Renesance vzdušného vápna
Vápno je ve stavebnictví tradiční nátěrový materiál, který měl kromě výhod i řadu nepříznivých vlastností. Úspěšný vývoj dispergovaného vápenného hydrátu, při kterém se výrazně zvýší měrný povrch a tudíž i chemicko-fyzikální aktivita dispergovaného vápenného hydrátu, při kterém se výrazně zvýší měrný povrch a tudíž i chemicko-fyzikální aktivita dispergovaného vápna, tyto nevýhody překonává. Firmou Remmers patentovaným postupem se získá vápenný nátěr, s výbornou přídržností a možností vyrábět i syté odstíny barev.
Již před mnoha tisíci lety používal člověk základní přírodní materiál - vápno - na stavby jako omítku nebo pro nástěnné malby. Pro použití vápna hovoří především zvláštní estetika povrchu a velmi dobrá chemicko-fyzikální snášenlivost s historickou stavební substancí. Vápno je přírodní stavební materiál, který se vysokou měrou snáší takřka se všemi druhy minerálních podkladů. Nepotřebuje rozpouštědla, změkčovadla ani konzervační látky.
Vápno ovšem nemá jen silné stránky. Zaprvé je manipulace dost obtížná a náročná na čas. Příprava plochy pro obvyklé ošetření vápnem vyžaduje pečlivé a dlouhé předběžné vlhčení a často je nutný až šestinásobný nátěr malířskou štětkou, abychom dosáhli bezvadného vzhledu povrchu.
Za druhé má tradiční vápenný nátěr se svou malou pevností a nízkou odolností proti povětrnostním vlivům zpravidla jen omezenou životnost. Při zvýšené vlhkosti nebo zatížení solemi často nelze stabilitu běžného vápenného nátěru zajistit. Výsledkem je povrch, který silně kříduje, odírá se nebo šupinatí.
Pojem minerální barva
Minerál: Látkově jednotná, přírodní součást zemské kůry se zpravidla trojrozměrným uspořádáním stavebních prvků v prostorové mřížce.
Použijeme-li tuto definici jako měřítko pro pojiva používaná na výrobu barev, zaslouží si toto označení pouze jediný materiál – vápno. Takzvaná minerální barva na bázi draselného vodního skla (tzv. silikátová barva) představuje synteticky vyrobené pojivo. Konečným produktem této vazby je amorfní křemičitý gel, u něhož zařazení mezi látky minerální není podle této definice oprávněné.
Obr.1 : Lineární diagram kvantitativního průběhu
karbonizace nedispergovaného vápenného hydrátu (P. Baas 1998)
V souvislosti s draselným vodním sklem jako pojivem a chtěným procesem prokřemenění musíme upozornit na další skutečnost. Toto hojně opěvované spojení s podkladem pod malbu představuje nevratný proces, který s sebou v důsledku několikanásobné aplikace na podklad prokazatelně nese rostoucí zhutnění.
Jeden z neustále uváděných argumentů pro použití silikátové barvy, nízký odpor tohoto systému proti difúzi vodní páry, proto na mnoha historických fasádách, které se neustále dokola přetírají barvami na silikátové bázi, není již dávno aktuální.
Optimalizace a znovuobjevení historického pojiva díky nové technologii
S ohledem na zmíněné slabé stránky tradičních vápenných nátěrů jsme vytýčili nové cíle pro dnešní použití vzdušného vápna:
- Prvním úkolem bylo odstranění dosavadních nutných několikanásobných nátěrů na bázi vápna.
- Za druhé byla cílem našeho úsilí optimalizace stavebně-fyzikálních vlastností se zvýšením pevnosti, neboť běžné vápenné nátěry a pačoky neměly především v exteriéru dostatečnou životnost.
- Třetím úkolem bylo snížení pracnosti přípravy a následného ošetření na minimum.
- Čtvrtým pak větší plynulost vlastní aplikace a možnost použití výrazně více druhů pracovního nářadí než doposud.
Obr. 2 : Lineární diagram kvantitativního průběhu karbonizace dispergovaného vápenného hydrátu (P. Baas 1998)Dispergování vápenného hydrátu
Vývoj dispergovaného vápenného hydrátu představuje milník ve využití vápna jako pojiva. Dispergováním rozumíme rozmělnění částeček vápna v důsledku rotace ozubeného kotouče v suspenzi vápenného hydrátu. Tím se kontinuálně zvětšuje vnitřní povrch dispergovaného vápna což způsobuje mimo jiné výrazný nárůst rychlosti karbonizace, neboť dispergováním se vápno »aktivuje«.
Čísla a fakta
Četné řady testů dokazují, že dispergovaný vápenný hydrát má zřetelně lepší fyzikálně-mechanické vlastnosti než tradiční vápenné nátěry. Z následujícího porovnání charakteristických hodnot je to zvláště patrné.
Adhezní pevnost v tahu
Tato hodnota zjišťovaná odtrhovými zkouškami charakterizuje maximální přilnavost nátěru k podkladu.
| tradiční vápenný nátěr | dispergovaný vápenný hydrát |
| max. 0,05 MPa | max. 0,55 MPa |
Hodnotami dosahujícími až 0,55 MPa (N/mm2) dispergovaný vápenný hydrát běžný vápenný nátěr výrazně předčí!
Cyklické zkoušky mrazem, táním a zkrápěním solemi
Tyto testy imitují povětrnostní vlivy. Právě zde totiž materiály, které vycházejí z tradičního vápna, odhalují svoje slabiny.
Ztráty po 15-ti cyklech střídání mrazu a tání:
| tradiční vápenný nátěr | dispergovaný vápenný hydrát |
| většinou 100 % | 3 až 15 % |
Ztráty po 10-ti cyklech zkrápění solemi:
| tradiční vápenný nátěr | dispergovaný vápenný hydrát |
| 100 % | 15 až 38 % |
Výsledky měření dokazují zřetelně vyšší odolnost dispergovaného vápenného hydrátu – a s tím spojené rozšíření spektra použití pro venkovní prostředí!
Snadné zpracování
Dosud se daly vápenné barvy nanášet výhradně malířskou štětkou. U dispergovaného vápenného hydrátu máte oproti tomu možnost volby mezi několika pracovními nástroji: nářadí pro natírání nebo válečkování či stříkací zařízení.
Barva hrou
V důsledku nízké pojivé schopnosti tradičního vápna se dosud dalo realizovat jen omezené barevné spektrum. To je teď díky dispergovanému vápennému hydrátu překonáno. Patentovaným výrobním postupem, při kterém se pojivo – vzdušné vápno – odpovídajícím způsobem aktivuje, získává náš výrobek vynikající pojivé schopnosti. Vlastnosti, které jsou tak dobré, že lze technologií vápenných barev vyrábět i syté odstíny barev.
