Renovujete? Nezapomeňte na radiátory

Moderní radiátory jsou designovým doplňkem domácnosti. Zároveň, pokud jsou vhodně zvolené, přinášejí i adekvátní teplo do domu či úsporu do rodinného rozpočtu.

Nedávno jsme našim čtenářům představili designové radiátorové ventily, které efektně doplňují moderní i retro radiátory. Dnes představíme možnosti, které má investor při výběru otopných těles. Variant je mnoho, vybere si jak konzervativní zákazník, tak zastánce moderních směrů. A nenechte se zmýlit dosavadním teplým počasím, chladný a vlhký podzim je za dveřmi a je dobré být připravený.

Priorita je výkon

Vybírat lze dle ceny, která by však neměla být jedinou prioritou. Pokud totiž zvolíte správně, je pravděpodobné, že se vám finance, které jste investovali, velmi rychle vrátí. Radiátory se dělí na článkové nebo jedno, dvou a třídeskové, rozměrové možnosti jsou ještě mnohem širší. Podstatnou roli hraje také způsob připojení nového radiátoru k otopné soustavě. Ne všechny radiátory lze použít u jednotrubkových i dvoutrubkových sítí, záleží také na připojení (pravé, levé, úhlopříčné, nebo spodní). Někteří výrobci už však nabízejí i modely radiátorů, které lze napojit univerzálně, nemají totiž přivařeny příchytky, a těleso je tak možno více méně libovolně otáčet. Nejdůležitějším parametrem je však výkon radiátoru uváděný ve wattech.

Internetové kalkulačky spíše ne

Pozor však na kalkulačky, které nabízí internet. Jde o výpočet potřebného výkonu radiátoru, ten ale vychází často jen z rozměrů místnosti, které nejsou pro kalkulaci dostačujícími ukazateli. Je nutné brát ohledy také na materiály, z nichž je dům konstruován (včetně izolačních), na to, zda se jedná o místnost ve středu domu či rohovou, na počet, typ a velikost oken, zdali je dům podsklepený či disponuje půdními prostory. Výsledná hodnota závisí i na teplotním spádu otopné soustavy (nízkoteplotní sítě vyžadují větší plochu radiátorů a naopak), na konkrétních klimatických podmínkách (jih Moravy a Krkonoše nelze řadit do stejné kategorie)... Na jeden metr krychlový se dle konkrétní situace počítá s výkonem od 20 do 60 W, což je skutečně široké rozpětí. Ideálním řešením je samozřejmě ponechat výpočet odborníkovi – projektantovi vytápění.

Robustní litinová tělesa

Svou roli hraje také materiál, z něhož je těleso vyrobeno. Mohutné litinové radiátory poskládané ze spojených žeber byly často jediným dostupným řešením druhé poloviny dvacátého století. Od té doby jejich obliba mezi lidmi klesá, ale stále mají ve společnosti své fanoušky. Hodí se totiž do objektů, které jsou vytápěny kotly spalujícími pevná paliva a jejich životnost je téměř neomezená. Jsou vhodné zejména do vysokoteplotních otopných systémů. Disponují větším vnitřním objemem a pro jejich ohřev je tak zapotřebí více energie. Vyšší spotřeba je však (zčásti) vykompenzována dlouhou tepelnou setrvačností, což v praxi znamená, že pomaleji chladnou. To je výhoda i v případě poruchy otopného systému – tyto radiátory sálají teplo určitou dobu i po vypnutí. Vyvracen byl též mýtus o pomalém náběhu litinových otopných těles. Testováním (provedeným společností Viadrus) bylo zjištěno, že náběh jak u plechových, tak litinových těles činí 4 – 5 minut. Složitější je jen údržba povrchu, který se skládá z velkého množství záhybů a mezer. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena i prostorová náročnost. Co se designové úpravy týče, litina je spojována především s radiátory retro typu, zajímavá je třeba možnost s nožkami. Zapadnou hlavně do tradičnějších interiérů.

Desková tělesa – současný trend

Deskové radiátory, ať už z oceli či hliníku, nevyžadují téměř žádnou péči, kompaktní povrch postačí pouze občasně otřít. Nejprodávanější jsou přitom radiátory z ocelového plechu, který rychle reaguje na změnu teploty. Velmi dobře vyhovují zejména nízkoteplotním otopným systémům. Hlavní výhodou, kterou ocelový deskový radiátor skýtá, je, že ve srovnání se starými litinovými radiátory využívá jen třetinový objem vody. Zkracuje se tak doba potřebná k ohřevu.

Deskové provedení radiátoru může mít mnoho podob, většinou se jedná o rozmanité barevné odstíny, mnozí výrobci nabízejí individuální potisk, nebo dokonce do radiátoru zabudované zrcadlo. Těleso je tak uplatněno dvojím způsobem a zrcadlo navíc opticky rozšiřuje prostor. Vybírat můžete z horizontálních i vertikálních variant. Nevýhodou je případné mechanické poškození, vůči kterému jsou deskové radiátory méně odolné nežli masivní litinové. Limitující je také vlhkost (bazény, specifické laboratoře), což je však problém řešitelný povrchovou úpravou pozinkováním.

Vysoce vodivý hliník

Současné technologie umožňují tvarovat radiátory také z hliníku. Ten se vyznačuje vynikající vodivostí tepla (3x vyšší než železo) a odolností vůči tlaku. Hodí se proto jak do soustav otopných, tak chladicích. Hliníková otopná tělesa předávají teplo i při nízkých teplotních spádech s vysokou efektivitou. Jsou velmi rychle výhřevná a hodí se proto do sítí se zdroji tepla jako jsou tepelná čerpadla, solární panely ve spojení s akumulačními nádržemi či s kondenzačními kotli. Nízká hmotnost hliníkových těles umožňuje jejich snadnou manipulaci a instalaci. Výroba radiátoru z tohoto materiálu probíhá tlakovým litím a výsledkem je jediný kompaktní kus beze spojů, z nichž by potenciálně mohla unikat tekutina. Hliník je také materiálem, který lze recyklovat, a to i opakovaně. Například na výrobu jednoho hliníkového radiátoru je potřeba jen asi 200 plechovek.

Hliník, materiál 21. století

Hliník neboli aluminium. Třetí nejhojněji zastoupený prvek v zemské kůře, který průmysloví zpracovatelé separují z horniny bauxitu. Před lety téměř zapovězený materiál, kterého je…

Konvektory a proudění vzduchu

Alternativou klasických radiátorů jsou konvektory, které fungují výhradně na principu proudění vzduchu (zatímco radiátory kombinují princip sálání a proudění). Jeho nejdůležitější částí je měděný tepelný výměník pokrytý (obvykle hliníkovými) lamelami. Ty ohřívají vzduch, který pak přirozeně cirkuluje v místnosti. Konvektorové vytápění nabízí rychlé vytopení místnosti. Navíc díky tomu, že topná voda ohřívá pouze trubky výměníku, avšak nikoli plochu radiátoru (mřížku), se jeho vnější povrch nerozpaluje a nehrozí popálení (třeba v nepozorovaných chvílích v dětských pokojích). Je přitom možné konvektor umístit jak na stěnu (včetně nezděných lehkých konstrukcí), zabudovat ho do zdi, či postavit samostatně. Efektní je integrace konvektoru do podlahy, jedinou viditelnou částí je pak pochozí mřížka (výběr jejího materiálu či barvy je volbou zákazníka). Kromě vytápění jsou konvektory určeny i k chlazení, není tedy potřeba investovat do klimatizačních zařízení. Jednoduché je i čištění zařízení - jak mřížka, tak výměník lze zvednout. V prostorech s vysokým nárokem na výkon, hlavně když jde o hlavní zdroj tepla, je vhodné volit konvektor s ventilátorem. Lze ho přitom připojit na jakýkoliv kotel i tepelné čerpadlo.

Nezávislá topidla na závěr

Pro úplnost ještě zmíníme nezávislá topidla v koupelnách či prádelnách, kde se uplatňují hlavně trubková otopná tělesa. Ta se rovněž hodí se jako optický předěl větších místností. Jsou často ohřívána elektrickým proudem (ale lze je připojit i k otopné soustavě či kombinovat oba zdroje).

Závěrem

V první řadě je na vše potřeba pohlížet komplexně. Otopný systém nejsou jen radiátory. Naopak, pokud nemáme vhodně zvolený kotel v kombinaci se správnou regulací, plýtváme energií, nebo je otopné těleso třeba přikryté závěsy, nelze očekávat efektivní provoz systému.

Související články

• Sálavé stropní nízkoteplotní vytápění a chlazení, řešení podle přírody
• Tepelná čerpadla v novostavbách
• Inteligentní řízení z Kolína
• Kotle na dřevo a pelety