Šablony a best-practice
Pokud tento článek čte nějaký starosta obce, zastupitel nebo kdokoliv, kdo je zapojen do tvorby projektů, jistě mi dá za pravdu, že příprava projektu zabere velké množství času. Sbírání podkladů, informací, vymýšlení kritérií úspěšnosti, shánění zkušeností od ostatních, vazby na strategické dokumenty – a to nejen ty obce a města, ale i kraje nebo i celostátní. K nim pak spousta prováděcích dokumentů a dalších informací, které teprve po prostudování ukáží, zda jsou pro daný projekt relevantní.
Kapitolu samu pro sebe představují finance – studium podmínek jejich poskytnutí, které si často protiřečí, velmi úzce specializují, k čemu je možné je využít (takže například na kotelnu ano, ale na zateplení ne, nicméně zateplit potřebujete, aby byla splněna kritéria energetické náročnosti budovy atd.). Do toho spousta příkladů dobré praxe, které jsou jen omezeně využitelné, protože jsou vždy postavené na míru obci, která konkrétní projekt realizovala.
Zdá se, že z této situace neexistuje cesta ven. Ale přece jen to vypadá, že se blízká na lepší časy. Řešení spočívá ve změně přístupu – respektive k aplikaci jednoho univerzálního a jednotícího pohledu na celou problematiku.
Základ je v pohledu na všechno, co obce, regiony, ale i stát dělají. Ve své podstatě jsou to služby – ať se jedná o infrastrukturu, sociální nebo kulturní oblast, školství nebo správu poplatků. Vždy tam najdeme službu, která má nějakého poskytovatele a nějakého zákazníka – většinou občana, ale i firmu nebo jinou organizaci. Celý svět je postaven na službách a ani tato oblast není výjimkou.
Pokud přijmeme tento základní předpoklad, pak se můžeme bavit o tom, jakou mají tyto služby strukturu, jak na sebe navazují a zdali je náhodou nemůžeme nějak univerzálně popsat. Samozřejmě, vždy, když pracujeme s konkrétní realizací služby, má určitá místní specifika, ale také spoustu znaků, které se budou vyskytovat vždy. Například služba veřejného osvětlení bude vždy popsána znaky jako je počet lamp, jejich příkon, doba svícení, časový plán svícení apod. V konkrétních realizacích mohou přibývat i další znaky – jako schopnost komunikovat, poskytovat další informace, samotestování (a předcházení selháním apod.). Tyto informace lze použít k vytvoření šablony, která vždy pomůže danou službu přesně popsat.
Této ideje lze samozřejmě využít k tomu, aby takto popsané služby pomáhaly při realizaci dalších obdobných projektů (tím, že jasně definují, jaké informace je třeba mít vždy) a zároveň mohou inspirovat k dalším rozšířením (tím, že bude jasný přístup k informacích o již realizovaných službách).
Navíc, jak již bylo řečeno, služby mohou mít nějakou strukturu a mohou na sebe navazovat (např. sdílení infrastruktury, nebo informací a dat). I toto může být součástí šablon, které se mohou vzájemně provazovat. Tento proces lze do jisté míry automatizovat (např. již zmíněné veřejné osvětlení bude vždy provázáno se službami energetické infrastruktury). Tím je možné i přípravu projektů zautomatizovat.
Tato myšlenka je i základní myšlenkou pro implementaci Koncepce Smart Cities, kterou v minulém roce schválila vlád ČR. V implementačním plánu této koncepce se hovoří mimo jiné o vzniku Katalogu chytrých služeb, který by měl takovéto šablony obsahovat a jejich obsah volně zpřístupnit všem zájemcům – nejen municipalitám, ale za určitých okolností o podnikatelským subjektům.
