Recyklace plastových obalů patří v ČR k nejvyšším v Evropě

Českou republiku navštívil Christian Grimm, člen výkonného výboru EUMEPS (European Manufacturers of Expanded Polystyrene), evropského sdružení výrobců expandovaného polystyrenu (EPS). Pan Grimm se zúčastnil členské schůze Sdružení EPS ČR, kde byl diskutován další postup přístupu Sdružení k mezinárodní dohodě o recyklaci.

Evropské sdružení EUMEPS, jejímž členem je i Sdružení EPS ČR, bylo založeno v roce 1989 a reprezentuje zájmy výrobců EPS na evropské úrovni. Podílí se na koordinaci řízení EPS průmyslu v oblasti celoevropských záležitostí jako jsou zdraví a bezpečnost, ochrana životního prostředí, chování při požáru, technické standardy a testovací metody. Zároveň má sloužit jako fórum pro výměnu informací mezi EPS asociacemi v celé Evropě. Česká republika je členem federace EUMEPS již od roku 2001. Slovensko je členem od roku 2006.

Jedním z cílů EUMEPS je propagovat EPS jako lehký, efektivní, ekonomicky výhodný a spolehlivý izolační a balící materiál. V letošním roce bylo dosaženo stanoveného cíle EUMEPS v oblasti spotřeby EPS, proto byl předpokládaný vývoj celkové spotřeby EPS v Evropě pro roky 2006 - 2008 nově upraven (viz graf 1).

Jedním z hlavních cílů EUMEPS je i propagace hospodárné a vůči životnímu prostředí šetrné recyklace EPS. Bližší informace, včetně analýzy životnosti a statistik recyklace EPS pro Evropu, najdete na stránce www.epsrecycling.org. Podle zveřejněných výsledků za rok 2005 je Česká republika ve využití a recyklaci obalových odpadů jedna z nejlepších v Evropě. Česká republika již loni překročila téměř ve všech parametrech požadavky EU na recyklaci obalů stanovených pro rok 2012 (viz graf 2).

Recyklace plastových obalů v ČR je spolu s Belgií, Německem a Rakouskem nejvyšší v Evropě. V recyklaci plastů Česká republika dosahuje až dvojnásobného výkonu ve srovnání s environmentálně orientovanými skandinávskými státy, na rozdíl od nichž je podíl spalování plastů minimální (graf 3).

Na webové stránce www.eumeps.org je k dispozici několik studií a informačních brožur, např. Snižování klimatických změn pomocí izolace EPS; EPS - pravda o životním prostředí: analýza životního cyklu; Vytváření lepšího životního prostředí s EPS, Chování EPS v případě požáru; Změna vnímání EPS a rizika; Hlavní pozitivní atributy EPS izolace apod.

Více informací o Sdružení EPS ČR můžete nalézt na webové adrese sdružení www.epscr.cz.

Sdružení EPS ČR

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem:

• podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací EPS,
• podílet se na tvorbě norem,
• kontrolovat kvalitu výrobků z EPS,
• poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS,
• zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS,
• podílet se na úsporách energie.

Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci aplikací z EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení je také členem EUMEPS, evropského sdružení výrobců EPS.

Položili jsme několik otázek Pavlovi Zemene, předsedovi Sdružení EPS ČR.

Red: Vaše sdružení zastřešuje většinu výroby expandovaného polystyrénu v České republice. Máte přehled, kolik se spotřebuje tohoto materiálu v různých odvětvích průmyslu a obchodu? Jaký podíl připadá na stavebnictví?

PZ: Celková spotřeba EPS v ČR rapidně vzrostla z 1,4 kg/obyvatele/rok v roce 1998 na 3,3 kg/obyvatele/rok v roce 2005. V letošním roce očekáváme zhruba 15% nárůst. Pro srovnání si uveďme spotřebu EPS na hlavu v okolních státech: Německo – 3,5 kg, Rakousko – 4 kg, Polsko – 4 kg, Slovensko – 2,7 kg, Maďarsko – 1,5 kg. Celkem se v České republice vyrobí ročně přes 2 mil. m³ pěnového polystyrenu, z toho asi 80 % jde do stavebnictví a 20 % tvoří obaly.

Red: Kolik se tohoto materiálu vyrábí v České republice, kolik se ho vozí do republiky a naopak kolik z tuzemské produkce se prodá ven mimo republiku?

PZ: V České republice je celkem asi 20 výrobců polystyrenu. Větší část z nich vyrábí izolační desky pro stavebnictví, část vyrábí tvarovky (obaly nebo speciální výrobky pro stavebnictví) a někteří mají obě technologie. Tato produkce je určena především pro tuzemský trh. Přesto se část polystyrenu vyváží do okolních zemí a naopak část produkce se do naší země dováží. Toto množství však nedosahuje ani 10 %. Export : Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Německo. Import: Polsko, Slovensko.

Red: Jak je to ze základní surovinou, perlemi s nadouvadlem, která je v České republice vyráběna pod značnou Koplen? Používají ji i tuzemští výrobci?

PZ: Základní surovinou pro výrobu EPS je zpěňovatelný polystyren, který se v ČR vyrábí pod obchodním názvem Koplen nebo se dováží od dalších zahraničních výrobců. Domácí výrobce má přirozeně na trhu největší podíl. Kvalita zpěňovatelného polystyrenu používaného v ČR k výrobě EPS produktů je na evropské úrovni, což se následně projeví i v konečných výrobcích.

Red: Čím je způsoben současný nedostatek EPS ?

PZ: Enormní nárůst stavební výroby v druhé polovině roku způsobuje problémy v dodávkách téměř všem výrobcům stavebních materiálů. Není to tedy jen problém na straně výrobců EPS. Částečně se na této situaci projevila i dlouhá zima. Lidé chtějí uspořit a tak si více uvědomují potřebu snižovat spotřebu energie. Jistě přispělo i blížící se zvýšení DPH na stavební práce. Velký vliv na spotřebu EPS má také zvětšování tloušťky izolace. Dnes se již najde jen ojediněle investor, který zateplí obvodovou konstrukci méně než 80 mm izolace. Trend spěje spíše k tloušťkám mezi 100 až 150 mm. Dnes již nejsou žádnou výjimkou ani 200 mm tloušťky. V posledně jmenovaném případě se jedná o nízkoenergetické domy se spotřebou tepla na vytápění nižší než 50 kWh/m²rok.

Red: Použití nespecifikovaného od-padního polystyrenu v EPS deskách pro stavebnictví vyvolává obavy, že pro ne-určité vlastnosti odpadního polystyrenu bude těžké zajistit požadovanou samozhášivost a požární odolnost. Jak si zde stojí současná technologie?

PZ: Recyklovaný EPS, u kterého není možné garantovat předepsanou požární odolnost a mechanické vlastnosti, se podrcený používá k výrobě lehčených betonů, při výrobě pálených cihel, k vylehčení zahradních substrátů apod. O tento materiál je na trhu velký zájem a v současné době je vytříděného recyklovaného EPS dokonce nedostatek. Obecně se odpadní EPS získaný sběrem např. obalů do výrobků určených pro stavební výrobu téměř nepřidává.Ti výrobci, kteří zpracovávají tyto obaly, přidávají sice tento nadrcený regenerát do výroby, ale pouze v množství do 0,5 %. Navíc přísně kontrolují jeho kvalitu a čistotu.

Red: Výrobci EPS zpracovávají zejména své vlastní odřezky a přidávají je zpět do výroby. Jaký je maximální podíl od-řezků EPS ku novému expandovatelnému granulátu ve výrobcích pro stavebnictví?

PZ: Současné moderní technologie na výrobu EPS umožňují přidávat určité omezené množství nadrceného EPS se zaručenými mechanickými a požárními vlastnostmi. Většinou se však jedná o vlastní recyklát vznikající při výrobě EPS, především při řezání na stanovené rozměry. Jeho množství závisí na konkrétním výrobku a pohybuje se většinou kolem 10 - 15 % a to nemá žádný vliv na výsledné vlastnosti. Navíc např. u fasádních desek je tento podíl ještě mnohem menší.

Red: Prvotní surovinou pro výrobu EPS je ropa. Zkusil byste odhadnout budoucnost EPS ve stavebnictví ve světle proklamovaného vysychání zdrojů, politické nestability a rychlého růstu cen za ropu?

PZ: Zvýšené využití EPS jako tepelné izolace ve svém důsledku pomáhá výrazně snižovat spotřebu fosilních paliv užívaných k vytápění domů. Vzhledem k této zkušenosti se domnívám, že EPS má před sebou slibnou budoucnost.