Prague Towers

V letošním roce je dokončena v pražské části Stodůlky stavba nejvyššího bytového domu v České republice. Připomíná newyorská Dvojčata a z mnoha míst Prahy ji nelze nevidět. Spoluautory architektonického řešení jsou architekti Ivan Hořejší a Zdeněk Frey.

Jedná se rezidenční dům s názvem Prague Towers (Pražské věže). Skládá se ze dvou stejně vysokých domů – každý má jednadvacet pater – s téměř třemi sty bytovými jednotkami. Poblíž se nachází chráněná krajinná oblast Prokopské a Dalejské údolí.

Na vzniku domu se podílela řada významných firem a to jak samotnou výstavbou, tak dodávkami svých stavebních materiálů a systémů. Developerem stavby je společnost Central Group. A dnes se Prague Towers řadí mezi 50 nejvyšších budov v ČR vůbec.

Aby však jakákoli budova mohla vzniknout, předchází jí myšlenka. Zkrátka musí tu být člověk – architekt – který ji nejdříve vytvoří ve své hlavě a následně ji nechá stvořit. Pokud navíc z myšlenky vznikne krásná a zajímavá budova, tak nás přímo láká, abychom o ní napsali. A Prague Towers k takovým stavbám patří. Jak vznikala? O tom jsme se více dozvěděli na www.novinky.cz, kde jsme nalezli rozhovor s architektem Zdeňkem Freyem²). Z rozhovoru vybíráme.

Nápad dvou věží

Autorem hmotového řešení dvou věží je Ing.arch. Ivan Hořejší. Vzhled původního projektu však neodpovídal požadavkům developera, a proto bylo rozhodnuto o úpravě. V soutěži na úpravu vzhledu Dvojčat vyhrála varianta, která se realizovala a jejíž autorem je Ing.arch. Zdeněk Frey.

Z původního projektu autor ponechal základní hmotové koncepce dvou věží, jejichž půdorys je vepsaný do kruhu. Dispozice byla upravena tak, aby odpovídala standardům společnosti. Celková výška budovy se mírně snížila a fasáda zatraktivnila.

Proč byla stavba zasazena do husté panelákové zástavby?

Architekt Frey řekl: „Mohu se pouze dohadovat, co vedlo původního autora k tomuto řešení.” Prague Towers stojí vedle panelového sídliště Velká Ohrada z osmdesátých let, které má jasnou paladiánskou koncepci devíti čtverců a jehož autory jsou Jan Bočan a Zdeněk Rothbauer.

Na takto silný a uzavřený koncept nebylo možné v podstatě nijak navázat, šlo se k němu pouze vymezit. Sídliště Velká Ohrada je v dálkových pohledech vnímána jako horizontála, proto je v tomto kontextu použití vertikály logické. Figura dvou věží se takovou vertikálou stala. Roztrhnutí jednoho objemu na dva pak přispělo k subtilnosti a vertikalitě výsledku.

Jak se budova stavěla

Při projektování takovéto stavby bylo pochopitelně nutné zohlednit její výšku. Tak např. jsme se museli řídit specifickými požárními předpisy, vybavit dům vlastním vodárenským zařízením a zabezpečit ho podle požadavků leteckého provozu. Samozřejmostí bylo správné dimenzování statických konstrukcí. Při stavbě však nebyla použita žádná unikátní technická řešení, ale ověřené stavební postupy, a pamatovalo se na skutečnost, že lidé potřebují pro spokojené bydlení obchody a služby. Proto bylo přízemí budovy vyhrazeno právě těmto účelům.

Závěr

Chcete-li si v Praze udělat výlet a na stavbu se jít osobně podívat, doporučuji jet metrem B a vystoupit na stanici Lužiny. Jít ulicí Píškova směrem k hlavní ulici Jeremiášova a následně přejít po lávce. Dále pokračovat k ulici Tlumačovská. Lokalita se nachází po levé straně.