Prevence majetkové kriminality (6)

Na co se zaměřit při nové výstavbě? Kriminalitu obecně ovlivňují fyzické a společenské podmínky, které umožňují vznik nejrůznějších patologií. Mezi fyzické podmínky se řadí zejména: znečištěné životní prostředí, nadměrný a dlouhotrvající hluk, uniformita staveb a monotónnost okolí, špatné bytové podmínky. Mezi společenské podmínky se řadí například: velká hustota obyvatel na m², sociální izolace a špatné socioekonomické podmínky lidí.

Každá stavba či prostředí v obci a městě představuje určité riziko a ovlivňuje výskyt a růst kriminality. Velké problémy s kriminalitou vykazují například výškové budovy, nepřehledné vchody, schodiště, výtahy, podzemní garáže, nepřehledná a neosvětlená zákoutí.

Architekti a urbanisté musí intenzivněji přemýšlet o lidech, o jejich vztazích, komunikaci a problémech, o jejich obraně a zabezpečení. Musí respektovat základní zásady:

• Nejprve se seznámit s úrovní kriminality v místě, které je vybráno pro novou stavbu a bezpečnostní otázky konzultovat s policií a budoucími obyvateli.
• Studie musí mít ambice vytvořit bezpečné prostředí, které zajistí přehled (na schodištích, chodbách u výtahů apod.), kontrolu přístupu a územní povědomí u obyvatel.
• Občané musí mít k danému prostředí kladný vztah, který se bude blížit vztahu vlastnickému (péče lidí o předzahrádky domu). Prostředí nesmí evokovat pocit, že je opomíjené a nikomu nepatří. Je-li tomu tak, stává se
  z něho prostředí rizikové.
• Projekt je nutné nechat připomínkovat z hlediska prevence kriminality.
• Prostředí musí lidi motivovat k navazování vzájemných kontaktů.
• Nesmí se zapomínat na jasné barvy, přehledný půdorys stavby, vizuální přehlednost všech prostorů, chodeb apod.
• Je nutné počítat s dělící čárou – linii, která bude oddělovat soukromou sféru od veřejné. Opět se jedná o opatření, které odrazuje narušitele.
• Pozornost se musí věnovat okolí stavby – zeleni, keřům a stromům. Chybějící přírodní prostředí většinou vede ke zhoršení sociální komunikace, zvýšené agresivitě lidí a tím k nárůstu kriminality.

Obytné prostředí musí počítat i s určitým obranným prostorem. Ten musí být aranžován tak, aby ho měli obyvatelé pod kontrolou a narušitelům ztěžoval provedení trestných i jiných činů.

Zkušenosti velí vytvářet různorodou skladbu bytů, aby vznikla přirozená demografická struktura nájemníků. Ta je dalším faktorem, s kterým se musí vážně počítat. Ideální z hlediska prevence kriminality je, když se obyvatelé – nájemníci bytů - skládají ze všech věkových skupin populace (občané v produktivním věku, ženy s malými dětmi v domácnosti, mládež, senioři). Například senioři mohou indikovat pohyb podezřelých lidí, kteří do obytného prostředí nepatří.

Identifikace lidí s obytným prostředím vede k jeho ochraně. Předpokladem jsou již zmíněné dobré vztahy mezi lidmi. Tam, kde tyto vztahy absentují, nelze očekávat ani bezpečnost.

Dobře osvětlený prostor je významný faktor odrazující potenciální pachatele. Naproti tomu tmavé a neosvětlené zákoutí představuje zbytečné riziko.

Městský život musí tam, kde architekt a urbanista postupoval správně, stimulovat k navazování kontaktů mezi lidmi. Nesmí vést k jejich osamělosti a odcizení.

Prevence kriminality a zabezpečovací technika se dnes stávají nedílnou součástí nové výstavby. Projektanti musí dávat důraz na:
1. Na vhodné situování stavby vzhledem k poloze dopravních a pěších komunikací.
2. Na využití zahraničních zkušeností, které se osvědčily:

• stavět jednotlivé rodinné domky vedle sebe do půlkruhu (lepší přehlednost),
• nevytvářet nevhodnou architekturou obydlí tmavá zákoutí,
• odlišit barevně na přístupových komunikacích, kde začíná soukromý pozemek,
• věnovat pozornost zajištění příjezdu do bezprostřední blízkosti obydlí pro zásahové složky (hasiči, policie, záchranná služba),
• navrhnout dostatečnou síť občanské vybavenosti pro obyvatele včetně progresivního řešení parkování vozidel (podzemní garáže, hlídaná parkoviště),
• vytvářet bezpečná a přehledná sportoviště pro děti a mládež (pískoviště, hřiště),
• vytvářet výsadbou zeleně (květiny, keře, stromy) a její sadovou úpravou přehledné a příjemné životní prostředí.

3. Na společné a odpovědné projednání celého stavebního záměru se všemi zainteresovanými subjekty, které v dané lokalitě mohou uplatnit své požadavky, včetně budoucích nájemníků.

Na racionalizaci využití sil a prostředků. Konečný stav musí odrážet veškerá důležitá hlediska stavby – užitné vlastnosti z hlediska bydlení, pocit bezpečí pro jejich obyvatele – projekce a instalace MZP, EZS, EPS a PCO, kulturnost bydlení i jeho okolí a finanční efektivitu.