Seminář Dřevostavby ve Volyni opět plný novinek

Odborný seminář Dřevostavby je pro odborníky pojmem a jeho úroveň každoročně stoupá. Ten letošní přinesl kromě příspěvků týkajících se nových technologií, materiálů či konstrukčních systémů dřevostaveb také příspěvky o problematice ekonomického a ekologického využívání lesů či o legislativě a jejích změnách v souvislosti s dřevostavbami.

Že je dřevo ušlechtilý materiál, který je pro stavbu domů více než vhodný, nezpochybní nikdo, kdo je se dřevem jakkoli spjat. Od počátků lidstva ale sloužilo více než k výstavbě jen ke spalování a naše společnost se k němu jako k ekologickému zdroji energie zase vrací. A obecný růst cen energií i míra dostupnosti energetických zdrojů ovlivňují dřevozpracující průmysl i lesní hospodářství.

Využívání dřeva v současnosti

Tomu a srovnání dřeva jako stavebního materiálu či paliva se ve svém příspěvku věnoval Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. Jak uvádí, poptávku po palivovém dříví v bohatší části světa snížil ve své době přechod na intenzivní využívání fosilních paliv, zatímco chudší země ho dále využívaly a využívají jako nejdostupnější, a proto hlavní zdroj energie. Ovšem zdražování energií nutí i vyspělou společnost k návratu k obnovitelným zdrojům energií, to znamená i ke dřevu jako palivu.

Stoupá proto poptávka po této surovině, současně se mění také pohled na palivové dříví. Dříve spíše odpadní materiál teď konkuruje užitkovému sortimentu. Podle ČSN i Doporučených pravidel pro měření a třídění dřeva v České republice je palivové dřevo posuzováno jako surovina nejnižší technologické jakosti, neboť nevyhovuje průmyslovému zpracování a nelze ho zařadit do žádné z jakostních tříd. Praxe je ovšem poněkud jiná, k energetickým účelům je nyní zpracováváno i dřevo technologicky využitelné. To přináší stupňování poptávky po dřevu, a také konkurenci mezi producenty energií a dřevozpracujícím průmyslem. Výměry lesů jsou v současné době v Evropě sice na historicky velmi vysoké úrovni, ovšem výše uvedený trend povede spolu s dalšími faktory v poměrně krátké době nejen k vyrovnání těžeb s přírůstem dřeva, ale se zvyšující se poptávkou také k úbytku lesů a změně jejich druhové skladby.

Podle profesora Simanova je energetické zpracování dřeva s vyšší užitnou hodnotou společenským plýtváním, které podporují navíc dotace na zvýšení spotřeby této suroviny jako zdroje energií. Z dlouhodobého hlediska by tyto dotace měly podporovat spíše lesnické využívání krajiny, zvyšování produkce dřeva a obnovu lesního porostu. Aby nedošlo k úbytku lesů, řešením problému nedostatku energie je podle autora pouze nalezení nového, levného energetického zdroje, dřevo samo o sobě nemůže tyto potřeby společnosti pokrýt. Řešením ovšem není ani potlačování jeho produkce, návrat k původní dřevinné skladbě a vyjímání lesů z produkce dřeva ve jménu ochrany přírody. Lesy nelze konzervovat a nechat je svému osudu, o lesy je nutno pečovat.

Poddajné spoje v konstrukcích ze dřeva

Dřevěné konstrukce obsahují velké množství spojů, poddajnost spojů a její vliv na celkové působení konstrukce je proto jedním z důležitých hledisek, které je třeba zohlednit při jejím navrhování. Problematice vlivu poddajnosti spojů na únosnost a přetvoření některých typů dřevěných konstrukcí byl proto věnován i jeden z příspěvků. Bohumil Straka a Milan Šmak prezentovali poznatky týkající se vlivu poddajnosti podpor u některých typů příhradových a plnostěnných rámových a obloukových konstrukcí. Celkové chování konstrukce ovlivňuje poddajnost spojů v přípojích a stycích nosných prvků konstrukce a poddajnost podpor v místech uložení dřevěné konstrukce na spodní stavbu. K vlivu poddajnosti mechanických spojů by mělo být vždy přihlíženo při návrhu montážních styků lepených rámů i oblouků, a také u příhradových konstrukcí větších rozpětí. Autoři uvádějí jako jeden z příkladů stále častější konstrukce objektů s kruhovým, čočkovitým, eliptickým nebo nepravidelným půdorysem. Architekti je volí nejen pro restaurace či kavárny, ale i kaple a jiné veřejné budovy. I v těchto konstrukcích se přirozeně vyskytuje velké množství poddajných mechanických spojů, hlavní vliv na působení celé soustavy má však způsob uložení sloupů. Obvykle bývají tyto konstrukce uloženy na betonové desce shodné s půdorysným tvarem konstrukce. Sloupy lze podepřít v patkách rozmístěných po obvodu betonové desky nebo na její horní ploše. Při návrhu je nutno rozhodnout, zda je nutno sloupy vetknout nebo stačí uložit je kloubově. Kloubové uložení je sice jednodušší, ovšem taková konstrukce má menší tuhost, při zatížení tedy vykazuje větší vodorovné deformace. V některých případech je proto nutné volit sloupy vetknuté, je však třeba posoudit poddajnost vetknutí vzhledem ke konstrukčnímu řešení.

Stálá inspirace finskými dřevostavbami

V severských zemích dřevo vždy bylo běžnou stavební surovinou a je tomu tak stále. Finský dům je v oblasti dřevostaveb pojmem a často byl inspirací pro výstavbu dřevěných domů jak v jiných zemích, tak i u nás. Příspěvek věnovaný moderní finské architektuře, jejímž hlavním materiálem je dřevo, přednesl Ing. arch. Josef Smola. Mezi tradiční dřevostavby patří pestrobarevné, dosud obývané domky z přelomu 19. a 20. století v blízkosti nádraží finských měst, určené pro sociální bydlení, dále venkovské moderní rodinné domy s jednotným vnějším vzhledem, obvykle ve tvaru protáhlého obdélníku, se sedlovou nebo mansardovou střechou a obytným podkrovím a stejnou barvou krytiny i fasády, většinou v hnědých a cihlových tónech. Domy tak přirozeně zapadají do prostředí, obvykle jde i o energeticky úsporné objekty. Běžným standardem nové dřevěné, ale i zděné výstavby, je nejen dostatečné zateplení, ale také minimalizace otevíravých částí oken. Vnitřní křídla jsou zasklena dvojsklem, vnější sklem jednoduchým, okna jsou řešena jako špaletová.

Finsko je známo také množstvím veřejných dřevěných staveb, například firemních budov, škol, kaplí, kostelů a církevních center, ale i výjimečných staveb moderní architektury, k nimž patří například největší evropská dřevěná administrativní budova společnosti Finn Forest v Tapiole u Helsinek. Budova je zajímavá už svou koncepcí. Firma zaměřená na výrobu prvků pro dřevostavby pod výrobním označením Kerto realizovala stavbu ze svých produktů, jde tedy současně o neobvyklou reklamu vlastních výrobků. Současně projektant, architektonická kancelář Helin&Co měl podmínku, že stavba nesmí stát více, než obdobný projekt s ocelovou či železobetonovou konstrukcí. Suterénní železobetonová část slouží jako parkoviště a současně i protiatomový kryt civilní obrany. Z části je kryta ozelenělou střechou, která slouží jako nástupní prostor do vyšších podlaží se zahradní úpravou. Vrchní čtyřpodlažní dřevostavba je kompletně prefabrikovaná. Dispoziční řešení je variabilní, sestává z jednotlivých modulů a je obměnitelné podle požadavků uživatelů, a to včetně fasád. Stavba je prosvětlena dvěma atrii koncipovanými pro administrativní provoz.

Stroj Hundegger K2i

Velkému zájmu se na semináři těšila i přednáška Wolfganga Klotze, který zde prezentoval stroj Hundegger K2i, umožňující automatizované strojní opracování dřevěných prvků. Víceprocesorové inteligentní řízení umožňuje jejich opracování bez nutnosti třídění hraněného řeziva. Hranoly, umístěné na příčném dopravníku, jsou podle výrobního seznamu opracovávány a poté odebírány. Stroj se používá na vyvázání krovů, tesařských konstrukcí či lepených nosníků, výrobu prvků pro skeletové, rámové, hrázděné i srubové stavby a podobně. Výrobce je schopen sestavit stroj K2i s individuálním vybavením jednotlivými agregáty podle požadavků uživatele v závislosti na struktuře výroby s tím, že pozdější rozšíření je vždy možné. Variace sestav se pohybují od cele automatizované přířezové pily až po plně osazenou výrobní linku pro opracování dřevěných prvků.

Závěr

Na závěr lze říci, že 12. ročník odborného semináře Dřevostavby, pořádaný VOŠ ve Volyni, přinesl opět nové zajímavé informace i názory z oblasti zpracování dřeva i dřevostaveb, vysoce je třeba hodnotit fakt, že poznatky jsou z různých částí světa. Pokud jde o Českou republiku, máme už také co nabídnout, dřevostavby a použité stavební postupy u nás už je možné porovnávat s obdobnými stavbami v zemích, kde je tradice dřevěného stavění mnohem delší. Na seminář se také pravidelně vracejí i absolventi školy, kteří mají díky kvalitnímu studiu dobré výchozí podmínky buď na pracovním trhu, nebo pokud se rozhodnou dále studovat. Obdiv patří všem, kteří seminář připravují, neboť i při tak velkém rozsahu má akce vysokou úroveň a mnozí účastníci se sem rádi vracejí. Akce je důležitá i pro samotné město. Starostka Volyně, Ing. Lenka Nestřebová k tomu říká: „Semináře se účastním každoročně, jsem původní profesí projektantka a seminář je pro mne velkým přínosem v procesu celoživotního vzdělávání. Pokud jde o město, samozřejmě tato akce podporuje aktivní život města i turistický ruch, návštěvníci semináře se sem často vracejí, aby zde strávili dovolenou i s rodinami. Protože jsou mnozí také ze zahraničí, Volyně získává jméno i v mezinárodním kontextu. Jsem velmi ráda, že mezi návštěvníky jsou i bývalí studenti, kteří se sem rádi vracejí. Přijíždějí z celé republiky, protože škola je jediná svého druhu u nás.”

Použité příspěvky autorů:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., Ústav lesnické a dřevařské techniky LDF MZLU v Brně.
Bohumil Straka, doc., Ing., CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav kovových a dřevěných konstrukcí, Brno.
Milan Šmak, Ing., Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav kovových a dřevěných konstrukcí, Brno.
Ing. arch. Josef Smola, Projektový a inženýrský ateliér, Praha.
Wolfgang Klotz, area sales manager firmy Hundegger.