuto o dalším vylepšení energetické bilance a na střechu objektu byla instalována „domácí” fotovoltaická elektrárna, sestávající z 12 ks panelů o celkovém výkonu 3,36 kWp. Celková výroba elektrické energie FVE představuje cca 3 320 kWh/rok. Při odpočtu tohoto výkonu od výše uvedené spotřeby se dostáváme ke spotřebě pouhých 3 094 kWh a měrné energii pro vytápění na 11,5 kWh/(m².a).

Ohřev teplé vody je zajišťován bojlerem s integrovaným tepelným čerpadlem, kterým se využívá celoročně tepelná energie obsažená ve větracím vzduchu, přičemž tepelné čerpadlo pracuje s průměrným topným faktorem 3,7.

Je potřeba dodat, že původní dům nebyl nikterak za celou dobu, od roku 2000 upravován z hlediska zateplování nebo jiných úprav, které by snižovaly úniky tepla.

Je to názorný příklad jak lze s využitím obnovitelných energií velmi efektivně snížit energetickou náročnost staršího objektu, aniž by se muselo investovat do masivního zateplování, které by znamenalo poměrně vysoké náklady.

Z pohledu investiční náročnosti technologií pro využití obnovitelných energií, pak je to značkové tepelné čerpadlo vzduch-voda s cenou vč. instalace 250 tis. Kč a fotovoltaická elektrárna v ceně cca 140 tis. Kč. Rekuperační bojler BWP na ohřev teplé vody v ceně 52 tis. Kč.

Pro dům s obytnou plochou 270 m² je celková investice cca 440 tis. Kč docela příznivá. A byla by ještě zajímavější, pokud bude program NZÚ 2015 nakloněn těmto vysoce efektivním způsobům snižování energetické náročnosti staveb.

Závěr

Není smyslem tohoto příkladu předvést, jak minimalizovat energetickou náročnost staveb bez zateplování, ale ukázat i na jinou formu, jak lze také s úspěchem dosáhnout na vysoké energetické úspory, které pro majitele nemovitostí znamenají významné finanční přínosy. Byl by nerozum aplikovat tuto metodu na objekt typu venkovské stodoly, ale rozumné zateplení společně s využitím obnovitelných energií, získaných z přírody „zadarmo”, to je skvělá cesta, která přináší prospěch životnímu prostředí, šetří naše nerostné bohatství „na horší časy” a umožňuje využít vydělané nebo ušetřené peníze příjemněji, než nakupováním stále dražší a dražší energie.

Výstavbu pasivních domů není potřeba odmítat. Zároveň z ní ale neoprávněně nedělejme jedinou možnou cestu v oblasti rezidenční výstavby, ale v souladu se zdravým rozumem stavějme tak, aby se v domech pohodlně a zdravě žilo a využívejme možnosti, které nám přináší čisté a k přírodě šetrné obnovitelné energie.

Výše popsaný úsporný dům se nachází v Národním stavebním centru na brněnském výstavišti a v současné době funguje jako poradenské středisko pro energeticky úsporné vytápění a větrání. Všechna výše zmíněná zařízení jsou funkční a můžete je vidět každý den v provozu. Poradenské středisko je otevřeno od pondělí až do neděle, o víkendu si lze sjednat návštěvu na základě předchozí domluvy. Veškerý poradenský servis od konzultace přes zpracování projektů až k realizaci zajišťuje společnost TERMO KOMFORT, s.r.o. Předváděná tepelná technika reprezentuje značku Dimplex od renomovaného německého výrobce Glen Dimplex Deutschland GmbH, kterého na našem trhu zastupuje právě společnost TERMO KOMFORT, s.r.o.