4. 7. 2001
Ploché střechy; mechanicky kotvené jednovrstvé hydroizolační systémy
V posledních letech stále roste poptávka po rekonstrukcích plochých střech, především u panelových domů. Tyto střešní pláště vykazují značný stupeň poškození pro zcela zanedbanou nebo nevhodně volenou údržbu a zároveň převážná většina těchto střešních konstrukcí nesplňuje požadavky současných norem, (především ČSN 73 0540 –1až 4 »Tepelná ochrana budov«).
Jedním ze způsobů, který je možno zvolit pro řešení dané problematiky, je systém mechanicky kotvených hydroizolací s vloženou tepelnou izolací. Systém mechanicky kotvených hydroizolací je ve světové stavební praxi používán zhruba od poloviny 70. let. Od této doby prošel značným vývojem a vytvořily se pro jeho použití určité obecné standardy. Z nejvíce používaných systémů je jednovrstvá mechanicky kotvená hydroizolace především na bázi SBS bitumenových pasů, následují PVC fólie a EPDM membrány. Oproti jiným, především celoplošně natavovaným, popřípadě lepeným a balastním systémům, má mechanické kotvení několik zásadních předností:
Jako nic není nikdy absolutně dokonalé, tak i mechanicky kotvené jednovrstvé systémy mají svá úskalí. Především je nutné, aby práce prováděly firmy s patřičnou kvalifikací. Systém vyžaduje velice pečlivé posouzení dané konstrukce a stanovení takového řešení, které zajistí dokonalou funkčnost především kotvení, odvod vlhkosti ze souvrství a vhodnost vazeb na ostatní, zvláště pak klempířské konstrukce ve střeše atd.
Při volbě vhodné hydroizolace je nutno používat pouze takové materiály, které výrobce deklaruje jako materiály určené pro mechanické kotvení a tato skutečnost je podložena provedenou platnou certifikací dle platných předpisů (především Zák. č. 22/1997 a §5 NV 178/1997 Sb.). Prováděcí firma pak musí především brát v úvahu možnosti materiálu při řešení stavebních detailů, nároky na provádění svarů, možnost odzkoušení nepropustnosti spojů apod. Obecně lze konstatovat, že nedochází k problémům s materiály jako takovými tj. plochou pásů, ale je nutno především z dlouhodobého hlediska hodnotit hlavně mechanickou odolnost a pevnost spojů – svarů, jejich pevnost vůči kotvení, savým účinkům větru (u fólií vzhledem ke způsobu provádění svarů mimo kotvy hraje velkou roli i dynamické namáhaní spoje), odolnost vůči teplotním změnám, nepropustnost svaru vlivem stárnutí apod.
Tyto hodnoty (především u SBS bitumenových pasů) jsou dány především složením a skladbou. Vlastnosti jsou ovlivněny stupněm polymerace, podílem plniv a podílem příměsí atd. Nezanedbatelnou roli v kvalitě pasů a fólií má i vnitřní nosná vložka. Z toho vyplývá, že není možné taxativně stanovit minimální tloušťku hydroizolační vrstvy, (jako např. ČSN P 73 0606:2000 »Hydroizolace staveb - povlakové hydroizolace – základní ustanovení«), neboť na celkovém výsledku kvality pásu či fólie tato působí pouze jako jeden z vlivů určující celkové vlastnosti. S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že jediným regulačním nástrojem má být pouze autorizovaná osoba provádějící certifikaci výrobku na základě přesně stanovených postupů a dosažených hodnot. Obrovskou úlohu zde hrají především výrobci svým intenzivním vývojem, který se ubírá cestou vyšší kvality při úspoře materiálů, energií, využitím nových postupů výroby, jakož i složením a skladeb materiálů. Není možné už dopředu tyto nové výrobky vyřazovat z trhu tím, že obecná norma bude obsahovat ustanovení, které budou komplikovat zavedení těchto výrobků pouze proto, že jsou nové. O používání nových progresivních a cenově dostupných technologií a materiálů má rozhodovat především jejich kvalita ověřená v rámci certifikace a následně pak trh.
- Nedochází k přenosu pnutí a pohybů z nosné konstrukce do hydroizolační vrstvy, čímž se minimalizuje možnost vzniku trhlin.
- Je umožněno dokonalé odvětrání tepelné izolace jak stávající tak dodatečně vložené.
- Nedochází k nadbytečnému přitěžování konstrukce od balastních vrstev.
Jako nic není nikdy absolutně dokonalé, tak i mechanicky kotvené jednovrstvé systémy mají svá úskalí. Především je nutné, aby práce prováděly firmy s patřičnou kvalifikací. Systém vyžaduje velice pečlivé posouzení dané konstrukce a stanovení takového řešení, které zajistí dokonalou funkčnost především kotvení, odvod vlhkosti ze souvrství a vhodnost vazeb na ostatní, zvláště pak klempířské konstrukce ve střeše atd.
Při volbě vhodné hydroizolace je nutno používat pouze takové materiály, které výrobce deklaruje jako materiály určené pro mechanické kotvení a tato skutečnost je podložena provedenou platnou certifikací dle platných předpisů (především Zák. č. 22/1997 a §5 NV 178/1997 Sb.). Prováděcí firma pak musí především brát v úvahu možnosti materiálu při řešení stavebních detailů, nároky na provádění svarů, možnost odzkoušení nepropustnosti spojů apod. Obecně lze konstatovat, že nedochází k problémům s materiály jako takovými tj. plochou pásů, ale je nutno především z dlouhodobého hlediska hodnotit hlavně mechanickou odolnost a pevnost spojů – svarů, jejich pevnost vůči kotvení, savým účinkům větru (u fólií vzhledem ke způsobu provádění svarů mimo kotvy hraje velkou roli i dynamické namáhaní spoje), odolnost vůči teplotním změnám, nepropustnost svaru vlivem stárnutí apod.
Tyto hodnoty (především u SBS bitumenových pasů) jsou dány především složením a skladbou. Vlastnosti jsou ovlivněny stupněm polymerace, podílem plniv a podílem příměsí atd. Nezanedbatelnou roli v kvalitě pasů a fólií má i vnitřní nosná vložka. Z toho vyplývá, že není možné taxativně stanovit minimální tloušťku hydroizolační vrstvy, (jako např. ČSN P 73 0606:2000 »Hydroizolace staveb - povlakové hydroizolace – základní ustanovení«), neboť na celkovém výsledku kvality pásu či fólie tato působí pouze jako jeden z vlivů určující celkové vlastnosti. S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že jediným regulačním nástrojem má být pouze autorizovaná osoba provádějící certifikaci výrobku na základě přesně stanovených postupů a dosažených hodnot. Obrovskou úlohu zde hrají především výrobci svým intenzivním vývojem, který se ubírá cestou vyšší kvality při úspoře materiálů, energií, využitím nových postupů výroby, jakož i složením a skladeb materiálů. Není možné už dopředu tyto nové výrobky vyřazovat z trhu tím, že obecná norma bude obsahovat ustanovení, které budou komplikovat zavedení těchto výrobků pouze proto, že jsou nové. O používání nových progresivních a cenově dostupných technologií a materiálů má rozhodovat především jejich kvalita ověřená v rámci certifikace a následně pak trh.
Vladimír Houška
—————————————————————————————————————
O reakci na výše uvedený názor jsme požádali osobu z nejpovolanějších, a sice jednoho ze zpracovatelů souboru střešních a hydroizolačních norem, Zdeňka Kutnara2). Jeho stanovisko otiskujeme; redakce S&I zároveň přivítá i další případné ohlasy a náměty k dané problematice.
Citace:S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že jediným regulačním nástrojem má být pouze autorizovaná osoba provádějící certifikaci výrobků na základě přesně stanovených postupů a dosažených hodnot.
Stanovisko: Už vidím toho chudáka (např. sebe, v té chvíli zaměstnance autorizované osoby), kterak se snaží odhadnout a vyzkoušet něco tak relativně nového, jako jsou kotvené systémy, chce-li se na něm, aby potvrdil jejich vhodnost, aniž předtím 20 až 30 let s nimi souběžně nestárnul a pečlivě nesledoval chování těchto systémů na reálných střechách. I pak, a možná tím spíš, bude-li zodpovědný, si s tím moc nebude vědět rady a ve svých závěrech bude opatrný.
A proto nechtějme to na něm tak striktně.
Zpravidla prokáže odolnost vůči »něčemu«, ale nebude vědět, kolikrát se např. to »něco« na stavbě za den či rok vyskytne, jaká bude dynamika změn těchto hodnot v čase atd. Proto se bude v lepším případě jednat jen o pouhé přiblížení skutečnosti, které doufejme vyloučí ty nejmarkatnější disproporce.
Rozhodující zkušeností v oblasti krytin je zkušenost praxe. Příležitostně Vám to ukáži na krytinách o stáří 10, 20 i 30 let. A budete se možná divit, jak se mnohdy vychvalované a řádně certifikované systémy v reálu po této době chovají.
Citace: …není možné taxativně stanovit minimální tloušťku hydroizolační vrstvy (jako například ČSN P 73 0606 : 2000 Hydroizolace staveb - povlakové hydroizolace - základní ustanovení), neboť…
Stanovisko: Nepleťte čtenáře tohoto časopisu. V citované ČSN není nic takového taxativně stanoveno. Pouze v informativní příloze C, máte-li tuto na mysli, jsou uvedeny příklady složení povlakových hydroizolací v závislosti na hydrofyzikálním namáhání, kde je uvedena obvyklá spotřeba hydroizolačních materiálů, resp. obvyklá používaná tloušťka hydroizolačních pásů. Vy, v duchu ustanovení celého komplexu hydroizolačních a střešních norem (ČSN 73 1901 : 1999, ČSN P 73 0600 : 2000, ČSN P 73 0606 : 2000), to můžete navrhnout či provést libovolně (tloušťka i počet pásů atd.), ale s jedinou podmínkou - Vaše řešení, Vaše krytina, Vaše hydroizolační vrstva, nesmí propouštět vodu, v daném případě ve smyslu diskuze srážkovou, do chráněné části konstrukce či vnitřního prostoru (viz např. čl. 4.1.1 ČSN P 73 0606), a to po dobu požadované funkce (viz např. čl. 5.6.1 ČSN P 73 0600), stanovené např. investorem (čl. 4.6.1 ČSN 73 1901).
Stanovisko: Už vidím toho chudáka (např. sebe, v té chvíli zaměstnance autorizované osoby), kterak se snaží odhadnout a vyzkoušet něco tak relativně nového, jako jsou kotvené systémy, chce-li se na něm, aby potvrdil jejich vhodnost, aniž předtím 20 až 30 let s nimi souběžně nestárnul a pečlivě nesledoval chování těchto systémů na reálných střechách. I pak, a možná tím spíš, bude-li zodpovědný, si s tím moc nebude vědět rady a ve svých závěrech bude opatrný.
A proto nechtějme to na něm tak striktně.
Zpravidla prokáže odolnost vůči »něčemu«, ale nebude vědět, kolikrát se např. to »něco« na stavbě za den či rok vyskytne, jaká bude dynamika změn těchto hodnot v čase atd. Proto se bude v lepším případě jednat jen o pouhé přiblížení skutečnosti, které doufejme vyloučí ty nejmarkatnější disproporce.
Rozhodující zkušeností v oblasti krytin je zkušenost praxe. Příležitostně Vám to ukáži na krytinách o stáří 10, 20 i 30 let. A budete se možná divit, jak se mnohdy vychvalované a řádně certifikované systémy v reálu po této době chovají.
Citace: …není možné taxativně stanovit minimální tloušťku hydroizolační vrstvy (jako například ČSN P 73 0606 : 2000 Hydroizolace staveb - povlakové hydroizolace - základní ustanovení), neboť…
Stanovisko: Nepleťte čtenáře tohoto časopisu. V citované ČSN není nic takového taxativně stanoveno. Pouze v informativní příloze C, máte-li tuto na mysli, jsou uvedeny příklady složení povlakových hydroizolací v závislosti na hydrofyzikálním namáhání, kde je uvedena obvyklá spotřeba hydroizolačních materiálů, resp. obvyklá používaná tloušťka hydroizolačních pásů. Vy, v duchu ustanovení celého komplexu hydroizolačních a střešních norem (ČSN 73 1901 : 1999, ČSN P 73 0600 : 2000, ČSN P 73 0606 : 2000), to můžete navrhnout či provést libovolně (tloušťka i počet pásů atd.), ale s jedinou podmínkou - Vaše řešení, Vaše krytina, Vaše hydroizolační vrstva, nesmí propouštět vodu, v daném případě ve smyslu diskuze srážkovou, do chráněné části konstrukce či vnitřního prostoru (viz např. čl. 4.1.1 ČSN P 73 0606), a to po dobu požadované funkce (viz např. čl. 5.6.1 ČSN P 73 0600), stanovené např. investorem (čl. 4.6.1 ČSN 73 1901).
Autor:
Vladimír Houška
Foto: -
