První české energeticky plusové čtvrtě vyrobí více energie, než spotřebují

Vyšší produkce energie z obnovitelných zdrojů než roční spotřeba. To je hlavní charakteristika takzvané energeticky plusové čtvrti, která může dodávat energii i do svého okolí, a svým obyvatelům tak zajistit fixní ceny energie. V Evropě takových čtvrtí funguje již sedm, první se přitom plánují i v tuzemsku, ačkoliv česká legislativa pojem energeticky plusová čtvrť zatím nezná. Při vzniku tohoto typu čtvrti je nutné brát ohled na řadu specifik, například na geografické faktory nebo technologickou připravenost.

Evropská unie vyvíjí snahy vedoucí k rozšíření alternativních zdrojů energie a snížení produkce skleníkových plynů. Jednou z těchto aktivit je také program energeticky plusových čtvrtí a sousedství pro udržitelný rozvoj. Program počítá s plánováním a vývojem celkem 100 energeticky pozitivních čtvrtí do roku 2025. Součástí tohoto programu je přitom 20 členských zemí EU včetně České republiky. Klíčovou roli by v tomto smyslu měla sehrát zejména města v členských státech a také stavební sektor.

Solární i geotermální sklizeň budovy Městského úřadu Freiburg

Výjimečná architektura plná přírodních materiálů i organických tvarů, prosvětlené a elegantní interiéry, vše ve spojení s nejmodernějšími technologiemi využívajícími solární i…

V českém případě však zatím platí, že energeticky pozitivní čtvrtě nejsou nijak legislativně definovány. „Je proto těžké uvést, jak by měly být takové projekty vytvářeny. V zahraničí jsou někde o něco dál, ale i tak je teprve hledáno, jak realizovat projekty s nižší náročností na spotřebu energie při využití její lokální výroby,“ uvedl Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu.

Energeticky plusové čtvrtě se obecně vyznačují tím, že v celoroční bilanci vyprodukují více energie z obnovitelných zdrojů, než kolik spotřebují. Spotřeba elektřiny tak zde může být kompenzována nejen její výrobou, ale také exportem mimo danou lokalitu. Pozitivní energetické bilance se dosahuje jednak snížením konečné spotřeby energie – jinými slovy zvyšováním energetické účinnosti, a to bez ohledu na to z jakého zdroje je energie dodána. Navazujícím druhým krokem je pak zvyšování podílu lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů. Po snížení spotřeby jsou nároky na energie kryty místními energetickými zdroji nebo dodávkami energie z veřejných sítí.

Střecha sídla Greenpeace v hamburské čtvrti HafenCity je osazena větrnými turbínami. Kromě větrné energie objekt čerpá pro svůj provoz také energii geotermální a solární. Foto: klauscook, Shutterstock

„U energeticky plusových čtvrtí by měly být brány v potaz i další aspekty, aby nesklouzly ke specifickým řešením, které de facto popírají principy kvalitní čtvrti. Kromě environmentálních je potřeba sledovat také další základní principy udržitelnosti, jako jsou ekonomická či sociální hlediska, aby se nejednalo například o odloučenou lokalitu. V jádru je však klíčová pozitivní energetická bilance. Díky ní je možné například vykrývat nečekané výkyvy odběru v nadřazené síti,“ řekl Michal Kuzmič z týmu ČVUT UCEEB, který pomáhá koncept energeticky plusových čtvrtí v Česku etablovat. Podle Boženy Herodesové ze společnosti E.ON mají navíc uživatelé jistotu, odkud elektřina pochází. „Investicí do společného zdroje, který vzájemně využívají, se rovněž chrání před vlivy trhu a v podstatě si fixují cenu svojí elektřiny až na 20 let dopředu,“ doplnila.

Solární byznys 2020: Průměrování klame spotřebitele, nereálně zrychluje návratnost investice

Se vzrůstající cenou elektrické energie, podpořenou lepší dostupností komponentů fotovoltaických elektráren, uvažuje stále více majitelů nemovitostí o pořízení vlastního…

Severské státy v pozici lídra

Podle dat společnosti JPI Urban Europe momentálně existuje v Evropě již sedm aktuálně fungujících energeticky pozitivních čtvrtí. Dvě lze nalézt ve Finsku a Itálii, další pak ve Švýcarsku, Francii a Švédsku. Dalších devět je pak aktuálně ve výstavbě – z toho další dvě ve Finsku, dále pak také v Německu, Nizozemsku, Norsku, Rumunsku, Estonsku nebo Irsku. Kromě toho je řada dalších v plánu, i v tomto směru přitom vévodí zejména severské země – v Norsku se chystají čtyři takovéto čtvrtě, ve Finsku pak další tři. Dvě jsou plánované i v sousedním Rakousku, v obou případech ve Vídni.

„Konkrétní podoby energeticky plusových čtvrtí se napříč státy liší. Z hlediska geografických faktorů je to skladba zdrojů a nároky na efektivitu budov, které se různí podle klimatické zóny. Významným specifikem je také technologická připravenost daného prostředí, zohlednit je nicméně nutné i platnou legislativu,“ řekl Kuzmič s tím, že energetické přebytky se nemusí týkat pouze elektřiny. Například ve finském Espoo by měly budovy přispívat do dálkového vytápění vlastním teplem.

Kancelářská budova Powerhouse Brattørkaia v norském Trondheimu je nejseverněji položenou energeticky pozitivní stavbou. Část jejích fasád a svažující se střecha jsou pokryty fotovoltaickými panely. Foto: tufo, Shutterstock

Čeští zástupci

I přesto, že energeticky plusové čtvrtě zatím nejsou v Česku legislativně definovány, jejich výstavbu už předběžně plánuje Kladno či Písek. Kritérium pozitivní energetické bilance pak zřejmě splní i připravovaná čtvrť Chytré Líchy v jihomoravských Židlochovicích. „Cílem čtvrti je dosažení minimálně uhlíkové neutrality v oblasti spotřeby energie pro provoz budov. Je zároveň pravděpodobné, že čtvrť bude více energie vyrábět než spotřebovávat, a to i díky použití fotovoltaického systému na střechách jednotlivých budov. Tato varianta přinese roční úsporu cca 286 tun emisí CO₂, úsporu energie 400 MWh/rok a výrobu obnovitelné energie z fotovoltaických elektráren 420 MWh/rok,“ řekl koordinátor projektu čtvrti Chytré Líchy Jan Bárta s tím, že pro splnění cílů musí být všechny budovy postavené v pasivním standardu.

Provoz rodinného domu za pomocí solární energie a bez klasické elektrické přípojky

Chtěli žít smysluplně a soběstačně a v souladu s přírodou, a proto se rozhodli zřídit si vlastní malou elektrárnu. Spotřeba dřevěného domu rodiny Genzerovy, který stojí mimo dosah…

Pro vytápění a ohřev vody v bytových domech se v této čtvrti počítá s centrálním kotlem na zemní plyn. „Vytápění rodinných domů bude řešeno elektrickými přímotopy v kombinaci s kompaktní větrací jednotkou s aktivní rekuperací odpadního tepla ze vzduchu pro ohřev vody,“ uvedl Jiří Cihlář ze společnosti CEVRE, který je spolutvůrcem energetické koncepce čtvrti Chytré Líchy.

Podle Herodesové existuje hned několik způsobů, jak zajistit lokální soběstačnost. „Nejčastěji je využíváno obnovitelných zdrojů, zejména slunečních, v některých státech také větrných elektráren, ale třeba i kogeneračních jednotek či bioplynových stanic,“ uvedla. Mnohem důležitější ale podle ní je, aby byla energie efektivně využita. České prostředí má také některá specifika, o která se může opřít. „Naše přednost spočívá v tradici soustav zásobování teplem. Na druhou stranu u nás není tolik etablované využívání obnovitelných zdrojů energie a rozvoj proto není tak rychlý jako v zahraničí. Například Německo pak může těžit i z již fungujících systémů energetických družstev,“ uzavřel Michal Kuzmič.

Řadový dům v Brně: První český energeticky plusový dům po letech provozu

Poměrně nenápadný, opáleným dřevem opláštěný rodinný dům zapadl do brněnské řadové zástavby, jako by tam byl odjakživa. Kolemjdoucího jen těžko napadne, o jakou raritu v českých…

Chytré Líchy

Výstavba Chytré Líchy je prvním projektem moderní, ekologické a trvale udržitelné čtvrti v České republice. Má vzniknout v Židlochovicích na Brněnsku. Kombinovat bude nejnovější ekologické a smart technologie spolu s prvky sociálních inovací podporující dobré sousedské vztahy, měla by tak být vzorem pro další obce v Česku i v Evropě. Projekt finančně podpořila německá nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt a Jihomoravský kraj.