Pěnové sklo REFAGLASS – nový trend ve stavebních materiálech

Pěnové sklo REFAGLASS společnosti RECIFA a.s. je nový termoizolační materiál, který lze využít v mnoha oblastech stavebnictví. Zajímavou realizací se stala oprava balkónů na objektu bývalého Ústavu šlechtičen na Pražském hradě.

Praha je unikátní historické město, které ročně navštíví milióny zahraničních turistů. Ti do českého hlavního města nepřijíždějí jen za výborným a levným pivem, ale především za pražskými památkami. Historický střed Prahy je památkovou rezervací UNESCO, která oproti ostatním historickým evropským městům nabízí nespornou výhodu: její prohlídka se dá díky koncentrovanosti nejunikátnějších památek pěšky zvládnout za jeden den. O to více bychom se však měli snažit o zachování našeho kulturního dědictví pro další generace. Jak je známo, za komunistické éry bylo mnoho kulturních památek zabaveno, uzavřeno pro veřejnost, některé chátraly a znakem minulé doby byla minimální péče o historické objekty. O to těžší to mají současní restaurátoři. Léta neprováděné snižování vlhkosti, působení přírodních vlivů či dokonce některých hlodavců udělalo za mnoho let své.

Oprava balkónu na Pražském hradě

Po revoluci v roce 1989 se naštěstí mnohé změnilo. Iniciativou prvního polistopadového prezidenta Václava Havla začala i největší rekonstrukce na Pražském hradě od sametové revoluce. V rámci „otevírání Hradu veřejnosti“ se začal rekonstruovat i objekt bývalého tereziánského Ústavu šlechtičen, který se rozkládá mezi kostelem Všech svatých a Lobkovickým palácem v jihovýchodní části areálu. Rekonstrukce 170 × 32 metrů rozlehlé budovy probíhá v několika etapách. V neposlední etapě, která začala minulý rok, se restaurátoři věnují opravě 12 balkónů na jižní fasádě. Oprava byla nutná kvůli zatékání vody do konstrukce. Navíc prostory pod balkóny slouží jako skladovací místnosti, nejsou vytápěné a kvůli těžké staré suti hrozilo zborcení nosné konstrukce.

Materiál nezatěžující konstrukci

Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou památku, byl obzvláště kladen velký důraz na použité materiály. Stavební dokumentace a použité materiály podléhaly velmi přísnému schvalovacímu procesu. Původně mělo jako materiál pro výplň prostor v balkónech sloužit kamenivo z expandovaného jílu, nicméně nakonec bylo toto kamenivo nahrazeno pěnovým sklem REFAGLASS. Hlavním důvodem byly technické parametry obou materiálů.

Restaurátoři požadovali lehký materiál, který nezatěžuje konstrukci. Ze zkušeností se zatékáním vody potřebovali také materiál, který nebude nasákavý. Oba hlavní parametry pěnové sklo REFAGLASS splňuje. Skládá se totiž z malých uzavřených skleněných buněk, které drží pevně u sebe. Tyto buňky zajišťují, že zrno absolutně nepropustí vodu. Tím je vyloučen vznik kapilár a následné promrzání materiálu.

Ivan Podracký, stavitel a restaurátor některých částí Pražského hradu, si pěnové sklo REFAGLASS oblíbil i z jiných důvodů: „Moderní doba přináší nové materiály a nové poznatky o rekonstrukci. Stále jsme hledali materiál, který bude nejen lehký a nenasákavý, ale i nehořlavý a odolný vůči mechanickým vlivům jako jsou například hlodavci, houby a podobně. Mohu říci, že pěnové sklo v těchto ohledech zatím nebylo překonáno.“

Výroba pěnového skla spočívá ve zpracování odpadových střepů z obalového skla. REFAGLASS je tedy i stoprocentně ekologický, což je v poslední době také stále častější požadavek mnohých investorů.

Časový harmonogram

Pěnové sklo na rekonstrukci dodala společnost RECIFA, a.s. a realizaci provedla společnost SP s.r.o. Přestavba balkónů, na kterou bylo použito 50 m³ pěnového skla, začala v říjnu minulého roku a již za 2 měsíce byla opravena téměř polovina. Po zimní přestávce bude zrekonstruováno zbývajících 7 balkónů.

Každá doba přináší nové a nové objevy. Mnozí současníci kroutí například hlavami nad „barbarským“ omítnutím některých druhů maleb v historických budovách. Málokdo však ví, že pro nás dnes nepochopitelný proces mohl mít i své opodstatnění. V polovině 18. století například Marie Terezie vydala požární řády, které zakazovaly ve městech v interiérech budov spalné materiály. Ty musely být opatřeny nehořlavou povrchovou úpravou, což v té době představovalo jen omítnutí. Doba se však vyvíjí, lidé se snaží neustále inovovat a vylepšovat. Jisté je, že pěnové sklo nebude pro své technické parametry dlouho překonáno.