Rozhovor s generálním ředitelem Mnichovských veletrhů pro časopis Stavebnictví a interiér - ČR třetím nejpočetnějším vystavovatelem na Mezinárodním veletrhu řemesel I.H.M.

55. Mezinárodní veletrh řemesel I.H.M. v Mnichově, jenž se konal 13. – 19. března 2003, se stal velikým úspěchem pro naše vystavovatele. Díky finanční podpoře ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR totiž na tomto veletrhu vystavovala spousta drobných českých firem, pro kterou by byl jinak tento veletrh finančně neúnosný. Na dojmy z veletrhu jsme se přímo na místě zeptali hned několika stran – zástupce pořadatelů veletrhu, představitelů státu ČR a samotných vystavovatelů.

  V lednovém čísle časopisu Stavebnictví a interiér jsme vás ve článku pod názvem »Mezinárodní veletrh řemesel I.H.M. - vlajková loď veletrhů v Mnichově« informovali o připravovaném Mezinárodním veletrhu řemesel I.H.M. v Mnichově a s ním paralelně ve dnech 13. – 16. března probíhající výstavě pod názvem Zahrada Mnichov. Dnes přinášíme o této akci další zprávy.
   Dle statistických údajů letos vystavovalo na čisté ploše 64 500 m² 1680 vystavovatelů ze 48 zemí. Oficiální zastoupení zde mělo 9 zemí ze zahraničí (Bosna-Hercegovina, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Mali, Polsko, Rakousko, Slovensko a Srbsko).
   Česká republika zde letos vystavovala po desáté a dovednosti českého řemesla zde předvedlo 62 středních a malých firem. Největší české zastoupení bylo v hale A1, kde byly zastoupeny i ostatní země výrobky ze čtyř kontinentů. Zde mělo svůj stánek i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Naši vystavovatelé zde prezentovali především českou keramiku, sklo, současné malířství, ale i lidové tradice. Malovaly se tu kraslice, byly slyšet české a moravské lidové písně. Hala A2 se věnovala uměleckým řemeslům, v hale B1 vznikl svět bydlení. Zde jsme se krátce zastavili u firmy Kolomazník Karel, výrobce keramiky. V hale B2 jsme navštívili firmu TTK CZ s.r.o., Dolní Čermná, výrobce Eurooken, dveří a vitráží a firmu Pavel BAXA.
   Představitelům českých vystavovatelů jsme položili několik stručných otázek a pro čtenáře vyhodnotili odpovědi. Na otázku „Vystavovali byste na tomto veletrhu bez podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,“ odpovědělo 75 % z dotázaných vystavovatelů, že ne a svoji odpověď zdůvodnilo financemi.
   Na otázku „Jaké máte pocity z trhu v Německu,“ odpověděli ti, co zde vystavovali již vícekrát, že prodávat zde je čím dál tím složitěji. V porovnání s místními výrobky musejí nabídnout lepší cenu a vyšší kvalitu. Často se lépe prodává doma. Ti, co zde vystavovali poprvé řekli, že vystavovat pro ně znamená možnost nových kontaktů a přinejmenším získávání nových zkušeností.
   Na otázku „Získali jste zde do této chvíle nějaké zajímavé kontakty,“ většina odpověděla, že to teprve ukáže čas. Zájem o výrobky je, ale lidé přímo nic nekupují, spíše získávají informace a porovnávají.
   Zdeněk Král z firmy REX, s.r.o. tu byl téměř jako doma, neboť zde vystavoval již po osmé. Řekl, že první dvě výstavy se jen rozkoukával, zjišťoval, co chce zákazník z Bavorska, co ze Saska, a vysvětloval přímo na svých výrobcích mentalitu Němců z různých regionů.
   Zajímavou myšlenku uvedl Jan Kuchta, zastupující v Německu firmu Atmos, Jaroslav Cankař, výrobce kotlů z Bělé pod Bezdězem. Sám žije v Německu více než dvě desítky let a s obchodováním má bohaté zkušenosti. Řekl, že podpora ze strany Ministerstva je zajisté dobrá, ale sami podnikatelé by měli učinit krok do cizí země tím, že by si zde zakoupili pozemek a na něm vystavili své výrobky a zde, například za podpory Ministerstva, zaměstnali obchodníky z místních obyvatel a 1 účetní. Ti by jim pro jejich výrobky pomáhali zajišťovat odběratele. Podobně to dělají například obchodníci ve Švédsku a Finsku. „Nestačí zaměstnávat jen Čechy, kteří neznají místní kulturu, zvyklosti, ani nemají žádné kontakty.“
   Z dalších navštívených firem bychom rádi zmínili firmy Albion, výrobce bazénů; Madekop, výrobce bazénů, nábytku, dveří a vrat; Novatec, výrobce eurooken, dveří; Santra s.r.o., výrobce zahradního nábytku; Hikor Písek, výrobce truhlářských hoblic, Ponast, výrobce kotlů na dřevěné pelety; Prokovo, výrobce policových a obch. regálů a zahradního nábytku; Pinea, výrobce hoblíků; Kovovýroba Jindřich Pergler, výrobce pákových nůžek a další.

O krátký rozhovor jsme požádali ředitele odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Jana Jeníka, člověka, který strávil mnoho let v cizině, a obchodníka, který dobře ví, jak je zahraniční obchod důležitý pro naši zemi.

Pane řediteli, co děláte pro rozvoj malých a středních firem v zahraničí?
   Předně se snažíme získat peníze na podporu těchto firem tak, aby mohly vystavovat v zahraničí, navázaly zde nové kontakty a posléze odbytiště svých výrobků. Například na tuto výstavu jsme každému vystavovateli zaplatili výstavní plochu do výše 100 000 Kč, což se zajisté odrazilo v tom, že na I.H.M. letos vystavuje největší množství českých vystavovatelů v celé historii.

Jakými prostředky disponujete pro podporu výstavnictví našich malých a středních firem v zahraničí?
   Snažíme se zajistit co největší částku. Pro vaši představu jsme v minulém roce investovali do podpory firem zhruba 150 mil. Kč a zpětná vazba byla 21 miliard Kč (potvrzené kontrakty). Jak velký je zájem o podporu na zahraničních výstavách ze strany českých vystavovatelů? Ze strany českých vystavovatelů je zhruba zájem o podporu 220 – 240 výstav a my máme peníze na podporu pouze 70 z nich.

Kterým zemím dáváte zelenou, tedy které upřednostňujete při výběru umístění podpor?
   Upřednostňujeme především naše sousedy, například letos v relaci Německo podpoříme 14 – 16 významných veletrhů.

A co Rusko? Plánujete zde větší podporu?
   Rusko, samozřejmě. Jen pro malou představu, co se týká výstavnictví, tak jsme zde loni podpořili 3 výstavy, letos to bude již 9. Podobně to je i s Čínou, Indií, Vietnamem. I zde se v minulosti udělaly některé chyby. Opustili jsme unáhleně ustálené trhy a nyní se je opět snažíme získat. Naštěstí se na nás a naše dovedné ruce v těchto zemích nezapomnělo, a proto se nám zde sice za vyšší peníze, ale přeci, opět daří navazovat kontakty a získávat trhy zpět. Například nyní se snažíme realizovat veliký projekt ve Vietnamu. Tato země má velmi kvalitní zdroj kaolínu a my zase máme lidí, kteří umí postavit keramický závod a vyrábět kvalitní keramiku.

Uvědomujeme si, že výstavy nejsou všechno? Pomáháte českým firmám i jinak?
   Ano. Snažíme se pro ně prosadit například tzv. měkké úvěry, které by našim podnikům umožnily se prosadit v tvrdé zahraniční konkurenci s vývozem větších investičních celků, což by prospělo ke zlepšení obchodní bilance České republiky.

Na dojmy z prvních dnů veletrhu jsme se zeptali generálního ředitele Mnichovských veletrhů Norberta H. Bargmanna.
Pane řediteli, co byste mohl říci k průběhu veletrhu?
   Přiznám se, že v současné době jsem neobvykle pracovně vytížen, neboť v těchto několika dnech musím vyřešit poměrně závažné rozhodnutí, které se týká nové výstavy v Mnichově. Zítra však, společně s manželkou, plánujeme prohlídku veletrhu I.H.M. i výstavy Zahrada Mnichov. Předpokládám, že si zde i něco pěkného koupíme. Samozřejmě se těším i na české stánky.

Zmiňoval jste se o možnosti nového veletrhu na půdě Mnichovských veletrhů. Mohu se zeptat o jaký veletrh se jedná?
   Samozřejmě. Jde o největší Veletrh knih na světě. Tento má dlouholetou tradici v jiném německém městě (Frankfurt n. M.), ale letos jsme byli poprvé požádáni my, abychom ho zorganizovali zde v Mnichově.

Už víte jak se rozhodnete?
   Myslím, že ano. Vím, že to je veliká výzva a zároveň i veliká důvěra, která nám byla vyslovena, a my ji akceptujeme. Provedeme menší úpravy v termínech veletrhů, kterých je u nás zhruba 45 ročně, a veletrh se bude konat zde.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.