Rekonstrukce fasády domu U Drahomířina sloupu
Dům U Drahomířina sloupu se nachází v historické části Prahy, na Loretánském náměstí1). Za svoji existenci prošel mnoha přestavbami. Poslední v letech 1925–28, tedy téměř před 90 lety. A tak není divu, že nadešel čas na další přestavbu. Navržena je architektem Ricardem Bofilem a její nedílnou součástí je rekonstrukce fasády.
Něž začneme podrobněji psát o rekonstrukci fasády, na kterou byly vybrány speciální materiály firmy Caparol, podívejme se na historii domu U Drahomířina sloupu a jeho okolí.
Krátce z historie
Dům U Drahomířina sloupu na pražském Loretánském náměstí, jenž nese č.p. 108, byl vystavěn v renesančním slohu, byť paměť tohoto místa sahá ještě dále do historie. Na straně k Loretánskému náměstí se totiž pod domem nachází gotické sklepení.
V místě před tímto domem podle legendy země pohltila matku svatého Václava, kněžnu Drahomíru, což byl trest pro její bezbožnost. Podle pověsti dodnes objíždí za bouřlivých nocí duch kněžny Drahomíry blízké okolí v ohnivém kočáře a volá: „Bude zle!”. Koho se věštba týká, se zjistit nepodařilo. Na paměť zde byl postaven kamenný sloup, který celou událost připomínal, a podle tohoto sloupu byl blízký dům pojmenován. Sloup byl stržen a odstraněn v roce 1788.Proměnilo se i celé okolí stavby. Nedaleký kostelík svatého Matouše byl zničen za husitských bouří, později byl vystavěn znovu, ale v roce 17842) opět zbořen. Připomíná ho již jenom tmavě vydlážděný půdorys na ploše před budovou Ministerstva zahraničí.
Samotný dům U Drahomířina sloupu prošel během své existence více přestavbami – barokní v první polovině 18. století, později klasicistní a poslední větší přestavba proběhla v první polovině minulého století. Dnešní stav domu tedy nelze jednoznačně přiřadit konkrétnímu období. S trochou zjednodušení lze říci, že každá doba nechala v domě svůj otisk. V nynější podobě se jedná o čtyřkřídlý objekt s nádvořím mezi Loretánským náměstím a Úvozem.
Majitelé domu
Majitelé domu byli Černínové, později hrabě František Josef Šlik. Jedním z nejvýznačnějších obyvatel tohoto domu byla vdova po československém prezidentu Edvardu Benešovi paní Hana Benešová, která zde od roku 1948 až do své smrti v roce 1974 obývala velkoryse pojatý byt s třípatrovou věží a rozlehlou terasou s nádhernou vyhlídkou na Prahu v zadním traktu domu. Po její smrti získalo byt v hradčanském domě ministerstvo zdravotnictví, v roce 1993 italský atašé, následně byl pronajat za tržní nájemné 1 mil. korun ročně.
V současné době patří dům panu Zdeňkovi Bakalovi a prochází opět přestavbou, navrženou architektem Ricardem Bofillem. Po dokončení přestavby by tu mimo jiné měla mít své sídlo i Knihovna Václava Havla a další instituce. Součástí přestavby je i rekonstrukce fasády k Loretánskému náměstí.
Rekonstrukce fasády
Pro rekonstrukci fasády byly využity materiály Histolith, speciální řady pro sanace památkových objektů z produkce společnosti Caparol, jednoho z nejvýznamnějších evropských výrobců materiálů pro povrchové úpravy staveb.
Pro opravy omítek byly využity malty na bázi suevitského trassu: vápenná omítka Histolith Trass Kalkputz a v místech se zvýšenou vlhkostí řada omítek Histolith Trass Sanierputz. Tyto omítky nejlépe vyhoví náročným podmínkám renovace historického objektu. Pro povrchovou úpravu byla potom použita fasádní vápenná barva Calcimur.
Stavební práce na objektu stále probíhají, a tak ještě není možné celý dům spatřit v plné kráse. Již dnes lze ale vidět, jak by měl v budoucnu vypadat celý dům, viz fotografie pořízené z Loretánského náměstí.