Realizace a regenerace průmyslové zóny PZ Škoda Plzeň
V České republice stále narůstají plochy průmyslových zón. Díky vhodné geografické poloze na křižovatce evropských dopravních koridorů je ČR v žebříčku pronajímaní průmyslových zón v Evropské unii na pátém místě.
V roce 2005 byla jejich celková plocha 200 000 m2 a pro rok 2006 se předpokládá asi 20% nárůst. Jedním z klíčových míst pro realizace průmyslových zón v ČR je Plzeňsko. Zeptali jsme se Ing. Arch. Hynka Glosera, ústřední osoby plzeňské skupiny CIAS a předsedy představenstva České inženýrské a.s., s jakými největšími problémy se potýká CIAS při realizaci projektu Regenerace PZ Škoda Plzeň. Projekt, který byl vyhodnocen jako průmyslová zóna roku 2004, je díky své rozloze 180 ha zatím největším realizovaným brownfieldem v ČR.
V jaké fázi se momentálně nachází projekt regenerace PZ Škoda Plzeň?
První fázi projektu revitalizace jsme úspěšně ukončili. Uvolnili jsme cca 50 ha ploch demolicemi a obnovili zásobení vodou, energiemi a celou řadu dalších kroků. Stále probíhá likvidace starých ekologických zátěží a v plném proudu je developerská fáze projektu, výstavba nových nájemních průmyslových hal.
Kolik hal v místě vyroste a kdo je bude využívat?
Ve výstavbě je osm hal z programu Reality. Sedm z nich je nových, jednu rekonstruujeme. Sloužit budou samozřejmě průmyslu, o jejich konkrétním využití ale rozhodne až nájemci ze zpracovatelského průmyslu
S čím jste se potýkali v minulosti a s čím bojujete nyní?
Dřívější potíže spočívaly v tom, že jsme museli naše práce koordinovat s aktivitami dalších veřejných i soukromých investorů, neboť se v té době na dalších cca 100 hektarech areálu dál běžně vyrábělo. Museli jsme zajistit úplný, ničím neomezený provoz technické a dopravní infrastruktury. Dnes nám dělá hlavu například stavební zákon, který neumožňuje zkolaudovat nájemní průmyslový objekt bez konkrétní nainstalované technologie. Program Reality, v jehož rámci naše haly vynikají, ale říká: Postav prázdnou nájemní halu a tu pronajmi. Museli jsme tedy najít řešení spočívající v dvojí kolaudaci, tedy nejprve stavební a následně technologické části.
Co nejvíce trápí Vás osobně jako hlavu celého projektu?
Těch starostí je celá řada, laik si například nedovede představit, jak administrativně náročné je žádat o dotace ze strukturálních fondů Evropské unie s jistou mírou rizika, že je nakonec nezískáte. Trápí mě ale i naprosté maličkosti, například jak dojít k dohodě s některými drobnými vlastníky, aby zvelebili budovy v areálu, které mají ve vlastnictví. Naše haly jsou moderní, designově náročné a jejich vzhled přímo volá po kultivovaném okolí.
