Šetrné budovy a jejich certifikace

Ve stavebnictví dochází v posledních letech k nárůstu zájmu o vliv tohoto oboru na životní prostředí a hledání cest, jak negativní vliv na životní prostředí v procesu návrhu, výstavby i užití, snížit.

Hodnocení vlivu staveb na životní prostředí se provádí posuzováním řady environmentálních kritérií zahrnující např. potenciál globálního oteplování (GWP), okyselování prostředí (AP), vliv na ozónovou vrstvu (ODP), eutrofizaci prostředí (EP), ale i spotřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů, spotřebu pitné vody, množství jímané dešťové vody na pozemku apod. V oblasti užití je zásadní produkce odpadu, energetická náročnost budovy v celoročním provozu a využití obnovitelných zdrojů pro krytí potřeby energie. Zde se uvádí, že v současnosti na budovy připadá přibližně 40 % z celkové spotřebované energie v rámci EU.

Snižování energetické spotřeby je zatím dáno národními politikami hospodaření s energii, avšak v souladu se Směrnicí EU o energetické náročnosti budov EPBD II, by se od začátku roku 2021 měly navrhovat a realizovat pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie, u nových budov užívaných a vlastněných orgány veřejné moci je tato povinnost vztažena již k začátku roku 2019.

Hovoříme-li o kvalitě budov, kromě výše uvedených kritérií, je též rozhodná kvalita vnitřního prostředí z hlediska ochrany proti hluku, zrakové pohody, hygieny vnitřního prostředí, tepelné pohody, prostorové efektivity jednotlivých místností, možnosti úspory pitné vody, management u tříděného odpadu, hospodaření s energií apod. Je zřejmé, že zejména naposledy uvedená kritéria jsou při navrhování nových budov stále častěji investorem kladena do popředí s tím, že plnění technických požadavků na stavby pokládá za samozřejmé.

Certifikační systémy

Pro návrh a hodnocení kvality stavby z hlediska jejího celkového vlivu na životní prostředí lze využít celé řady systémů hodnocení a následné certifikace budov. V České republice jsou v současné době užívány některé původně ryze národní certifikační systémy jako např. americký LEED nebo britský BREEAM, v posledním období i německý DGNB, ale také česká lokalizace metodiky SBTool nesoucí označení SBToolCZ.

Přejímání těchto nástrojů certifikace budov z jiných států či dokonce kontinentů bez důsledné lokalizace není vždy příliš vhodné. Je třeba brát zřetel na rozdílné klimatické a geomorfologické podmínky v různých regionech, jinou technologickou a materiálovou základnu, jiné tradice a zvyklosti stavebnictví i jiné tradice ve formě bydlení. Z tohoto důvodů probíhají v jednotlivých zemích tzv. lokalizace systémů do národních podmínek.

Vedle již provedené lokalizace metodiky SBTool, provedení na stavební fakultě ČVUT v Praze, probíhají též lokalizace BREEAM a DGNB do českých podmínek. Jedná se ale o proces časově i technicky náročný. Budovy jsou hodnoceny v různých oblastech, s využitím řady kritérií. Struktura, počet kritérií a jejich váhy se u různých certifikačních systémů budov výrazně liší a tedy i následná certifikace budov má různou vypovídací úroveň v jednotlivých oblastech

Výsledkem procesu hodnocení je udělení osvědčení – certifikátu potvrzující dosaženou úroveň kvality budovy. Certifikát lze využít jako významný marketingový nástroj dokládající přednosti hodnocené budovy, zájem o zlepšování životního prostředí či snížení nákladů spojených s výstavbou a užíváním budovy.

Environmentální prohlášení o produktu (EPD)

Nutnými vstupy pro návrh šetrných budov a následnou certifikaci jsou známé kvantifikované environmentální aspekty stavebních výrobků odpovídající zemi, lokalitě původu. Na tuto skutečnost začínají reagovat i výrobci stavebních výrobků, kteří hledají vhodný nástroj vedoucí k získání a ověření požadovaných environmentálních dat výrobků. Takovýmto nástrojem je Environmentální prohlášení o produktu (EPD), jež poskytuje soubor kvantifikovaných informací o jeho vlivu na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, u stavebních výrobků obvykle v úrovní „brána výrobce”.

Nezávislým ověřováním (certifikací) EPD stavebních výrobků se v ČR zabývá náš výzkumný ústav, který je k této činnosti akreditován Českým institutem pro akreditaci. Výhodou nezávisle ověřeného EPD třetí stranou je relevantnost publikovaných údajů, jednotná vypovídací schopnost, vzájemná porovnatelnost a též možnost zařazení výrobku do národních i mezinárodních prestižních databází, např. Databázi EPD v České republice spravuje CENIA – Česká informační agenturou životního prostředí, mezinárodní databázi ENVIRONDEC agentura IEC – The International EPD Consortium se sídlem ve Švédsku. EPD ověřené akreditovaným certifikačním orgánem má vysokou kredibilitu a je uznáván v celé Evropě.

Přesto, že v České republice je výstavba šetrných budov a potvrzení jejich vlastností a dopadu na životní prostředí formou certifikace na vzestupu, je povědomí o tomto systému hodnocení budov obecně velmi malé.

Chcete-li se o problematice návrhu a hodnocení kvality budov a certifikaci budov šetrných k životnímu prostředí dozvědět více, přijměte naše pozvání i pozvání časopisu Stavebnictví a interiér na odborný seminář Environmentální hodnocení budov, který ve spolupráci se Stavební fakultou ČVUT v Praze a společností SKANSKA a.s. pořádá náš výzkumný ústav dne 15. září od 9,30 hod. v Praze 6- Dejvicích, Thákurova 550/1. Pozvánka a program je ke stažení na stránkách www.vups.cz. Seminář je pořádán v součinnosti s Českou radou pro šetrné budovy (CzGBC).