Rekonstrukce Děčínského zámku – návrat do dob největší slávy

Vždy když se nějaká kulturní památka uvádí do stavu přibližujícího se době největší slávy, je to nejenom potěšující, ale cosi to vypovídá i o cítění národa k dávným, uplynulým věkům. V současné době probíhají například rekonstrukce Dečínského zámku, strategicky umístěném v izolované poloze na skále nad městem.

  Pozemek je nepravidelného protáhlého tvaru. Z jižní a západní strany je obehnán skalním masivem a ze strany severní se svažuje až k městu prudká stráň. Jedinou přístupovou komunikací až k zámku je východně položená tak zvaná »Dlouhá jízda«.
   Před tím, než-li byla započata samotná rekonstrukce památky, bylo v roce 1996 provedeno několik nezbytných průzkumů. V prvé řadě stavebně historický průzkum pod vedením Dr. Františka Gabriela, dále pak průzkum vlhkosti, která u historických památek, vzhledem k jejich skutečnému stáří, bývá nadměrná, provedla společnost CUBUS, s.r.o. Praha. Pan Řehák se věnoval speleogickému a geologickému průzkumu. Inženýrsko-geologický průzkum zkoumala RNDr. Ivana Patáková a průzkum stavebně-statický Ing. Vladimír Kukál.
   V roce 2000 se ke všem dokončeným průzkumům připojil průzkum restaurátorský provedený akademickým malířem Martinem Martanem.
   Následně byla provedena architektonická a urbanistická řešení státního okresního archivu. Z několika variant se zvolila provozně-ekonomická studie AG ateliéru Praha od ing. arch. Gjuriče. Zpracovatelem projektové a realizační dokumentace byl ing. arch. Vlastimil Stránský z AK Děčín.
   Projekt byl rozdělen do čtyř etap výstavby:
1. etapa – severní křídlo – státní okresní archiv A,
2. etapa – secesní křídlo – státní okresní archiv B,
3. etapa – jihovýchodní křídlo – muzeum a jízdárna,
4. etapa - západní křídlo – reprezentační prostory Děčínského zámku.
   Stavební práce byly započaty již v roce 1997 dodavatelskou děčínskou firmou DSP s.r.o. Nyní probíhá 4. etapa rekonstrukce západního křídla. Průběh stavby dozoroval investorem zajištěný odborný archeologický dohled Památkového ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Na základě jednotlivých průzkumů a dlouholetých zkušeností stanovil projektant technologické postupy, včetně všech materiálů. Pro zachování původního historického rázu stavby, ale i vlastností budovy, byly použity tradiční materiály jako pískovcový kámen, cihly, cihelné žlaby, vápno, dřevo a jiné. Pro sanace a restaurátorské práce se použilo nových moderních materiálů, které se velmi často doporučují aplikovat právě na historické objekty, nebo jsou k tomuto účelu přímo určeny. Výběr materiálů probíhal na základě průzkumů zdiva, omítek a dřevěných dílců.
   Na restaurátorských prácích se spolupodílely akademičtí malíři Martin Martan a Roman Ševčík a také akademický sochař Petr Roztočil.
   Jeden z nejčastěji používaných materiálů při této rekonstrukci byl MULTIBAT, který vyrábí pro český trh firma Lafarge Cement a.s. O této společnosti jsme informovali v č. 3/02. Tehdy jsme podrobněji hovořili o maltovinovém hydraulickém pojivu MULTIBAT, určeném pro zdění a jádrové omítky. Primární výhodou je jeho univerzálnost. Používá se jako zdicí malta a vhodně se uplatňuje pro vnější i pro vnitřní omítky. Pro přípravu ho stačí pouze smíchat s pískem a vodou. Zcela zastupuje jak tradiční vápno a cement, tak i speciální přísady, které jsou mnohdy velmi nákladné.
   V repertoáru firmy jsou také portlandské cementy, vyráběné společným semletím portlandského slínku s regulátorem tuhnutí sádrovcem a s povolenými doplňujícími složkami. Oproti směsným cementům mají tyto rychlejší počáteční nárůsty pevností a vytvářejí více hydratačního tepla. Jsou obzvláště vhodné pro betony vysokých počátečních pevností, pro náročné betonové prvky a v neposlední řadě pro velmi namáhané prefabrikované konstrukce.
   Lafarge cement a.s. nabízí i portlandské směsné cementy. Vyrábí se jemným semletím portlandského slínku s přísadou regulující tuhnutí sádrovcem a vysokopecní granulovanou struskou, včetně dalších povolených složek. Tento cement je určen pro běžné betony, dále pak pro masivní betonové konstrukce, pro běžné betonové konstrukce a pro méně namáhané prefabrikované konstrukce.
   Součástí produktové řady jsou také vápence pro odsíření.
   Surovina pro výrobu cementářského slínku se těží v lomu Úpohlavy. Součástí tohoto ložiska jsou vápencové slínky s nízkým obsahem CaCO3 (65 hm. %) a s velkým specifickým povrchem. Pro svou vysokou reaktivnost jsou vápencové slíny vhodné zejména pro odsíření při fluidním spalování.
   Systém jakosti respektuje nároky dané normou ČSN EN ISO 9002. Je vypracován, udržován a zlepšován pro oblast těžby vápenců, pro výrobu i dodávku portlandských a portlandských struskových cementů, včetně cementu pro zdění.