Řízené větrání obytných prostor od firmy TECH-TRADE
Současná technologická připravenost firmy TECH-TRADE umožňuje zakázkovou výrobu široké škály výrobků z tenkých plechů pro vzduchotechnické systémy i jiné technické aplikace. Společnost má vysoký podíl dodávek v rámci celoevropského regionu. Vyrábí a dodává kruhový i čtyřhranný potrubní systém, WRL systém, ventilátory a bytový větrací systém. Přetlakovému systému větrání do rodinných domů a do bytů se věnujeme v tomto článku.
Dobré větrání podporuje subjektivní dobrý pocit, přispívá ke zdraví osob a k zachování hodnoty budovy. Vzduch v místnosti musí být měněn jak z hygienických, tak ze stavebně technických důvodů, aby vznikající vlhkost, oxid uhličitý, škodliviny a případné jedy (např. výpary z koberců, nábytku, čisticích prostředků oxid uhelnatý, formaldehyd, radon a jiné plyny) i polétavý prach atd. byly odvedeny ven.
Požadavky na zdravý vzduch
V dobře tepelně izolované budově neprobíhá výměna vzduchu automaticky, a proto je nutné mechanické větrací zařízení, aby se přizpůsobila výměna vzduchu potřebám obyvatel – nezávisle na povětrnostních podmínkách. Zejména důležité je, aby byl obsah vlhkosti a CO2 ve vzduchu v místnosti držen na zdravé úrovni. Jako směrná hodnota pro dobrý vzduch v místnosti platí vlhkost vzduchu 40 – 55 %. Při vlhkosti vzduchu > 50 % se daří roztočům, při vlhkosti > 60 % začíná tvorba plísní na stěnách a na stropě. Maximální obsah oxidu uhličitého ve vzduchu v místnosti by neměl přesáhnout 1 000 ppm (přirozený obsah CO2 ve venkovním vzduchu je mezi 330 až 450 ppm).
Znaky dostatečného větrání
- vzduch zůstává ve všech místnostech bytu čerstvý,
- prádelna a koupelna/sprcha schnou účinně a rychle,
- během topné sezóny zůstávají okna, dveře v obvodové stěně suché,
- také na WC je dostatek čerstvého vzduchu.
Rychlost výměny vzduchu
Optimální kvalitu vzduchu v bytě zajistí takový výkon větrání, kdy se za 2,5 hodiny vymění celý objem vzduchu v místnosti. Často se tato „rychlost", přesněji řečeno intenzita výměny vzduchu, vyjadřuje jako násobek objemu místnosti, který se vymění za hodinu, tedy 1/2,5 h = 0,4 h-1. V zásadě je ale třeba přizpůsobit podíl výměny vzduchu potřebě (novostavba nebo sanovaná budova – 1 krát výměna vzduchu za hodinu, v koupelnách během sprchování je nutné nastavit rovněž vysoké intenzity větrání apod.).
Výhody regulovaných systémů provětrávání a odvětrávání
- regulovatelná a samočinná výměna vzduchu udržuje jeho kvalitu, zejména vlhkost a obsah CO2 na požadované úrovni,
- tepelné ztráty jsou minimalizovány tím, že intenzita větrání nepřevyšuje okamžitou potřebu čerstvého vzduchu,
- zatížení pobytového prostředí prachem, pylem, hmyzem apod. je díky filtračním zařízením značně sníženo,
- plynulý odvod emisí z čisticích prostředků, kosmetiky, nábytku (formaldehyd), různých stavebních materiálů atd.,
- setrvalá kvalita vzduchu brání příliš vysoké vlhkosti vzduchu a tím poškozování stavebních konstrukcí,
- zabránění obtěžování hlukem v obytných prostorách zavřenými okny,
- nízké ovlivnění obytného klimatu okolními vlivy (vítr, teplota).
Centrální systém přívodu a odvodu vzduchu
Zařízení, které je popsáno, zaručuje kontinuální tok přiváděného a odváděného vzduchu pro celou budovu v závislosti na okamžité hodnotě prostorové vlhkosti a koncentrace oxidu uhličitého. Pracuje na přetlakovém principu, takže umožňuje provoz otevřených ohnišť (krby, kamna). Běžně se čerstvý vzduch přivádí do obývacích prostor, ložnic a místností, kde pobýváme, odpadní vzduch se odsává z kuchyně (bez odtahu páry), koupelny a WC.
Vstup vzduchu do místností probíhá v oblasti stěn, podlahy nebo stropu přes přívodní ventily vzduchu. Vzduch proudí z obytných pokojů a ložnic škvírami ve dveřích nebo přepouštěcími otvory do oblasti odpadu vzduchu.
Kontinuální výměnou vzduchu se dopravuje upotřebený vzduch a škodliviny do volného ovzduší. Abychom obdrželi dobrou kvalitu v místnostech, je nutné vyměnit za hodinu vzduch v místnosti z 50 až 100 % (dle počtu osob).
Centrální systém větraní s rekuperací tepla a přihříváním vzduchu
Centrální systém větrání lze doplnit o funkci výměny tepla mezi odpadním a čerstvým vzduchem a dále o příhřev čerstvého vzduchu. Získáme tak zařízení, které plní funkci teplovzdušného vytápění a zároveň řízeného větrání. Jde o řešení, které je vhodné do standardní (energeticky úsporné) i nízkoenergetické výstavby a které je považováno za jediné možné v pasívních domech.
Rekuperace spočívá v tom, že vzduch odsávaný z obytných prostor se odtahuje do výměníku tepla. Teplo se přenáší na nasávaný vnější vzduch. Oba proudy vzduchu se přitom nesmíchávají (bez ovlivnění pachy). Zpětné využití odpadního tepla může probíhat různými způsoby:
- přes deskový výměník tepla,
- přes tepelné čerpadlo,
- přes výměník tepla a tepelné čerpadlo.
Navíc k zpětnému využití odpadního tepla v centrálním přístroji může být zařízení kombinováno s tzv. energetickou (tepelnou) studnou (trubka položená v zemině pod hranicí zámrazu). Protože v zemině panuje v této hloubce přibližně konstantní teplota, předehřívá se v zimě vzduch nasávaný přes tuto trubku a v létě se ochlazuje. Musíme si ale dát pozor na čištění studny přívodu vzduchu, abychom nezanesli do obytného prostoru plísně.
Pokud by nebyla dosažena požadovaná teplota přiváděného vzduchu přes výměník tepla, pak může být odpovídajícím způsobem vzduch přihříván buď:
- elektrickým topným tělesem nebo
- vodním topným tělesem (připojení na ústřední vytápění).
Návrh, charakteristika a popis větrání
1. Funkce větracího zařízení. Pro docílení požadované funkčnosti je třeba dbát zejména na správný návrh větracího systému, výběr vhodného centrálního ventilátorů, trubních prvků, vzduchových kanálů, tlumičů hluku, výstupů vzduchu atd. a na jejich správnou instalaci.
2. Uspořádání větracího systému. Stanoví se vhodný průběh vzduchových kanálů a jejich rozdělení na dílčí úseky. Z toho se stanoví tlaková ztráta na daný dílčí úsek a určí celkové tlakové ztráty, které by měly odpovídat celkovému tlakovému výkonu větrací soustavy.
3. Volba typu centrálního ventilátoru. Rozhodující je potřebný výkon ventilátoru (m3·h-1), který se vypočítá jako objem prostoru (m3) krát potřebná výměna vzduchu (h-1). Toho by mělo být dosaženo již na stupni 3 resp. 5/6 (u digitálních ventilátorů). Tím dostáváme rezervy výkonu pro krátkodobé intenzivní větrání (vaření, oslavy, atd.).
4. Umístění centrálního ventilátoru. Ten by měl být umístěn v teplé oblasti (o teplotě > +10 °C), např. ve sklepě, v odkládací místnosti, předsíni, kuchyni atd. Je třeba počítat s odpadní přípojkou pro odvod kondenzátu. Přenos hluku způsobeného pohybem vzduchu je vhodné omezit oddělením pomocí tlumičů chvění.
5. Kanálový systém přiváděného a odváděného vzduchu. V nevytápěných prostorách je někdy vhodné přívodní a odvodní potrubí tepelně izolovat. Volíme pokud možno nejkratší a nejjednodušší potrubí (nízké tlakové ztráty). Nejmenší průměr trubek je 100 mm – umožňuje připojení ventilátoru bez redukce. Maximální rychlost vzduchu v kanálu odvodu resp. přívodu vzduchu je 4 m/s! Kanály jsou z vinutých falcových trubek (nižší hluk, tlakové ztráty, vyšší hygiena, atd.).
6. Umístění vstupů pro venkovní vzduch a vývodů pro odpadní vzduch. Otvory pro vstupní vzduch, resp. pro odpadní vzduch dáme co možná nejdále od sebe. Opatříme je povětrnostní ochrannou mřížkou! Nasávání venkovního vzduchu na zastíněné straně umístíme ve výšce minimálně 3 m nad zemí. Minimalizujeme vlivy větru. Vstupní i výstupní kanál musí být vzduchotěsný, ale i difúzně těsný (pro vodní páru). Max. rychlost vzduchu v obou kanálech je 6 m/s!
7. Volba a umístění vnitřních výpustí vzduchu. Instalace výpustí má být umístěna pokud možno co nejblíže zdrojům špatného vzduchu (odváděného vzduchu) a ne za skříněmi, závěsy, atd. Je třeba dbát na dobré proudění v místnosti (přívod vzduchu) a rovněž na hladinu hluku u výpustí přiváděného vzduchu způsobenou příliš vysokým množstvím vzduchu.
8. Trubkové tlumiče hluku. Obecně se instalují pro odhlučnění centrálního ventilátoru. Pro zabránění přenosu zvuku mezi sousedními místnostmi bývají instalovány ještě další tlumiče, které brání přenosu hluku mezi sousedními místnostmi (technická dokumentace TECH-TRADE je nazývá tlumiče telefonního zvuku). Hodnota tlumení by měla být > 20 dB při zvukovém kmitočtu 250 Hz.
9. Protipožární ochrana: Při instalaci v rodinných domech nejsou žádné zvláštní požadavky z hlediska protipožární ochrany. Pro použití centrálních přístrojů ve veřejných resp. komerčně využívaných budovách je třeba dbát na příslušné protipožární předpisy.
10. Místa ohniště závislá na vzduchu v místnosti. V případě otevřených krbů, resp. kamen se spalováním dřeva, je třeba bezpodmínečně dbát na to, aby provozem větracího zařízení bytu nemohl vznikat v místnosti podtlak a aby spaliny nevnikaly do prostoru. Vzduch pro spalování (ohniště tohoto druhu) musí být přiváděn separátní dostatečně dimenzovanou přívodní trubkou zvenku (dbát na údaje výrobce kamen!).