Plánování městské výstavby a navrhování budov – obydlí

O způsobech zabezpečení objektů proti majetkové trestné činnosti bylo napsáno již hodně článků. Málo se ale rozebírají faktory, mající vliv na bezpečí, které svému majiteli poskytují. Zajímavý pohled na tuto problematiku poskytuje norma, která vznikla na půdě evropského výboru pro normalizaci (CEN). Jedná se o normu TS 14383-3.

Norma se zabývá faktory, ovlivňujícími bezpečnost objektů pro bydlení, tedy rodinných domků i bytových domů. Podrobně zkoumá nejrůznější faktory, které mohou mít vliv na bezpečnost objektu a skládá se ze dvou částí. První částí normy je textová část, v níž jsou jednotlivé faktory shrnuty a vysvětleny. Místy se může zdát, že některé zde uváděné faktory se jeví jako zcela samozřejmé, nicméně je dobré mít jednotlivé faktory mající vliv na bezpečí jasně a jednoznačně popsány. Hlavním přínosem je druhá část normy, sestávající z tabulek, v nichž jsou jednotlivé faktory kvantifikovány – ke každému z nich je přiřazena určitá bodová hodnota. Stačí tedy vyplnit celou tabulku a z ní jednoznačně vyplyne, jaké je nebezpečí, že dojde ke vloupání nebo jiné škodě na majetku. Norma tak poskytuje výborné vodítko, využitelné například projektanty a staviteli, pro následné posouzení nebezpečí vzniku pojistné události pak pojišťovnám. Pomůže ale také každému majiteli nebo uživateli objektivně zhodnotit bezpečnost jeho objektu, uvědomit si, co vše má na bezpečnost vliv.

Podívejme se nyní nejprve na textovou část normy

Textová část poskytuje vodítko a doporučení pro snižování rizika zločinů proti osobám a majetku v obydlí a jejich bezprostředním okolí v průběhu plánování a projektování. Týká se nových i stávajících obytných budov, stojících samostatně nebo ve skupinách. Kromě toho, že je důležité podrobně posuzovat vlastní budovu, je také podstatné do návrhu zahrnout vlivy, které plynou z lokality i rozmístění sousedících objektů. Sem patří například faktory jako vedení komunikací, infrastruktura a orientace objektů. Urbanisté, projektanti, investoři a profesionálové, kteří jsou experty v prevenci kriminality, by měli být v projekčním týmu, aby bylo zajištěno, že jsou brány v úvahu kriminogenní faktory již v raných stádiích plánovacího procesu. Společný přístup by měl zvažovat různé faktory, které mohou snižovat nebezpečí spáchání kriminálních činů. Některými z důležitých faktorů jsou vlastnictví, přítomnost v objektu a minimalizace konfliktů. Cílem je, aby situování veřejného prostranství zaujalo obyvatele tak, aby je brali za své a cítili se za ně odpovědní. Podaří-li se toho dosáhnout, je výskyt zločinnosti a antisociálního chování méně pravděpodobný.

Jedním z nejúčinnějších faktorů ochrany proti potenciálním pachatelům je riziko být spatřeni a identifikováni, což je důvodem, proč je přítomnost osob a přirozené sledování tak důležité. Je vhodné, pokud je to možné, smíšené využívání prostoru. Tím se prodlužuje oživení a pohyb v delším úseku dne.

Uliční mobiliář by měl být navržen tak, aby poskytoval dobré průhledy a umožňoval tak přirozené pozorování. Z téhož důvodu by měly být vchody objektů orientovány směrem do veřejného prostranství. Obava ze zločinnosti, ať skutečná nebo zdánlivá, by měla být brána v úvahu a mělo by tomu být přizpůsobeno i prostředí. Je třeba se vyvarovat všeho, co vyvolává konfliktní situace. Měly by být vytvořeny bezpečné podmínky pro chodce a cyklisty, evokující pocit bezpečí lákající k jejich využití.

Budovy určené k bydlení lze rozdělit do dvou velkých skupin:

1. Individuální obytné objekty, volně stojící nebo sdružené ve skupinách.
2. Bloky s větším počtem bytů.

Tabulka 1 - Úroveň rizika a způsoby zabezpečení

Úroveň zabezpečení	Úroveň rizika	Preventivní opatření
1	Velmi nízké	Jednoduché mechanické zabezpečení
2	Nízké	Přídavné mechanické zabezpečení
3	Střední	Přídavné mechanické zabezpečení a minimální elektronické zabezpečení
4	Vysoké	Rozsáhlé mechanické zabezpečení a střední elektronické zabezpečení
5	Velmi vysoké	Rozsáhlé mechanické zabezpečení a vysoké elektronické zabezpečení

V oblasti prevence kriminality existují tři objektivní kritéria, která je třeba brát v úvahu:

1. Nebezpečí fyzického napadení a obava o život.
2. Podstata a hodnota vlastnictví, které je třeba chránit.
3. Stupeň dostupnosti tohoto vlastnictví, posuzováno globálně.

Vývoj kriminality v Evropě zjevně potvrzuje, že jsou krádeže často spojeny s kriminalitou namířenou vůči osobám (vystaveným fyzickému útoku doma nebo v blízkosti jejich obydlí). Technická ochranná opatření budou pomáhat předcházet trestným činům proti osobám a majetku a bránit neoprávněnému přístupu ke stavbám. Doporučuje se také chránit vozidla i ostatní vlastnictví umístěné ve společných prostorech. Metodika se bude skládat z popisu modelů chování pachatele a analýzy rizik předpokládaného objektu, individuálního nebo společného, a navrhovat technická doporučení a řešení.

Možná opatření

Jakákoli strategie prevence kriminality je jedním ze základních prvků řízení rizik. Než je možné vyvinout účinnou strategii, je důležité identifikovat a porozumět existujícím rizikovým faktorům. Základem při stanovení úrovně rizika je dát vysokou prioritu místním faktorům. Je třeba diagnostikovat kriminalitu v bezprostředním okolí a identifikovat tak typ stávající kriminality, kdy a kde k výskytu došlo a jakých skupin obětí se týká. Je také důležité identifikovat faktory, které mají vliv na příležitost ke kriminálním aktivitám v určitém prostoru, byť nemusí být na první pohled zřejmé. Kupříkladu může určitá linie procházející rezidenční oblastí spojovat dva zájmové body atraktivní také pro potenciálního delikventa. Ačkoli nemusí být v těsné blízkosti obydlí, mohou mít tyto faktory vliv na pravděpodobnost kriminální aktivity. Tam, kde je plánována nová výstavba domů, je důležité považovat kriminalitu za potenciální součást vývoje a vzít v úvahu poznatky z průzkumu kriminality v sousedních oblastech.

Charakter okolí

První dojem působící na potenciální pachatele bude mít velký vliv na rozhodnutí, zda se o vloupání pokusit. Ačkoli mohou být pro potenciální pachatele vzhledem ke zjevné prosperitě atraktivní dobře udržované obytné soubory, je současně pravděpodobné, že budou jejich obyvatelé na své vlastnictví hrdí a budou si na něj dávat větší pozor a chránit je. Lze předpokládat, že domácnosti, které spolupracují na ochranných opatřeních a aktivitách, budou méně vystaveny kriminalitě a poskytne jim to vyšší kvalitu života. Předpokladem je, aby měl obytný soubor jasnou identitu a rozmístění jednotlivých objektů by mělo umožňovat maximální přehlednost obytného prostoru. Je také vhodné aby byly promíchány různé typy objektů a jejich osídlení.

POZNÁMKA: Obecně lze předpokládat, že se pachatelé, pokud možno, se vyhnou konfrontaci. Neobývaný dům je zranitelnější než obydlený dům. Riziko zvyšuje také špatný výhled z ulice nebo z ostatních domů. Nepřáteli pachatele jsou čas, hluk a riziko přítomnosti lidí (odhalení policií nebo někým jiným).

Kromě vloupání může pocit strachu ze zločinu vyvolávat také pouliční kriminalita, zejména ničení soukromého a veřejného majetku (vandalismus, zakládání požárů v nádobách na odpadky), kriminalita v oblasti dopravních prostředků (krádeže automobilů, jízdních kol, motocyklů a mopedů, jejich součástí) a stupňující se útoky proti osobám. Tyto přestupky a trestné činy mohou být páchány jak místními obyvateli, tak pachateli přicházejícími odjinud, a proto je zapotřebí volit různé přístupy k ochraně.

Typy pachatelů

1. příležitostný pachatel
2. zkušený pachatel

Příležitostní pachatelé jsou takoví, kteří spáchají trestný čin, pokud se jim naskytne příležitost. Zajímají se o domy, do nichž je snadný přístup, malá úroveň dohledu a snadné ústupové trasy. Potenciální pachatel ví, že ve většině obydlí jsou předměty stojící za ukradení a věří, že se mu krádež při minimálním riziku vyplatí. Dalšími faktory, které mohou mít na příležitostného pachatele vliv, jsou volná parkovací stání před domem, špatné nebo žádné osvětlení, neexistence zabezpečovacího zařízení nebo celkový dojem, že se žádný z obyvatel ze sousedství nestará o to, co se tam děje. Příležitostný pachatel má obvykle pouze lehké ruční nástroje, jako je šroubovák nebo páčidlo, může ale také použít nástroje, které obyvatelé ponechali na dosah, jako například rýč. Přístupná okna a dveře, které mají malou odolnost proti násilnému vniknutí, poskytují snadný přístup, jaký tento typ pachatele vyhledává.

Zkušený pachatel se před spácháním trestného činu snaží získat informace. Je také pravděpodobné, že bude mít na mysli určitý cíl a může být připraven použít efektivnějších nástrojů, které usnadní přístup. Zkušení pachatelé mají velmi často odborné znalosti, jak obejít nebo sabotovat mechanické, elektronické nebo kamerové bezpečnostní systémy.

Tabulka 2 - Doporučená třída odolnosti výrobků k dosažení specifikované úrovně zabezpečení

Výrobek	Evropská norma	Úroveň zabezpečení
		1	2	3	4	5
Vchodové dveře a	ČSN P ENV 1627	Třída 1	Třída 2	Třída 3 4	Třída 4 5	Třída 5 6 b
Bezpečnostní zámek	EN 12209	Třída 2	Třída 3	Třída 3	Třída 4	Třída 5
Cylindrická vložka b	EN 1303	Třída 4	Třída 4	Třída 4	Třída 5	Třída 5
Dveře, v nichž je zámek uložen c	EN 1906	Třída 1	Třída 2	Třída 3	Třída 4	Třída 4
Dosažitelná okna	ČSN P ENV 1627	Třída 1	Třída 2	Třída 3	Třída 4	Třída 4
Dosažitelné zasklené plochy d	ČSN EN 356	Třída P4A	Třída P5A	Třída P6B	Třída P7B	Třída P8B
Okenice chránící dosažitelná okna nebo dveře e	ČSN P ENV 1627	Třída 1	Třída 2	Třída 2	Třída 3	Třída 4
	Jsou-li okenice použity ve spojení s bezpečnostními okny nebo dveřmi, může být třída odolnosti snížena
Okna nebo dveře dosažitelné pouze ze žebříku f	ČSN P ENV 1627	-	Třída 1	Třída 2	Třída 3	Třída 4
Zasklení dosažitelné pouze ze žebříku	ČSN EN 356	Dvojité zasklení	Dvojité zasklení	Třída P4A	Třída P5A	Třída P6B
Poplachový nebo zabezpečovací systém	EN 50130, ČSN EN 50131-1	-	Stupeň 1 (nepovinné)	Stupeň 1 (nepovinné)	Stupeň 2	Stupeň 3
Trezory	ČSN EN 1143-1	Požadované cenné předměty přesahují určitou hodnotu
a Mají-li dveřní křídlo a zárubeň pevnou konstrukci, postačí jednobodový zámek až do třídy odolnosti 3. Jsou-li dveře a zárubeň méně pevné, musí být použito vícebodové uzamčení třídy odolnosti 3 a vyšší. b Dveře třídy odolnosti 5 a 6 musí být zkoušeny s namontovaným bezpečnostním zámkem a vložkou, v souladu s požadavky ČSN P ENV 1627. c Jednotlivé komponenty se vždy zkouší v instalovaném stavu, tzn. dveře s rámem, závěsy a zámkem. U dveří třídy odolnosti 1 až 4 může uživatel volit bezpečnostní vložkový zámek, pro tyto třídy jsou jednotlivé prvky zkoušeny také samostatně (viz ČSN EN 1303 a ČSN EN 1906, Příloha A). U dveří třídy 5 a 6 jsou zámky součástí zkoušek v souladu s ČSN P ENV 1630. d Zasklení stavebních prvků v souladu s ČSN P ENV 1627, třída odolnosti 5 a 6, musí být odolné proti narušení úhlovou bruskou. Pro ochranu proti průstřelu nebo výbuchu musí zasklení splňovat požadavky: EN 1063: Resistance against bullet attack (odolnost proti střelám) EN 13541: Resistance against explosion pressure (odolnost proti výbuchovému tlaku) Uvedené dokumenty popisují pouze kvality vlastního skla. Požadavky na kompletní prvky jsou obsaženy v následujících dokumentech: ČSN EN 1522: Bullet Resistance (Odolnost proti průstřelu), EN 13123-1: Explosion resistance, Shock tube (Odolnost proti výbuchu, Rázová trubice) nebo ČSN EN 13123-2, Range test (Zkouška na volném prostranství). ČSN EN 356, ČSN EN 1063 a ČSN EN 13541 popisují bezpečnostní třídy zasklení a nikoli jeho upevnění, které musí odpovídat příslušným doporučením výrobce. e Okenice mohou být použity ve spojení s testovanými dveřmi nebo okny odolnými proti vloupání. Tyto dva prvky mohou mít v tomto případě odolnost nižší třídy. Nezapomeňte, že požadovanou odolnost proti vloupání mají okenice pouze v uzavřeném stavu. f Zkušení pachatelé se snadno dostanou na balkony ve vyšších podlažích.

Další doporučení pro určitá rizika

Zčásti soukromé plochy ve společném užívání

K dalšímu zvýšení bezpečí je vhodné zvážit instalaci kamerového systému a přístupového systému. Kamerové systémy by měly splňovat požadavky ČSN EN 50132-7. Přístupové systémy by měly splňovat požadavky ČSN EN 50133-1.

Další požadavky na bezpečí osob

Ochranu osob proti střelným zbraním (viz ČSN EN 1063, ČSN EN 1522) nebo účinkům výbušnin (viz ČSN EN 13541, ČSN EN 13123-1, ČSN EN 13123-2) je třeba posoudit individuálně v souladu s uvedenými normami.

Individuální výstavba

Analýza rizik

Pro zpracování analýzy rizik u individuální výstavby jsou k dispozici formuláře, jejichž příklad uvádíme v závěru tohoto článku.

Zvýšení zabezpečení obytných souborů individuální výstavby

Různé okolnosti, které mohou ovlivňovat ochranu obytných objektů proti krádeži, vloupání nebo agresivnímu jednání působí ve třech prostředích:

a) v okolním prostředí,
b) v bezprostřední blízkosti objektů nebo jejich bezprostředním okolí,
c) ve vlastních objektech a vnitřním prostoru.

Okolní prostředí zahrnuje:

a) přístupové cesty,
b) dohled nad přístupovými cestami pro pěší a vozidla,
c) osvětlení.

Přístupové cesty: Přístupové cesty (pro pěší nebo vozidla), by měly být, pokud je to možné, otevřené a viditelné od vstupu na území, aby neposkytovaly úkryty pro potenciální pachatele. Toho lze dosáhnout například uspořádáním jednotlivých domů tak, aby jejich průčelí sousedila s relativně malým úsekem komunikace. K dobrému pocitu může přispívat také povrch komunikací vytvořením symbolických nebo psychologických překážek, například dopravu zpomalujícími příčnými nerovnostmi. Riziko trestné činnosti lze snížit minimalizací vstupů.

Zabydlenost

Důležitým opatřením v prevenci kriminality je vytvořit pokud možno o nejbližším okolí pocit zabydlenosti. Pocit zabydlenosti by měl být tak zřejmý, aby odradil potenciální pachatele, vzbudil v nich obavu, že budou při páchání trestné činnosti vyrušeni nebo zpozorování. Jedním z obecně akceptovaných způsobů je aplikace koncepce „obranného prostoru”, tj. rozdělení území do čtyř kategorií: veřejný prostor, poloveřejný prostor, polosoukromý prostor, soukromý prostor. Pro dosažení maximální bezpečnosti obydlí a jejich okolí je zapotřebí se v jejich situování a způsobu využití vyvarovat dojmu opuštěného území. Pachatelé bývají dost rafinovaní při posuzování teritoria a rizik spojených s vniknutím. Tato rizika jsou tím větší, čím větší je soukromý prostor, a zvyšují se bariérami, které veřejný a soukromý prostor oddělují. Ty mohou být fyzické, například živé ploty, zdi atd., nebo víceméně symbolické, jako jsou vývěsní štíty, vegetace nebo změna povrchu.

Řešení a uspořádání veřejného prostranství Provedení a úprava veřejného prostranství by měly splňovat požadavky stanovené ENV 14383-2.

Veřejné prostory jsou otevřená území s neomezeným přístupem, například ulice a parkoviště. Veřejné prostory by měly být navrženy tak, aby oprávněným uživatelům poskytovaly pocit bezpečí a potenciální pachatelé by se měli cítit ohroženi. Při přehledném uspořádání a dobrém osvětlení přicházejí pachatelé o možnost úkrytu. Při projektování chodníků je třeba zvažovat jejich vedení, protože mohou zvýšit provoz v lokalitě a poskytovat zbytečný přístup k obydlím. Příjezdové cesty k obytným komplexům by měly být omezeny na minimum a musí být dobře navrženy, dobře osvětleny a viditelné z oken blízkých domů. Opatření zaměřená proti slídění a typování v nejbližším sousedství mohou být vyznačení prahu přístupové komunikace a značky u vchodu, vytvářející dojem přechodu z veřejného do poloveřejného prostranství. V hustě osídlené slepé ulici budou potenciální pachatelé pociťovat riziko, že budou zpozorováni, zatímco obyvatelé a návštěvníci se budou cítit bezpečněji. Obydlí by měla být situována tak, aby umožňovala vzájemné sledování přístupových cest a zranitelných míst, takže kdokoli přichází nebo odchází může být zpozorován sousedy. Zdi a stěny budov na veřejných a poloveřejných prostranstvích mohou být atraktivní pro tvůrce graffiti, a proto by již při návrhu mělo být pamatováno na ochranu povrchu před graffisty.

Řešení a situování poloveřejného prostranství

Poloveřejná prostranství jsou prostranství veřejnější než soukromá. Do této kategorie patří systémy chodníků, rezidenční parkovací plochy, skupiny garáží, uzavřená hřiště a přístupy do obytných komplexů.

Kriminální aktivity na parkovištích pro návštěvy lze minimalizovat dvěma způsoby:
a) Parkoviště pro návštěvy jsou tak blízko obydlí, že jejich obyvatelé mají na parkoviště výhled a mohou na ně dohlížet.
b) Parkoviště pro návštěvy je umístěno ve větší vzdálenosti od přístupového systému pro rezidenty, je třeba zajistit možnost přístupu pro záchranná nebo asistenční vozidla.

Systém chodníků by měl být plánován podle stejných principů jako přístupové komunikace a být dobře osvětlen a jasně vymezen. Nepřehledné, zcela osamoceně vedené chodníky protínající rezidenční prostory jsou považovány za veřejné prostranství a je vhodné se jim při plánování vyhnout, protože poskytují více příležitostí k napadení a konfrontaci, nebo mohou sloužit jako únikové cesty pro pachatele, a mohou přispívat ke zvýšené obavě ze zločinu.

Řešení a situování polosoukromého prostranství

Polosoukromá prostranství zahrnují prostory jako předzahrádky, chodníky, schody k hlavním vchodovým dveřím nebo stání pro vozidla.

Pro obyvatele je důležité, že je trasa vedoucí od jejich předních dveří na rušnou veřejnou komunikaci bezpečná a zabezpečená. Pokud je to možné, měly by být cesty pro pěší jasně viditelné z oken blízkých domů, takže se obyvatelé mohou méně obávat tudy procházet ve dne i v noci.

Hájitelný soukromý prostor

Soukromý prostor zahrnuje prostory pod přímým dohledem osoby nebo osob, které nejsou přístupné nikomu cizímu, například zadní zahrada.

Bezprostřední okolí objektu

Hraniční plot nebo zeď

Ploty jsou fyzickou překážkou, značící hranici mezi veřejným a polosoukromým nebo soukromým prostorem. Mohou být tvořeny z jednoduchých částí: např. dřevěné nebo kovové prvky, mříže (viz EN ČSN 10223-6 a ČSN EN 12839), zděné stěny, vegetace jako živé ploty, nebo jejich kombinace. Fyzické překážky mohou být doplněny elektrickými částmi, například detektory vniknutí, kamerovými systémy se senzory, nebo bez¹ nich, bezpečnostními světly spojenými s elektronickým zabezpečovacím systémem.

Pokud si obyvatel přeje chránit přístup do prostoru uvnitř oplocení, bude nezbytné, aby byla vstupní vrata ovládána dvojitým přístupovým zámkem nebo elektronickým uzamykacím systémem, s dálkovým, nebo bez dálkového ovládání. Doporučuje se kontrolovat přístup pomocí interkomu nebo videotelefonu. Vedlejší vstupní vrata by měla být trvale uzamčena a neotevírána, aniž by to vyžadovala oprávněná osoba. Stejná ochrana by měla být aplikována na celou délku plotu ohraničujícího pozemek a na všechny průchody. Všechny přístupy by měly být dobře viditelné z vnitřku domu.

Situování a umístění garáží

Kromě funkce poskytování přístřešku pro automobily jsou garáže používány také jako prostor pro umístění jízdních kol, motocyklů a zahradní techniky včetně sekaček na trávu. Zabezpečená garáž tedy může snižovat nebezpečí krádeže. Garáže by měly být umístěny těsně vedle domu, pokud možno se vstupními dveřmi orientovanými do ulice a nejméně na délku automobilu od chodníku nebo veřejné cesty. Jestliže má garáž spojovací dveře s domem, je nutné tyto dveře posuzovat, jako by to byly vchodové dveře (viz Tabulka 2). Vše musí být aplikováno v závislosti na stupni zabezpečení a hodnotě majetku, který je třeba chránit v souladu s platnou legislativou.

Opatření k zabezpečení motorových vozidel proti krádeži

Všeobecně lze považovat garážování automobilu nebo motocyklu za dostatečnou ochranu proti krádeži nebo poškození. Doporučuje se vyvarovat se parkování na ulici nebo na veřejném parkovišti vzdáleném od domu, na němž není hlídání ani osvětlení. Při parkování na ulici by měla být vozidla vybavena mechanickým nebo elektronickým zabezpečením proti krádeži.

Prostory vně budov

Nářadí, žebříky a další náčiní, které by mohlo posloužit ke kriminální činnosti, by mělo být uzamčeno v kůlně nebo v garáži, případně upevněno ke zdi vhodným zámkem.

Telefonní přípojka

Jsou-li telefonní linky používány pro přenos tísňového volání nebo přenosu poplachového signálu, neměly by být přístupné pro neoprávněnou manipulaci. Za určitých okolností by měly být významné telefonní linky chráněny elektronicky.

Venkovní osvětlení

Všeobecně
Bezpečnostní osvětlení by mělo být navrženo tak, aby neposkytovalo stinná místa, která by delikventům umožnila trestnou činnost, aniž by byli zpozorováni.

Bezpečnostní osvětlení by mělo být buď automaticky spínáno něčí přítomností nebo ponecháno za tmy trvale zapnuto.

Osvětlovací systémy spínané senzory

Osvětlovací systémy spínané senzory mohou, v závislosti na okolnostech, pomoci v prevenci kriminality. Například osvětlovací systém spínaný detektory pohybu je účinný v obytných lokalitách nebo obydlích, zatímco v opuštěných lokalitách může pachateli spíše pomoci. V takovýchto případech je účinnější zábleskový světelný zdroj.

Umístění reflektorů a senzorů

Prostor od brány k hlavnímu vchodu do domu by měl být dobře osvětlen, aby za tmy umožnil náležitou identifikaci osob. Reflektory by neměly být umístěny přímo nad hlavou návštěvníka, protože ztěžují identifikaci, ale umístěny zboku, aby se světlo soustředilo na obličej návštěvníka.

Reflektory by měly být umístěny tak, aby nebyly příčinou nepříjemností nebo nebezpečí pro sousedy a uživatele komunikace. Reflektory, senzory a jejich napájecí zdroje by měly být chráněny před manipulací potenciálními pachateli. Domovní čísla nebo názvy, názvy ulic nebo další informační prvky by měly být dobře osvětleny, aby je mohli návštěvníci nebo záchranné služby snadno rozpoznat. Požadavky na prostředky veřejného osvětlení jsou obsaženy v ČSN EN 60598-2-3.

Plášť budovy

Prostředky využívané ke spáchaní vloupání závisí na několika faktorech souvisících s materiály stavební konstrukce. Nejběžnějšími místy násilného vniknutí do obytných domů jsou dveře a okna. Místo a metoda vloupání jsou ovlivněny následujícími významnými faktory: řešení prostředí, viditelnost místa, odolnost dveří a oken proti vloupání, jejich přístupná kování, jakož i příslušenství těchto prvků (způsob jejich upevnění). Je neobvyklé, aby potenciální pachatelé rozbili okno a poté prošli nebo prolezli rozbitou tabulí¹. Obvykle je okno rozbito, aby bylo možné dosáhnout na nechráněnou kliku dveří nebo okna. Dveře a okna mohou být násilně otevřeny mnoha způsoby. Například:
a) fyzickou silou, např. prokopnutím nebo proražením ramenem,
b) pomocí mechanických nebo elektrických nástrojů a nářadí,
c) manipulací se zámky.

Bezpečnost dveří, oken a okenic

Dveře, okna a okenice by měly odpovídat požadavkům ČSN P ENV 1627, dosáhnout požadované úrovně ochrany, uvedené v Tabulce 2. Jako prevence proti krádežím prováděných osobami používajícími falešnou totožnost se také doporučuje instalovat do hlavních vchodových dveří širokoúhlá kukátka, kterými lze identifikovat návštěvníka při zamčených dveřích. Robustní bezpečnostní řetízek umožňuje ověření totožnosti návštěvníků (pomocí jejich dokumentů) a zabraňuje násilnému otevření dveří. Zasklení stavebních prvků odolných proti násilnému vniknutí, odpovídajících ČSN P ENV 1627, musí splňovat požadavky ČSN EN 356. Požadavky na zasklení jsou popsány v ČSN P ENV 1627 a v Tabulce 2.

Přístupnost oken

Přístupná okna jsou definována jako okna, která pachateli umožní přístup k napadení. Patří sem okna v přízemí, na balkonech a v suterénu. Nesnadno přístupná okna jsou taková okna, do nichž se pachatel vloupání dostane jen vylezením po žebříku nebo vyšplháním pomocí jiného prostředku. V takovém případě je napadení obtížnější, mohou být použita okna s nižší třídou odolnosti (viz Tabulka 2).

Zabezpečení nouzových východů

Účelem požárních nouzových východů je umožnit únik osobám nacházejícím se uvnitř budovy. Bez ohledu na tento požadavek mohou nouzové východy přesto splňovat tytéž požadavky odolnosti proti násilnému vniknutí z vnějšku. Pro prosklené dveře a skleněné výplně vedle dveří je nutné použít sklo odpovídající ČSN EN 356. Požadavky na zasklení jsou popsány v ČSN P ENV 1627 a v Tabulce 2.

Domovní schránky a vhozy na dopisy

Nejsou-li dveře a okna zevnitř zamykána klíčem, neměly by být vhozy domovních schránek ani vhozy na dopisy blíže než 400 mm od zámku, pokud není instalován druhý zámek ve vzdálenosti větší než 400 mm od otvoru. Je-li schránka umístěna za vhozem, musí záklopka splňovat požadavky ČSN EN 13724 typu 1, 2 nebo 3.

POZNÁMKA: Nemělo by být možné použít vhoz pro vsunutí zbraně nebo nástroje, jímž by se dalo manipulovat se zámkem dveří a zajistit si tak přístup. Také skříňka nebo „klícka” za vhozem mohou znemožnit přístup ke klíčům ležícím poblíž.

Vnitřní prostory

Poplachový systém

Poplachové systémy detekují a oznamují nenormální stav (jako například vniknutí nebo rozbití skla), ale neposkytují fyzickou ochranu. Použití poplachového systému je účinné pouze v kombinaci s mechanickými opatřeními. V tomto směru spočívá role poplachového systému ve zjištění násilného vniknutí do objektu. Viditelné části poplachového systému mají potenciální pachatele odstrašit před:
a) vandalismem;
b) vloupáním.
Poplachový systém by měl být navržen tak, aby byla detekce aktivována, jakmile jsou opatření fyzické bezpečnosti napadena. Návrh poplachového systému závisí na jednotlivých vlastnostech (majetku), měl by být instalován odborníky. Národní poznámka: Doporučuje se volit montážní firmu, jejíž odbornost je potvrzena například certifikátem o členství v profesním sdružení a která zaručí, že montáž odpovídá ČSN CLC/TS 50131-7.

Tiché poplachy se liší od slyšitelných poplachů v následujících ohledech: tichý poplach není na místě indikován akusticky ani opticky, na rozdíl od systému vyznačujícího se indikací např. sirénou nebo zvonkem a případně světelným majákem. V každém případě může být poplachový systém připojen na pult centralizované ochrany, který poskytuje dohled 24 hodin denně. V silně obydlených lokalitách je pravděpodobnější, že bude použit pouze akustický poplachový systém. Spuštění velmi hlasité sirény a světelný poplach mohou mít na pachatele snažícího se vniknout do objektu psychologický efekt. Blikající maják indikuje umístění objektu. Efektivita takovéhoto systému může být neadekvátní, jestliže po poplachu nenásleduje okamžitý zásah na místě. Dojde-li k příchodu poplachové zprávy, měl by být poplachový signál operátory ověřen a vyhodnocen a měla by následovat příslušná akce odpovídající instrukcím. Doporučuje se, aby byly přístupné části poplachového systému, jako je siréna², maják, detektory atd., umístěny tak, aby nemohlo docházet k jejich sabotáži. Všeobecné požadavky pro poplachové systémy jsou obsaženy v EN 50130 a ČSN EN 50131-1. Poplachový systém musí být instalován v souladu s ČSN CLC/TS 50131-7 a souvisícími TNI 33 4591-1, 2 a 3.

Trezory

Pro ukládání předmětů vysoké hodnoty, jako jsou peníze, šperky, cenné papíry atd., by měl být instalován trezor odpovídající požadavkům EN 1143-1.

Objekty pro bydlení

Byty v obytných budovách vyžadují analýzu rizik, která bere v úvahu relativně velký počet osob využívajících poloveřejný prostor v budovách a kolem nich, což často vede k menší pozornosti ze strany obyvatel. V těchto případech mají potenciální pachatelé větší příležitost ke vstupu do budovy a přístup ke vchodovým dveřím jednotlivých bytů.

Analýza rizik

Pro vytvoření analýzy rizik pro obytné domy slouží formuláře obsažené v normě.

Zvýšení bezpečí v bytových domech

Na ochranu bytových domů se společnými vchody proti krádeži a drobné kriminalitě mají vliv různé činitele, mezi něž patří:
a) vnější prostředí,
b) obvod objektu a společné prostory,
c) byty.

Ochrana vnějšího prostředí

Chodníky a pasáže

Chodníky a pasáže by měly být dobře osvětleny a dobře viditelné z co nejvíce směrů. Záhony a vegetaci lze velmi efektivně využít k prevenci kriminality, ale je třeba je pečlivě vybrat a vhodně rozmístit.

POZNÁMKA: Nedostatečná údržba okolí nejen vytváří dojem zanedbanosti a stísněnosti, ale může také vést k vytváření míst vhodných pro úkryt potenciálního pachatele. Nestříhané rostliny a keře mohou také stínit a omezit tak možnost přirozeného dohledu.

Podchody a tunely by měly být pokud možno co nejširší, jasné, přímé a dobře osvětlené. V ohybech nebo rozích by měla být instalována zrcadla. Jde-li o zjevně riziková místa, doporučuje se zvážit i instalaci kamerového systému. Kamerový systém musí být instalován v souladu s odpovídající legislativou, zabývající se ochranou soukromí.

Přístupy pro vozidla

Musí být umožněn přístup pro vozidla záchranných služeb. Bezpečný prostor kolem budov by mělo zajistit dobré a jasné značení, organizace provozu a prostředky k omezení rychlosti.

Venkovní parkoviště a garážové bloky

Doporučuje se, aby byla parkoviště dobře osvětlená a aby na ně dobře viděli obyvatelé i uživatelé přilehlých komunikací. Soukromá parkoviště a parkoviště pro návštěvy by měla být jasně označena. Používání soukromých parkovišť může být vhodnými technickými prostředky, například zamykatelnými odstranitelnými sloupky, vymezeno pouze pro místní obyvatele. Jako doplňující opatření může být použit kamerový systém. V lokalitách vysoce postižených delikvencí je žádoucí oddělit jízdní pruhy a jednotlivé parkovací plochy pevnými překážkami, květináči nebo patníky, aby nebyla parkoviště zneužitelná pro nezákonné závodění nebo jiné nebezpečné aktivity. Jako doplňkové opatření je vhodné zvážit použití kamerového systému. Dveře u samostatně stojících garážových bloků by měly odpovídat ENV 1627.

Dětská hřiště

Primární odpovědnost za bezpečí dětí mají jejich rodiče, avšak pomoci mohou i ostatní obyvatelé. Řešení a uspořádání dětských hřišť by mělo v maximální míře přispívat k bezpečí dětí prostřednictvím přirozené přehlednosti. Hřiště by měla být situována tak, aby na ně bylo vidět z okolních domů nebo z pracoviště domovníka nebo hlídače. Dětská hřiště by měla být přednostně situována co nejdále od příjezdových komunikací určených pro jednostopá nebo dvoustopá motorová vozidla a měla by splňovat požadavky ČSN EN 1176-1 a ČSN ČSN EN 1177.

Venkovní osvětlení

Bezpečnostní požadavky

Dobře vyprojektované osvětlení odolné proti vandalismu může odradit potenciální pachatele a snížit obavy z kriminality. Veškeré komunikace, chodníky, vchody a příjezdové cesty k větší zástavbě by měly být dobře a rovnoměrně osvětleny.

Instalované osvětlovací zařízení by mělo být udržováno a pravidelně kontrolováno.

Způsob osvětlení

Dobře navržené osvětlení může být u budov účinné, doplňuje-li ostatní specifická bezpečnostní opatření. Osvětlení domovních fasád, otevřených prostranství a zahrad může být dekorativní i při současném zvýšení zabezpečení.

Minimalizace nežádoucích vlivů

Je třeba zajistit, aby bylo světlo směrováno na místa, kam je určeno, a sloužilo k požadovanému účelu. Chodníky by měly být osvětleny osvětlovacími tělesy, jejichž veškeré světlo je omezeno na prostor pod horizontální rovinou, v níž leží světelný zdroj. U směrových a informačních tabulí by mělo být zajištěno, aby byl světelný tok soustředěn tam, kde je ho zapotřebí.

Údržba

Osvětlení v zástavbě by mělo být pravidelně kontrolováno. Stará, neúčinná osvětlovací tělesa s malým světelným výkonem a vysokými provozními náklady by měla být vyměněna. Vadné prvky by měly být neprodleně vyměněny. Stromy a křoví těsně u zdrojů světla by měly být pravidelně prořezávány a stříhány, aby umožňovaly dobré osvětlení chodníků a domovních dveří.

Perimetrická ochrana (společná prostranství)

Přístup k budovám

Hlavní vchody do domů by měly být jasně zřetelné, nápadné a dobře osvětlené, aby neposkytovaly možnost úkrytu pro potenciální pachatele.

Je-li pod dohledem hlavní vchod, měly by být pod dohledem také ostatní vchody. Osvětlení vchodů by mělo mít stejnou intenzitu jako osvětlení okolí, protože potenciální pachatelé dávají přednost méně osvětleným místům.

Vstupy do budov by měly být pokud možno pod dohledem pomocí technických prostředků nebo strážných. Způsob provedení závisí na odhadu rizik, místních podmínkách, a je-li to vyžadováno, také na specifických požadavcích místních požárních předpisů. Nejefektivnějším způsobem dohledu se obvykle ukazuje fyzická ostraha.

Kontrolu přístupu lze realizovat:
a) elektronickým uzamykacím systémem ovládaným přístupovým systémem, například pomocí karet nebo kódů,
b) interkomem a případně kamerovým systémem umožňujícím správci nebo obyvatelům omezit přístup,
c) uspořádání s dvojitými dveřmi ovládanými vhodným přístupovým systémem, například pomocí karet nebo kódů (systém s navzájem propojenými zámky),
d) osobou kontrolující přístup návštěvníků.
POZNÁMKA: Společné vstupní dveře s přístupovým systémem by měly být chráněny proti manipulaci, zneužití a vandalismu.

Výtahy

Výtahy by měly splňovat požadavky ČSN EN 81-1. Jestliže je u budovy funkční přístupový systém, nemusí být výtahy vybaveny samostatným přístupovým systémem. Tam, kde je bezpečnost mimořádně důležitá, měly by být výtahy vybaveny opatřeními pro kontrolu vstupu (přívěškem, klíčem nebo kódem). Materiál stěn a ovládacích panelů by měly být masivní a odolné proti vandalismu. Výtahy s prosklenými dveřmi nebo celoskleněné poskytují uživatelům dobrý rozhled a pocit bezpečí.

Schodiště

Vnitřní schodiště by měla být dostatečně osvětlena ve dne i v noci (osvětlení s časovým spínačem nebo spínané detektorem pohybu).

Podzemní parkoviště

Přístupová rampa

Přístup do podzemních parkovišť nebo jejich soukromých částí by měl být vybaven přístupovým systémem. To je možné realizovat pomocí klíčového spínače, kartou, dálkovým ovladačem nebo systémem interkomu s kamerovým systémem nebo bez něj. Možnost současného průjezdu více vozidel za sebou lze vyloučit systémem dvou vzájemně propojených zábran nebo zařízením znemožňujícím vícenásobné použití téhož prostředku nebo obou systémů. Systém dvou vzájemně propojených zábran lze realizovat dvěma stavebními prvky, jakými mohou být garážové dveře, závory, patníky, a odpovídajícími ovládacími prvky. Instalace musí být robustní a musí splňovat příslušné bezpečnostní předpisy.

POZNÁMKA: Zařízení znemožňující vícenásobné použití téhož prostředku je elektronické zařízení, které zabrání vjezdu dalšího vozidla s použitím téhož prostředku (kódu, karty apod.), dokud první vozidlo nevyjede.

Podzemní parkovací prostory

Parkovací prostory by měly být pokud možno co nejvíce světlé a otevřené, je třeba se vyvarovat výklenků. Měly by být dodrženy následující zásady:
a) rovnoměrné osvětlení, pravidelně udržované,
b) použití světlých barev na stěnách a stropech, odolné proti graffiti,
c) instalace jasně viditelných značek,
d) pro vyšší stupně zabezpečení mohou být prostory nebo jejich části pod dohledem kamer.
Kromě uvedených zásad může pocit strachu omezit reprodukovaná hudba. Bezpečnost a ochrana vozidel se zvýší umístěním do samostatně uzavíratelných a uzamykatelných kójí.

Spojení se společnými prostory

Dveře vedoucí do společných prostor budovy mohou mít také funkci požárních dveří, případně funkci nouzového východu.

Nouzové východy ústící přímo do venkovního prostoru by měly splňovat požadavky ČSN EN 179 nebo prEN 13637. Je-li požadován vyšší stupeň zabezpečení, může být stav dveří elektronicky monitorován 24 hodin denně. Přístup z podzemních garáží do společných prostor budovy by měl splňovat stejné nároky na úroveň přístupu jako ostatní vchody do budovy. Nouzové východy z podzemních garáží odpovídající prEN 13637 mohou být napojeny na přístupový systém.

Dílny

V dílnách se obvykle nenachází předměty vyšší hodnoty, může ale dojít k podstatnému úmyslnému poškození. Obecně by měly být dílny uzamčeny a měly by splňovat požadavky ČSN P ENV 1627 (odolnost proti vloupání) a EN 14600 (požární odolnost). Dílny většího významu by měly být vybaveny požární signalizací a v případě potřeby elektronickým zabezpečovacím systémem.

Domovní schránky

Schránky by měly být pokud možno soustředěny na jedno místo v prostoru, který je chráněn přístupovým systémem, aby nemohlo docházet ke krádežím nebo poškozování zásilek.

Schránky by měly být uzamčeny a měly by odpovídat EN 13724.

Elektroměry a plynoměry

Ve všech zemích existují národní předpisy pro umístění elektroměrů a plynoměrů. Je-li to možné, měly by být umístěny na jednom místě uvnitř budovy. Jsou-li umístěny vně budovy, měly by být chráněny proti vandalismu ve skříních odolných proti vloupání.

Prostory pro nádoby na odpadky

Prostory pro nádoby na odpadky by měly být umístěny v prostorách snadno přístupných pro obyvatele, buď vně, nebo uvnitř budov. Z bezpečnostních důvodů by měly být přístupové dveře opatřeny samozajišťovacím zařízením, otevíratelné zevnitř bez pomoci klíče. Prostory pro nádoby na odpadky by neměly působit pocitem nejistoty a měly by být snadno přístupné pro firmy odvážející odpad.

Místnosti pro ukládání kočárků a jízdních kol

Tyto místnosti by se obecně měly nacházet v přízemí a měly by být dobře přístupné pro obyvatele. Jsou-li umístěny vně budovy, měl by být přístup k nim chráněn tímtéž způsobem jako ostatní vchody do budovy. K ochraně proti krádeži a neoprávněnému používání by měly být tyto místnosti opatřeny vhodnými úchyty, například kruhy umožňujícími k nim zamknout jízdní kola.

Sklepy/skladiště

Sklepy a skladiště jsou častým cílem vandalismu, vloupání a úkrytem pro narkomany. Z tohoto důvodu by měly být přístupy do těchto prostor zabezpečeny stejně jako ostatní vchody do domu.

Byty

Ochrana prostoru vně přízemních bytů

Při navrhování okolí domu a výběru vegetace je třeba dbát, aby nedocházelo k vytváření úkrytů, které by mohly posloužit pachatelům kriminálních činů, ani nežádoucím pozorovatelům. Lze to zajistit volbou vhodných rostlin a náležitou údržbou.

Snadno přístupná okna

Snadno přístupná okna jsou okna, která mohou pachateli umožnit napadení, např. nacházející se v přízemí a na balkonech. Takováto okna by měla splňovat požadavky ČSN P ENV 1627, aby bylo dosaženo určené úrovně zabezpečení (viz Tabulka 2).

Přístup k jednotlivým bytům

Chodby a schodiště by neměly poskytovat potenciální úkryty a měly by být dobře osvětleny.

V některých budovách jsou byty přístupné vnějšími chodbami nebo ochozy. Také ty včetně dveří do bytu by měly být dobře osvětleny.

Dveře do bytů

Dveře do bytů by měly splňovat požadavky ČSN P ENV 1627 (viz Tabulka 2).

Dveře do bytů by rovněž měly být vybaveny kukátky, kterými lze identifikovat návštěvníka před otevřením dveří. Robustní bezpečnostní řetízek umožní prohlédnout si návštěvníka a jeho doklady a znemožnit mu dveře rozrazit. Pro vhozy na dopisy, poplachové systémy a trezory platí zásady, uvedené v předchozím textu.

Správa a údržba bytových domů

Všeobecně

Příležitosti k trestné činnosti lze omezit efektivní správou bytových domů a jejich okolí tím, že jsou dobře udržované, jsou použity vhodné zabezpečovací prostředky, domy jsou užívány jak náleží a snahy o udržení pořádku jsou sdíleny i obyvateli.

Správci by se měli starat zejména o:
a) vytváření pravidel pro užívání objektu a dohled nad jejich dodržováním,
b) smlouvy o užívání objektu,
c) údržbu (definovanou v podmínkách smlouvy o užívání).

Pravidla pro užívání objektu

Tato pravidla určují, jak se mají obyvatelé a návštěvníci chovat v domě a jeho okolí. Je třeba brát v úvahu následující aspekty: dodržování pravidel upravujících chování včetně obtěžování hlukem ve společných prostorách, dodržování bezpečnostních předpisů, organizace nakládání s odpadky, úklid společných prostor, odpovědnost za údržbu atd.

Smlouvy o užívání objektu

Správci objektu a obyvatelé by měli mít společnou odpovědnost za vytváření pravidel vedoucích k vytvoření dobré komunity. Pravidla chování tvoří důležitou součást smlouvy o užívání objektu. Nedodržování těchto pravidel může mít za následek sankce a v extrémních případech vést až k vypovězení smlouvy o užívání objektu (lze-li toto řešení použít). Pro budovy, v nichž jsou byty v soukromém vlastnictví přenechány někomu jinému, jsou majitelé odpovědní za to, že nájemníci dodržují podmínky smlouvy o užívání objektu.

Údržba

Efektivní údržba bytových domů aktivně přispívá k bezpečnosti. Záchranná a zabezpečovací zařízení musí být udržována v provozuschopném stavu a vždy připravena k použití. Stopy vandalismu, odpadků a graffiti zvyšují obavy z trestné činnosti a jsou pobídkou k další kriminalitě. Eliminace takovýchto škod, úklid odpadků a odstraňování graffiti by se mělo dělat okamžitě. Vytvoření partnerství se samosprávou obyvatel je předpokladem pro úspěšnost jakéhokoli programu prevence kriminality nebo zlepšení pocitu bezpečí komunity. Obyvatelé by měli být do tohoto procesu vtaženi od samého počátku, protože bez jejich zkušeností a vize o zlepšení je úspěch velmi limitován.

Zde uvádíme tabulku pocházející z normy ČSN CEN/TS 14383-3 pro představu, jak jsou tabulky vytvářeny.

Tabulka B.1 - Potenciální význam vloupání závisí na hodnotách, které je třeba zabezpečit

Parametry pro potenciální význam
1	OBJEKTIVNÍ VÝZNAM MAJETKU
1.1	Tržní hodnota předmětů v objektu				15
		Vysoká > 50 000 €	15
		Střední 20 000 < 50 000 €	7
		Nízká < 20 000 €	1
1.2	Typ dokumentů nacházejících se v objektu				14
		Úřední dokumenty vyhrazené	14
		Úřední dokumenty obchodního charakteru, důvěrné dokumenty	11
		Soukromé, dokumenty důvěrného charakteru	9
		Běžné dokumenty	4
1.3	Nenahraditelné dokumenty nacházející se v objektu				16
		Prototypy	12
		Sbírky	16
		Umělecké předměty, historické archivy	13
		Vzácný, případně starožitný nábytek	13
		Současná přítomnost několika z uvedených hodnot	16
		Nenachází se	0
		Mezisoučet 1 – Objektivní hodnota	(sub součet/ maximum: 45)		45
	Odhad souvisícího rizika		(mezisoučet/ maximum)	%
2	SUBJEKTIVNÍ VÝZNAM MAJETKU
2.1	Odhadnutá hodnota předmětů nacházejících se v objektu				9
		Vysoká	9
		Střední	5
		Nulová / nízká	1
2.2					13
		Vždy vysoká	13
		Vysoká, je-li někdo přítomen	11
		Vysoká, není-li nikdo přítomen	8
		Střední v každém případě	5
2.3	Nejvíce obávaný způsob napadení				15
		Vandalismus	8
		Krádež cenných předmětů nebo rodinných či osobních věcí	10
		Fyzické násilí	13
		Krádež s fyzickým násilím	15
		Mezisoučet 2 – Subjektivní hodnota	(maximum: 37)		37
		Odhad souvisícího rizika	(mezisoučet/ maximum)	%
3	TYP PACHATELE
		Příležitostný pachatel	7
		Zkušený pachatel	10
		Profesionální pachatel	13
		Bandité, terorismus (únos, násilí, vražda)	20
		Mezisoučet 3 – Typ pachatele	(maximum: 20)		20
		Odhad souvisícího rizika	(mezisoučet/ maximum)	%

Závěr

Věříme, že jsme v tomto článku poskytli přehled o faktorech majících vliv na bezpečnost objektů i bezpečí jejich obyvatel. Pro projektanty obytných budov doporučujeme využít celou normu, pro pracovníky pojišťoven pak zejména její tabulkovou část.