Komín - právo na teplo a svobodnou volbu tepelného zdroje

12. října 2004 uspořádala agentura Komunikace & Profit¹⁾ další díl seriálu odborných setkání za účasti novinářů. Tématem bylo vytápění bytů, právo volby uživatele bytu, související legislativa v Evropské unii a v ČR. Aby mohla být vůbec naplněna svobodná vůle při výběru tepelného zdroje pro vytápění, vyžaduje to, aby byly bytové a rodinné domy vybaveny funkčními komíny pro odtah spalin z různých i alternativních paliv.

Účastníci diskuse: Michael Smola²⁾ , Tomáš Těmín³⁾ , Irena Plocková⁴⁾ , Miroslav Urban⁵⁾, Vojtěch Policar⁶⁾, Libor Seidl⁷⁾ a novináři z odborných časopisů a odborných příloh deníků MF DNES, LN a PRÁVO.

Nejde jen o to, že obyvatelé bytů a domů bez vhodného komína přicházejí o možnost relativně lehce změnit topné médium při jeho zdražení. Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice (SPS), které na setkání prezentoval obchodně technický ředitel SPS Michael Smola, je dnes přibližně 85 % bytů vybaveno centrálním vytápěním a z nich pak 80 % využívá dálkových energetických rozvodů (elektrická sí., plynovod). Podle mínění SPS existuje pro tuto velkou skupinu bytů riziko, že se krátkodobě, případně i na dlouhou dobu nebo dokonce trvale mohou ocitnout bez dodávek energie z dálkového nebo centrálního zdroje, aniž by byla možnost operativního použití alternativních paliv v lokálních zdrojích tepla, nebo. je nebude možné napojit na odpovídající komín. S postupujícím časem výrazně stoupá podle SPS také množství rizik jako jsou:

• havárie energetické (teplárenské) technologie nebo rozvodné sítě,
• přírodní katastrofy (silné mrazy, ničivé deště povodně), přibyly však i další:
• neschopnost vlastníka zvládnout opravy havárií,
• náhlá změna ekonomicko - politické situace a zastavení dovozů,
• teroristický čin.

Účinným předpokladem, jak se nenechat podobnými událostmi zaskočit, je existence vhodného univerzálního komína. Ten by měl být navržen tak, aby umožňoval odvod spalin od různých paliv, zejména ale dřeva a jiné biomasy. Může být aktivně užíván, např. pro napojení krbu či kamen, nebo jako pojistný komín připraven pro záložní použití.

Komín a právo

Jak uvedl Tomáš Těmín, byl komín v historii natolik samozřejmou součástí života, že se objevil i v zákonech. Bylo tomu tak např. už v antickém Římě, kde zakládal specifické vztahy zejména mezi sousedy, jež se ukázaly zralé pro zákonnou úpravu. Komín se postupně objevil i v jiných právních normách a samozřejmě také v technických normách.

V 19. století byla v Praze schválena vyhláška, podle které musela každá obytná místnost mít napojení na komín a tedy možnost instalace kamen. Povinnost vybavit bytové stavby a obytné místnosti komínem byla zákonem zakotvena v pozdějším Československu a řadě dalších evropských zemích. Až do 50. let minulého století byl v Československu požadován pojistný komín zákonem.
Potom byla tato povinnost, logicky se nabízí souvislost s nástupem hromadné bytové výstavby, ze stavebního zákona vypuštěna. Požadavek na plnohodnotné komíny ve vysokopodlažních panelových domech tehdy určitě vnášel do výstavby technické a ekonomické komplikace, které se nejjednodušeji daly odstranit jeho likvidací. V podmínkách relativně plynulých dodávek energie z centrálních zdrojů to mělo možná svou logiku. Ale v některých jiných evropských zemích, kde je komín v právu zakotven dodnes, tak naivní nebyli. Např. ve Francii, Slovinsku, Německu, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Turecku a dalších.

Evropská unie vyhlásila pro budoucí léta v oblasti zásobování energií program zvaný Inteligentní energie - Evropa, který je deklarován jako program řízené energetické nezávislosti dovedený až do úrovně konečných spotřebitelů. Program má posílit soběstačnost Evropy, jejích regionů, ale i jednotlivců využíváním obnovitelných zdrojů, tedy biomasy, a přispět v boji proti globálnímu oteplování, uzavřel Tomáš Těmín.

Inteligentní energie - Evropa

Rozhodnutím 1230/2003/ES Evropského parlamentu a Rady byl přijat víceletý program akcí v oblasti energetiky : "Inteligentní energie - Evropa" (2003 - 2006). Podrobněji o tom v tomto čísle časopisu. Prioritním cílem politiky Evropských společenství v oblasti energetiky je zabezpečení dodávek energií pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí a podpoře zdravé konkurence na evropském energetickém trhu. Důraz je kladen na přechod z politiky řízení na straně dodávek na politiku soustředěnou na řízení poptávky, tj. změnit chování spotřebitele.
Na straně dodávek energie je prioritou boj proti globálnímu oteplování. Klíčem ke změně je rozvoj nových a obnovitelných energetických zdrojů, zdvojnásobení jejich podílu na celkových dodávkách energie z 6% na 12% a růst jejich podílu na výrobě elektřiny z 14% na 22% do roku 2010. Dále je to pak decentralizovaná výroba tepla.

Na úrovni drobného spotřebitele to znamená výrazné posilování alternativních zdrojů při zajištění tepla a zavedení energetických (ekologických) daní na energii z fosilií. Používání biomasy pro otop, tzn. dřeva, dřevěných a rostlinných pelet, dřevěných briket atp. z místních zdrojů hodlá Evropa podporovat, zatímco používání elektřiny, zemního plynu, ropných produktů, uhlí a derivátů se může prodražit, a to zavedením ekologické daně nebo růstem světových cen energetických surovin. Dnešní generace se už ostatně musí připravit na to, že zásoby fosílií docházejí. Komín, na který bude možno v každém bytě napojit centrální zdroj (kotel) a více lokálních zdrojů (kamna, krb), získává z pohledu této směrnice zcela nový význam. Je téměř jisté, že směrnice bude urychleně harmonizována do českých norem (v současné době je rozpracován zákon o využívání obnovitelných zdrojů).

Komíny a podpora alternativních zdrojů v Česku

S jistotou lze konstatovat, že Česká republika velmi pokročila jen v té části problematiky, která se týká zavedení ekologické daně, zatímco v jiných oblastech, důležitých pro nastartování reálné poptávky po obnovitelných zdrojích tepla v rámci individuálního vytápění bytového fondu se udělalo velmi málo Nic, kvůli čemu by konečný uživatel sáhl např. po peletovém kotli. Lišíme se tím např. od sousedního Rakouska, kde vybavení rodinného domu kotlem na pelety a peletovým hospodářstvím vyjde přinejmenším z dlouhodobého pohledu nejvýhodněji, což je dáno podle Libora Seidla také tamějším vládním systémem různých zvýhodnění.
Každý, kdo v poslední době navštívil jarní veletrh energetických úspor ve Welsu, si musel všimnout, že nabídka tepla z alternativních zdrojů zde výrazně předčí nabídku tepelných zdrojů na fosilní paliva, zatímco u nás na výstavách tato "klasika" jednoznačně převažuje nad vším ostatním a získává nejvyšší ocenění.

U nás, podle slov Ireny Plockové, jsou dotace adresovány pouze právnickým osobám, což znamená, že stavebníci musejí např. založit společnost s ručením omezeným, aby mohli o podpoře vůbec uvažovat. Nemluvě už o tom, že na pořízení otopného systému v souladu se směrnicí EU 1230/2003/ES neexistuje u nás žádný titul. Ačkoliv to pravděpodobně nebude jen neexistencí vhodné státní podpory, moderní otopná zařízení na alternativní paliva s příslušenstvím jsou u nás tuze drahá. Proto např. známý tuzemský výrobce peletových kotlů, firma Verner, prodává výrobky hlavně v Německu a Rakousku.

Komín v legislativě

Stavební zákon a na něj navazující předpisy, které upravují velké množství mimořádně citlivých vztahů spojených s výstavbou a jsou úzce provázány s jinými zákony a technickými normami, čekají stále na zásadní rekonstrukci. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je přípravou návrhů pověřeno, slibuje připravit paragrafové znění v průběhu roku 2005 s tím, že by měly být účinné už v roce 2006. Univerzální pojistný komín by se tak opět mohl stát součástí obecných technických požadavků na bytové stavby.

Mezi veřejností vyvolává požadavek, který do stavby cokoli předepisuje, obvykle výraznou reakci, odpor či souhlas. Podobně tomu bylo i na tomto setkání. Avšak jde o závažnou věc. O funkčně závažný prvek stavby, nikoliv třeba o tapetu. Podmínky, ve kterých dnes žijeme a ve kterých je výstavba či rekonstrukce bytového fondu dnes realizována, jsou jiné než před lety, kdy byl komín jako povinná část stavby z předpisů vyřazen. Proto je žádoucí, aby se k závažnému problému, který zde je, vedla odborně a právně erudovaná diskuse. Bez technických a právních znalostí, bez historické zkušenosti a bez akceptace současných potřeb nebude problém posouzen správně. Vojtěch Policar v této souvislosti uvedl výsledky průzkumu provedené firmou Schiedel mezi stavebníky rodinných domů: "10 až 15 % novostaveb rodinných domů v mezích statistické chyby je postaveno nebo stavěno bez komínu. Přibližně 35 % obyvatel novostaveb bez komínu pak jsou ti, kteří vyrostli v paneláku."

Komín - pojistka proti diktátu a monopolu

Investice do komína se v průměru pohybuje podle Michaela Smoly okolo 0,7 % celkových stavebních nákladů. Tato investice však je dobře zhodnocena nezávislostí na centrálních a dálkových energetických dodávkách od velkých distributorů. Pojistný komín nevylučuje řešení vytápění pomocí centrální nebo dálkové sítě. Umožňuje ale připojení např. krbu, stylových kamen nebo sporáku, nebo její nespolehlivosti či přerušení dodávky dálkové energie z jakéhokoli důvodu či v případě dramatického ekonomicky nezvladatelného růstu cen "dálkové" energie (ani jedno podle současných kvalifikovaných předpovědí i z vrcholové evropské úrovně nelze vyloučit) může uživatel snadno využít decentralizovaný, dostupný alternativní energetický zdroj.