Rychlostní komunikace R 3509.2 Slavonín - Přáslavice

Trasa rychlostní komunikace R 35 v úseku Slavonín – Přáslavice (stavba 3509) je součástí budované sítě rychlostních silnic České republiky, která společně se sítí dálnic tvoří základní dopravní kostru čtyřpruhových komunikací. Rychlostní silnice R 35 je součástí uceleného tahu Hradec Králové – Olomouc – Lipník n. Bečvou.

Přínos stavby

Realizací stavby 3509 se umožní dobudování mezinárodního silničního tahu E 462, který dočasně bude přebírat funkci Transevropské magistrály v úseku Brno – Vyškov – Olomouc – Frýdek Místek – Český Těšín ve spojení s dálnicí D 47.

Velkým přínosem bude stavba R 3509 pro občany Olomouce, neboť umožní převést vysoké intenzity silniční dopravy z komunikací vedených zástavbou města.

Navržená R 35 bude rovněž splňovat podmínky pro vedení trasy pro přepravu nadměrných nákladů (v současné době je vedena přes Olomouc).

Některé technické údaje o stavbě

Délka úseku:14 650 m (km 142,600 až 157, 250 rychlostní komunikace R 35)
Počet mostních objektů:32
Zahájení stavby:11/99
Zprůjezdnění stavby: 10/2003
Dokončení stavby: 6/2004
Finanční objem:5,143 mld Kč (včetně DPH) 4,898 mld Kč (bez DPH)

Průběh výstavby

V prosinci uplynul právě rok od slavnostního položení základního kamene stavby R 3509, která jako součást obchvatu Olomouce je stavbou sledovanou nejen odborníky, ale i širokou veřejností zejména z řad řidičů. Stavba začíná na příjezdu do Olomouce směrem od Brna mimoúrovňovou křižovatkou MÚK Slavonín a jižním směrem obchází budoucí krajské město Olomouc a napojuje se za městem na stávající úsek rychlostní komunikace R 3510 a R 3511 Přáslavice – Velký Újezd – Lipník. Svou trasou překlenuje postupně železniční trať Olomouc – Prostějov, řeku Moravu včetně záplavového území, dále železniční trať Olomouc – Přerov a mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK Holice) výpadovku z Olomouce na Přerov (silnice I/55). Mimo to trasa protíná řadu silnic II. a III. třídy, místních komunikací, polních cest a drobných vodotečí. Součástí stavby je i rozšíření stávající čtyřpruhové silnice I/46 v oblasti MÚK Slavonín včetně dvou mostů a přeložka části čtyřpruhové silnice I/55 v oblasti MÚK Holice.

Stavbu realizuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky, závod Brno, prostřednictvím sdružení zhotovitelů ve složení DOPRAVNÍ STAVBY HOLDING a.s., Dálniční stavby Praha a.s. a Strabag a.s., kteří mají rozdělenu hlavní trasu v poměru cca 50 % : 25 % : 25 %. Mostní objekty na celé trase zabezpečuje závod Mosty – 07 společnosti DOPRAVNÍ STAVBY HOLDING, středisko Olomouc.

Mostní objekty

Z uvedených překážek na trase rychlostní komunikace je zřejmé, že součástí stavby je mimo jiné i poměrně velký počet mostních objektů. Z hlediska finančního je to téměř jedna třetina ceny díla, co do počtu jde o 30 mostů. Z mostů na hlavní trase je nutné se zmínit o třech estakádách o celkové délce téměř jednoho kilometru.

Převážná část trasy se nachází ve velmi složitých geologických podmínkách, což vedlo samozřejmě ke složitým a nákladným opatřením pro založení jak mostů, tak i násypových těles, zejména v údolní nivě řeky Moravy a v oblasti MÚK Holice. Optimální návrh založení mostů si vyžádal dokonce několik zatěžovacích zkoušek pilot a v některých oblastech doplňkový geologický průzkum.

Mostovky nadjezdů, mostů na hlavní trase a mostů v mimoúrovňových křižovatkách jsou spojité železobetonové předpjaté deskové nebo trámové konstrukce o třech až šesti polích. Mosty přes drobné vodoteče a inundační mosty jsou železobetonové monolitické jednoduché nebo sdružené rámy. Estakáda přes trať ČD Olomouc – Přerov je budovaná z dodatečně předpjatých nosníků T-90 se spřaženou železobetonovou deskou.

Další dvě estakády, přes trať ČD Olomouc – Prostějov (obj. 202) a přes řeku Moravu (obj. 204) zasluhují trochu více pozornosti vzhledem k neobvyklému tvaru jak nosné konstrukce, tak i spodní stavby. Pilíře objektu 202 mají příčný řez nepravidelného dvouose symetrického dvacetiúhelníku a sestává se ze spodní přímé části proměnné výšky a horní parabolicky se rozšiřující hlavice konstantní výšky. Pilíře objektu 204 mají vzhledem ke svému umístění v blízkosti koryta řeky Moravy proudnicový tvar příčného řezu, přičemž jsou sestaveny z hlavního monolitického zárodku s obkladovým prefabrikátem na obou stranách ve směru proudu řeky. Mostovka obou mostů je tvořena spojitou železobetonovou předpjatou trámovou konstrukcí s parabolickými náběhy s rozpětím polí 42 až 45 m a bude budovaná postupně po polích na nově zakoupené výsuvné skruži, jež bude postupně vysouvána na konzolách umístěných pouze na definitivních pilířích.

Během prvního roku výstavby byly provedeny práce v hodnotě přibližně jedné čtvrtiny finančního objemu. Tři mosty byly kompletně dokončeny a předány, u dalších šesti mostů jsou hotovy mostovky včetně izolace.
Pro letošní rok 2001 hlavním nosným programem této stavby budou práce na mostních objektech. Do provozu půjde dalších 5 nadjezdů a kompletně dodány budou další 4 mosty na hlavní trase.

Zemní práce

Uplynulý rok 2000 byl svým optimálním klimatem mimořádně nakloněn všem stavebníkům, a tak zemní práce na stavbě obchvatu Olomouce pokračovaly svižným tempem podle harmonogramu bez jakýchkoli větších problémů, snad s výjimkou prvních dvou vlhčích měsíců a deštivějšího července.

Na celé trase byla provedena skrývka zeminy v objemu 524 000 m³. Po sejmutí ornice byla započata sanační opatření ve formě vrstvy štěrkopísku o tloušťce 60 cm. Rovněž byly provedeny štěrkopískové piloty délky 3 – 15 m o průměru 40 cm a geodrény, na ploše 226 000 m² byla položena geotextílie a vloženo 54 m² geomříží.

Na větvích mimoúrovňových křižovatek Slavonín a Nemilany byly odtěženy zářezy o objemu 718 000 m³ a nasypány násypy v objemu 1 058 000 m³, z toho 650 000 m³ bylo zlepšeno vápněním. Pro urychlení konsolidace byly provedeny konsolidační násypy.

V letošním roce zbývá dotěžit zářezy , kde byla ponechána ochranná vrstva. Na hlavní trase budou provedeny konstrukční vrstvy a betonová vozovka v úseku asi 3 km. Budou pokračovat další práce na mimoúrovňových křižovatkách Slavonín, Kožušany a Holice.