Renovace Chillout Zóny hudebního klubu Rock Café

Na podzim minulého roku proběhla renovace předsálí hudebního sálu jednoho z nejstarších pražských klubů. Majitelé klubu Rock Café, jehož hudební historie spadá až do roku 1990, chtěli ze starého hudebního předsálí vytvořit novou, atraktivní Chillout Zónu. Projekt, který měl toto zadání splnit, byl od mladého architekta Jiřího Šmejkala.

„Už od samého začátku se mi zadání moc líbilo. Navíc, čím více jsem se o Rock Café zajímal, tím více jsem si uvědomoval, že je tento prostor úžasný,” popisuje samotný architekt první seznámení s projektem a důvod, proč mu začal věnovat svůj čas. „Věděl jsem, že úprava musí být citlivá, musí zachovat ducha a zároveň celé místo co nejvíc pozvednout. Jen jsem přemýšlel, jak to udělat.”

První kroky směřovaly k počítači a k zjišťování historie samotného klubu. Jako zlomové se ukázaly roky, ve kterých se obyvatelé domu vzbouřili proti nadměrnému hluku. Výsledkem bylo uzavření klubu a v letech 2009–2011 i jeho rekonstrukce. Během těchto let se koncertní sál přesunul do nově vybudované odhlučněné místnosti v 2. podzemním podlaží a hudebníkům umožnil produkci až do intenzity 110 decibelů. Klub znovu oživl. Předsálí, kde měli návštěvníci trávit čas během přestávek koncertu, však zůstávalo prázdné. Boxové uspořádání zde totiž značně limitovalo možnost pohybu a určovalo pozice míst i průchodu. Návštěvníci se mu proto raději vyhýbali a pro odpočinek využívali spíše horní podlaží.

Inspirace

„Když jsem se v Rock Café procházel a přemýšlel jak prostor pojmout, všiml jsem si, že je v klubu několik prvků, které ho dělají výjimečným. Jedním z nich byl podhled v horní části klubu, u kterého se spousty lidí fotilo. Dalším prvkem byl bar a třetím slogan „Rock Café, vaše třetí ucho”. Pod tímto sloganem bylo kovové velké ucho, ze kterého směrem do klubu pokračoval tunýlek symbolizující zvukovod. Ukončen byl v horní části současné galerie. Tam se nacházel i již zmíněný podhled s dutinkami, vyjadřující mikrostrukturu ucha,” pokračuje Jiří Šmejkal a zmiňuje, že se mu tento koncept líbil a chtěl ho využít i pro svůj návrh.

„Když jsem šel dál do klubu, uvědomil jsem si, že sestupuji. Jdu do hloubky. Do míst, které měly propojovat horní část s koncertním sálem. Hlavním důvodem většiny návštěv. Samotným srdcem celého Rock Café.”

Myšlenka se srdcem Jiřího Šmejkala zaujala i z toho důvodu, že do celého konceptu klubu hezky zapadá. Jedná se totiž o další orgán, který by Rock Café vystihoval a jehož mikrostruktura by šla dále využít. „V tu chvíli mi přišlo vše jasnější. Dovedl jsem si představit nejen předsálí jako cévu vedoucí ze srdce, ale i poměrně lehce uchopitelnou navigaci.”

Dispozice a volba materiálu

Kromě inspirace k pojetí prostoru byl důležitý i návrh vhodného materiálu a změna dispozice. Původní boxové uspořádání bylo zrušeno a dispozice otevřena. Díky tomu se dosáhlo nejen zvýšení kapacity, ale i zvětšení prostoru pro pohyb. Zachovalo se vestavěné komfortnější sezení podél stěn. V rámci vysoce zátěžového prostoru bylo navrženo pevné a odolné materiálové řešení v podobě červeného koženého čalounění. Dominantním se měl mimo této barvy stát rovněž COR-TEN. „Když jsem přemýšlel nad materiálem, uvažoval jsem, jak navázat na věci, které zde již byly a klub vystihovaly. Těmi hlavními byly již zmíněný bar, velké ucho či zvukovod. Vše vytvářelo dojem surového materiálu, který podle mě dobře vystihuje tvrdost, kytary a hudbu, jež se zde hraje. Napadlo mě tedy, proč jako hlavní prvek nepoužít COR-TEN, za studena válcovanou rezatou ocel.”

COR-TEN nahrazen sádrokartonem

Zajímavý vzhled COR-TENu však nakonec převážily jeho nevýhody v podobě vyšší hmotnosti a špatné práce se zvukem. Vhodnou náhradou se stal sádrokarton, na který se dala penetrace a speciální barvy nanášené v několika vrstvách. Výsledkem byla povrchová úprava, vizuálně prakticky nerozeznatelná od COR-TENu.

Řešení

Sádrokartonový trojúhelníkový podhled kopíruje mikrostrukturu cév, vytváří jedinečnou atmosféru a je snadno zapamatovatelný. Pod ním se nachází vzduchotechnika a elektroinstalace. Různé režimy osvětlení v kombinaci se zapuštěnými led pásy v lavicích pak vytvářejí atmosféru dle požadovaného využití.

V případě koncertu se na hlavní pohledovou stěnu promítá projekce s aktuálním děním ve vedlejším sále. Díky novému zvukovému systému v předsálí si tak mohou diváci vychutnat zážitek z koncertu v klidnější atmosféře s dobrým zvukem a 3,5 × 2 m velkým obrazem.