Pavilon Indonéská džungle Zoologické zahrady v Praze - Tróji již dokončen

Zoologická zahrada v pražské Tróji se před dvěma lety rozhodla k výstavbě veledíla, které v Evropě nemá srovnání. Během podzimních měsíců probíhaly dokončovací práce, a v pondělí 29. listopadu 2004 byl Pavilon Indonéská džungle připraven ke slavnostnímu otevření pro veřejnost. Projektový manager Martin Žák, který nás s celým projektem seznámil, je moc rád, že se pod stavbu může podepsat. Stavět takové dílo se totiž, podle jeho slov, poštěstí člověku jednou za život.

Stavba Pavilonu Indonéská džungle byla zahájena v únoru 2002. Za dva a půl roku tak vyrostl na místě starého pavilonu opic jedinečný a nepřehlédnutelný Pavilon Indonéská džungle. Investorem je Hlavní město Praha, autorem architektonického návrhu ateliér AND. Dodavatelem se stala SKANSKA CZ, Divize Pozemní stavitelství Čechy. Celková plocha stavby je 4000 m² a náklady na vybudování dosáhly necelých 170 miliónů Kč.

Tato stavba se svou rozsáhlostí a komplikovaností řadí mezi největší projekty nejen pražské ZOO, ale i v porovnání s evropskými jen stěží hledá konkurenci.

V tomto novém pavilonu, který zavede návštěvníky do tropického deštného lesa a mangrovů jihovýchodní Asie, najdou svůj domov, podle předpokladů, desítky živočišných druhů. Mezi nimi nebudou chybět orangutani, giboni, makakové, varani, vydry, veverky, velké ryby a vodní želvy, pávi, krabi, ježurové, ale také volně létající druhy ptáků, jako je loskuták, slípka, bulbul, timálie, žluva a jiné.

Pro všechny rostliny a živočichy se zhotovitelé snažili vytvořit co nejpřirozenější životní podmínky, takže návštěvníci mohou zažít kousek pravé džungle na vlastní kůži. Spolu s teplotou okolo 30°C a relativní vlhkostí vzduchu kolem 90%, jsou zde připraveny i atrakce typu mlžení či tropického deště.

Skleněná kopule

Tato moderní, architektonicky velmi působivá stavba, která rostla pod vedením projektového managera Martina Žáka, se vyznačuje řadou ojedinělých a výjimečných prvků, často s velmi originálními detaily. Zajímavé je i celkové půdorysné řešení. Expozice se nachází pod skleněnou kopulí ve tvaru vrchlíku elipsoidu, jehož poloosy jsou 40 m a 60 m. Kopule je zasazena do svažitého, zakřiveného terénu a rovina jejích poloos je rovněž šikmá. Stavba byla poměrně složitá jak ve fázi návrhu, tak během realizace. Vytyčování stavby bylo prováděno v trojrozměrné souřadnicové síti, a tomuto postupu byla podřízena i celá výstavba. Stavba se nalézá na podloží tvořeném skálou a pískem. Základová konstrukce je monolitická bez dilatací. Hydroizolace, které byly v tomto objektu velmi komplikované a náročné, byly provedeny z materiálů REMMERS. Byly použity specifické hmoty pro utěsnění vodních toků a krajiny. Václav Mach, mistr střediska 02 firmy Skanska CZ, říká o prostoru expozice: „ Ani jedna plocha včetně stezek tady není vodorovná, svislá ani rovná, žádný úhel není pravý,... .“ Prosklenou konstrukci nese 25 ocelových příhradových nosníků, na kterých jsou položena izolační dvojskla ve tvaru nepravidelných lichoběžníků, z nichž žádné dva nejsou stejné. Bez povšimnutí by rovněž neměl zůstat fakt, že objednávka jednotlivých skel byla provedena pouze na základě studie počítačového modulu, pomocí narovnání a promítnutí plochy. Přes tuto zdánlivou komplikaci nebyla na velikosti skel ani jedna reklamace. Na spodních sklech je umístěna bezpečnostní folie. Na polovinu skel byl použit tzv. nalívaný connex, který umožňuje propouštění UV záření, na zbytku je obyčejná folie, která UV záření nepropouští. Horní sklo je speciálně kalené, aby se docílilo maximální tvrdosti a zabránilo tak případnému poškození kopule. Největší skla dosahují rozměrů přibližně 2m krát 2m a z důvodu venkovního čištění je střecha navržena jako částečně pochozí. Celé prosklení je v rozsahu 2200 m².

Příhradová konstrukce je zhotovena z hliníkových profilů, na kterých jsou zavěšeny otopné trubky. Profily a otopné trubky zároveň zajišťují odvod kondenzátu přímo k patě konstrukce.

Vytápění ve střešní kovové konstrukci působí na pohybovou pohodu zvířat, která tak necítí chlad od skel.

Skleněné zastřešení, společně s větracími okny, automaticky se otvírajícími pro případ výpadku vzduchotechniky, požáru nebo odvodu kouře, funguje jako celek, který lehce a nenásilně celou džungli přikrývá, chrání ji proti vnějším vlivům a pomáhá udržovat to pravé tropické klima. Podle Martina Žáka jde pravděpodobně o největší prosklenou opuli v celé Evropě. Návštěvník tohoto pavilonu tedy kromě zvířat zhlédne další nevšední kuriozitu.

Co čeká návštěvníky pavilonu

Prohlídková cesta začíná v hale kruhového půdorysu, kde se návštěvníci dozvědí užitečné a zajímavé informace o džungli, ale také se mohou zastavit před obrazovkou, která bude v přímém přenosu vysílat první okamžiky života mlá.at zrozených v tomto pavilonu. Dále cesta vede chodbou, která je doslova nabita expozicemi, průhledy do džungle, vyhlídkovými terasami a jeskyněmi a vyústí přímo v srdci džungle. Návštěvníci zde mohou obdivovat šumící vodopád, vodopád, kaskádovitě spojená jezírka, tropické stromy a rostliny, ale hlavně volně se pohybující zvířata. Od makaků, orangutanů a jiných opic budou lidé odděleni pouze přírodní překážkou - 3,5 m širokou říčkou. Další kroky návštěvníků povedou mezi vzrostlými kořeny jedné z největších soch umělého stromu na světě. Tento monument, doslova umělecké dílo, vytvořili tři významní čeští umělci - Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová, kteří strávili 8 měsíců v džungli Indonésie a Papuy Nové Guineje, a Michal Gabriel, člen významné výtvarné skupiny Tvrdohlaví a profesor na VUT v Brně, Fakultě výtvarných umění. Obrovský strom, jehož základem je kovová konstrukce, a kde bylo pomocí vrchní laminátové vrstvy dosaženo neuvěřitelně pravdivého výsledku, měří okolo 16 metrů a váží více než 2 tuny.

Další zeleň je zdařilou kombinací živých a umělých rostlin, které přirozeně obrůstají oblé tvary umělých skal. Pro dotvoření celkového dojmu z džungle budou do celého prostoru reprodukovány reálné zvuky deštného pralesa a zvířat v něm žijících.

Celá dobrodružná cesta je bezbariérová, čili ani lidé se sníženou pohyblivostí a maminky s kočárky se nemusí bát tento pavilon navštívit.

Technické zázemí

Jedním z nejdokonalejších technických řešení je systém větrání, vytápění, chlazení a vlhčení, který pracuje nepřetržitě v letním i zimním období. Primárně je pavilon vytápěn plynem, v záloze je připraven topný olej. Chod technických zařízení (otopné soustavy, vzduchotechniky, vodního hospodářství) je plně automatizován a zcela funkční i bez lidského dozoru. Čidla umístěná ve stěnách, podlahách i na jiných místech stále přesně monitorují teplotu a vlhkost, a v případě odchylky od správné hodnoty vyvolají regulační odezvu. V celém prostoru je umístěno 62 vyústek, které jsou schopny vyměnit až 30 tisíc m³ vzduchu za hodinu. Vytápějí se umělé skály, stěny, podlahy, jezírka, kóje opic, ale i kladiště pro varany (systém celoplošného vytápění byl zhotoven z plastového systému teplovodních trubek a doplňků REHAU). Veškeré vytápění, chlazení, zvlhčování a vodní hospodářství vyprojektovala a realizovala firma ENERGIS 92 z Hradce Králové.

Vodní hospodářství se nachází v provozní budově. Zde jsou umístěny úpravny vody, a vyrábí se zde i déšť a mlžení. Vodní plochy jsou rozděleny do pěti samostatných uzavřených okruhů. Voda tu prochází nejprve pískovými filtry, poté biologickými filtry, které odbourávají škodlivé látky z produktů látkové výměny a znečistění od zbytků potravy. Pro likvidaci řas a bakterií jsou okruhy doplněny o UV lampy.

Součástí technického zázemí je kotelna se 3 kotli značky WOLF (250 kW). Pro provoz v zimním období slouží dva kotle, třetí kotel je osazen jako záloha pro případ poruchy. Za zmínku stojí i chladicí jednotka JDK, která slouží k udržování požadovaného klimatu 28 až 32°C, zejména v letním období.

Dále je objekt vybaven moderním požárním poplachovým zařízením, které při poplachu reaguje, proti vůli zoologů, mohutnou sirénou a automatickým otevřením oken proti udušení zvířat. Stavbaři zde byli nuceni respektovat požární požadavky, které sirénu nařizují.

Aby se předešlo nenadálým výpadkům elektrické energie a z toho plynoucím provozním problémům, investovalo město Praha do náhradního zdroje PHOENIX ZEPPELIN 5 miliónů Kč. Tento generátor automaticky naskakuje 4 minuty po výpadku elektrického proudu.

Společnost Skanska CZ poskytla na nátěr ocelové konstrukce záruku 30 let. Všechny strany, které se na projektu podílely, se snažily udělat vše, co bylo v jejich silách. Stavaři plnili vysoké nároky zoologů, pro které je samozřejmě nejdůležitější blaho zvířat. Byly chvíle, kdy nešlo všechno hladce a vyřešit problémy ku prospěchu všech byl tvrdý oříšek. Dnes však stavba dospěla ke svému konci, a podle toho, co nám bylo umožněno vidět, je konec vítězný. Však - posuďte sami!

Pavilon Indonéské džungle v Zoologické zahradě v Praze – Tróji byl slavnostně otevřen v pondělí 29. listopadu 2004 v 11 hodin. Otevření se zúčastnil prezident republiky Václav Klaus a všechny subjekty, které se na stavbě tohoto opravdu výjimečného díla spolupodílely.